Sokol - historie

Sokol v Lánech byl založen roku 1907, ale již 14.dubna 1906 bylo pořádáno divadelní představení „Mistr Bedrník a jeho chasa“ tvořící se tělocvičnou Jednotou Sokol, jak je uvedeno v 1. obecní kronice.

Jednota Sokol zakoupila roku 1935 pustou strmou stráň za vesnicí od města Lázně Bělohrad. Obnos, potřebný pro zakoupení, složili členové a část zapůjčil Josef Brádle z čp.10. Tento divoký a neschůdný pozemek (bývalý kamenný lom) se členstvo odhodlalo srovnat a tak si upravit vhodné prostranství pro cvičiště. S touto úmornou prací se započalo s nevšední vytrvalostí zcela zadarmo. Jednotu podporovalo i členstvo hasičského sboru a mnozí další občané.



Foto: rok 1935 - budování Cvičáku


Následujícího roku 1936 tělocvičná Jednota Sokol pokračovala ve výstavbě cvičiště. Tohoto roku se Sokol spolu se Sborem dobrovolných hasičů zúčastnil zažehnutí „Masarykovy varty“. Sehrál divadlo „Srdíčko z lásky“. Hasiči sehráli divadelní hru „Byli si souzeni“ a školní mládež sehrála 2x vánoční dětský kus.

Roku 1937 v přípravách na okrskový slet byla dokončena výstavba cvičiště na stráni. Slet se konal 6.června a do Lánů se sjelo tolik Sokolů, že obec tak velký počet červenobílých krojů ještě nehostila. Pestrý průvod šel od mostu pod Lány, kolem hostince u Svatých, kolem Zahradníkových ke škole a k novému cvičišti. Tady se cvičencům dostalo přivítání od starosty Sokola a obce Jana Kozla (čp.6). Slavnosti přálo krásné počasí a byla posilou Sokola v další práci a i finanční obnos byl nezanedbatelný. Celkem činil 3.800,-Kč. Dne 18.července se Sokol zúčastnil Srazu brannosti (štafetového běhu a přednášky) a dne 28.prosince uspořádal „Silvestrovský večírek“.

Až do roku 1940 se v zimě cvičilo v hostinci u Imlaufů (čp.60), kde byla v sále tělocvična Sokola. Hostinský Imlauf však začal dělat potíže, cvičení zakazoval a tak byla sjednána nová smlouva s Josefem Zezulkou v Horních Lánech, který pronajal bývalou tkalcovnu na tělocvičnu.

1.května 1941 byl Sokol úředně celostátně rozpuštěn. Ve dvě hodiny v noci přijeli autem 2 četníci z Nové Paky. Probudili starostu Sokola Jana Kozla a pokladníka Františka Bryknara. Prohlédli knihy, zajistili majetek a nařídili odeslat peníze složenkou na Kreditní banku. Majetek Sokola propadl. Správcem majetku byl ustanoven František Bryknar. Sokolská stráň byla pronajata panu Sedláčkovi za 60 Kč ročně. Peníze se odváděly Kreditní bance. Z nářadí se podařilo ukrýt žíněnku.

Z příkazu ministra Moravce bylo roku 1943 založeno ve všech obcích Kuratorium mládeže, které mělo za účel nahradit zrušený Sokol po stránce tělovýchovné a také vštěpování říšské myšlenky. Podléhala mu školní mládež a dorost do 18 ti let. Vedoucím v naší obci byl určen Antonín Urbánek ml. a učitel Špringer . K dispozici měli nářadí Sokola. Sešli se však pouze 2x a žádnou činnost nevyvíjeli.

Konec války v roce 1945 znamenal i začátek nové činnosti Sokola. Dne 5.června vyhověl MNV žádosti místní Jednoty a povolil používání II.třídy místní školy ke cvičení v případě nepohody, což Sokolové s povděkem přijali. ONV v Nové Pace přidělil místní pobočce Svazu československé mládeže dřevěnou chatu ve Velké Borovnici, kde byla chata místními občany rozebrána a převezena do Lánů. Tady byla na sokolském cvičišti se souhlasem Sokola postavena. Veškeré práce s tímto spojené byly provedeny zdarma. František Pilař svým autem chatu přivezl. Josef Novotný daroval kámen na základy a schody. Svaz mládeže tady založili Ladislav Kozák a Jindřich Tichý. Svaz se však postupně rozešel a chata připadla Sokolu, který za ni zaplatil Fondu národní obnovy 10.000,-Kč. Sokol chatu v červenci oficiálně otevřel sokolskou slavností, která se velmi vydařila. Byl krásný den a cvičiště bylo naplněné hosty z dalekého okolí. Čistý zisk byl tehdy 20.693,-Kč a byl dán na spořitelní knížku.

Dne 6.července 1946 na den M.Jana Husa bylo plánované sokolské cvičení na místním cvičišti. Svépomocí bylo získáno vše potřebné. Přípravy byly provedeny bezvadně, napeklo se sladkostí a dortů. Do Lánů se sjelo mnoho Sokolů z celého okolí : Miletína, Hořic, Ostroměře, Chomutic a ze všech blízkých míst. Ještě před polednem začalo vytrvale pršet. Lilo až do večera, takže program nemohl být vůbec zahájen. To, co bylo připraveno k občerstvení se rozpadlo. Cvičení, které se nekonalo pro nepřízeň počasí bylo odloženo. Mělo se konat příští neděli 13.července. Jelikož i tuto neděli pršelo, odbývalo se cvičení až třetí neděli 20.července, ale již pouze v rámci místní organizace. Koláče a dorty byly snědeny napřed.

Během roku 1947 se Sokol připravoval na příští Sokolský slet. Sehrál ve škole divadelní hru „Staré hříchy“ a to velmi zdařile. Rok uzavřel tradičním „Silvestrovským večírkem“.

Sokol v roce 1948 do sletu pilně cvičil, po sletu polevil. Uspořádal však „Silvestrovský kabaret“, který pro neshody s hostinským Imlaufem, provedl zájezdem do obce Chomutice u Ostroměře. Zájezd se vydařil.

Prameny: Kronika I. - OA Jičín



Paměti pana Václava Kozla, čp.52:

Lánští Sokolové se pravidelně zúčastňovali všech "Sletů" v Praze. Během 2.světové války byl Sokol zakázán. Po válce Jan Kozel, Jindřich Kozel, Ladislav Ulrych a mnoho dalších navázali na období mezi světovými válkami a začalo se s pravidelným nacvičováním a vystupováním na "Cvičáku". Pamatuji se na jeden Slet před rokem 1948. Kapelník rozepsal party pro dechovou hudbu, dlouho se s muzikanty nacvičovalo, do Lánů se sjížděli jak cvičenci, tak diváci. V pátek 5.července bylo krásné počasí, ale 6.července, kdy mělo cvičení začít, začalo pršet a lilo a lilo. Hudba byla pouze reprodukovaná.

Cvičák se využíval i k fotbalovým zápasům. Když se měli hráči rozdělit, kdo s kým bude hrát, rozhodlo se po krátké poradě, že budou hrát "Kozlové proti ostatním". Příjmení "Kozel" tu bylo tak časté, že mohlo být postaveno mužstvo. V padesátých letech vedl Sokol pan Špůra. V té době se začalo i se stolním tenisem. Pamatuji se na rok 1953. Tehdy zemřel Stalin. Všude se držel smutek, stálo se na čestné stráži a my jsme hráli "pinec". Tenkrát z toho byla velká mrzutost. V roce 1965 jsem se stal předsedou Sokola já. V této funkci jsem působil 35 let - až do roku 1990.

Lední hokej - v roce 1968-69 jsme začali s ledním hokejem. Zřídili jsme na Cvičáku kluziště a přihlásili se do soutěže. Do roku 1986 jsme několikrát vyhráli okresní přebory a postoupili do krajského přeboru, kde jsme hráli 3 roky. Jezdili k nám např. z Náchoda, Dvora Králové nad Labem, Kopidlna, Jičína, Nové Paky, Lázní Bělohradu. Roku 1985 u nás lední hokej skončil, protože jsme to nemohli "utáhnout" - finance nestačily.

Stolní tenis - pokračuje dále. Peníze na činnost jsme získávali z brigád - stavba prodejny, studny atd. Také nás podporovalo JZD. Měli jsme 3 autobusy a s nimi podnikali : školní výlety a zájezdy pro továrny. Autobusy řídili František Pilař a Václav Zahradník. V současné době hrají 4 družstva v okresní soutěži. Hraje družstvo A,B,C a žáci.

Malá kopaná - po mnoha letech je tu parta nadšenců, kteří dali do pořádku hřiště na Cvičáku. Ve staré chatě se postavila nová klubovna a šatna, kterou využívají hráči malé kopané. Každý rok se tu hrají minimálně 2 turnaje, kterých se zúčastňuje kolem deseti družstev. Pořádají se zábavy a plesy - tak se nyní získávají finance. V chatě je k dispozici bar a kavárnička, otevřená vždy v pátek, sobotu a neděli.







Foto: začátek 30. let 20. století

Foto: přibližně rok 1936

Foto: rok 1951