Škola






Děti z Lánů docházely původně do školy v Bělohradě. V roce 1842 se počalo učit v místě, v domku Václava Ulvra čp.28. Odtud se po nějakém čase odstěhovala do domku čp.29, od roku 1844 se vyučovalo po 16 let v domku čp.55. Ve světnici stálo 7 úzkých „škamen“ a v nich se tísnilo plno žáků. Malí začínali na písmenkách, velcí se učili hlavně náboženství, psaní a počítání. Do školy chodili žáci do 12 ti roků a potom 2 roky v neděli odpoledne na opakovací hodiny. Obecní radní vybíral od rodičů sobotáles a vyplácel učiteli 200 zlatých ročně. Rodina učitelova pomáhala k výživě polním hospodářstvím. K domku přistavěli chlév a v podkrovní světnici tkalcovali.
Roku 1858 se jednalo o zřízení dvoutřídní školy v Hřídelci, kam měly být přiškoleny Lány a Valdov. Obě obce se proti tomu ohradily a s dobrým výsledkem. V Lánech se potom učilo v soukromých domcích do roku 1863, kdy tu byla postavena jednotřídní škola. Nezámožná obec těžce nesla tento náklad. Domkáři při tom pomáhali ruční prací, ostatní s potahy. Cihly byly zakoupeny z panské cihelny. Výše nákladu není známa.
Třída však brzy nepostačovala, neboť r. 1882 docházelo do školy 108 dětí. Obec měla postavit druhou třídu, čemuž se úporně bránila. Přesto byla druhá třída r. 1885 otevřená a učilo se v najaté místnosti. K přestavbě školy došlo r.1897. Byla zřízena druhá třída a byt učitele byl rozšířen. Od roku 1883 se zde začalo učit ručním pracím.Vyučovala tzv. industriální učitelka.
Po první světové válce počet dětí značně poklesl v důsledku nižší populace během války. Proto se škola stala opětně od r. 1920 školou jednotřídní. Obec proti výnosu zemské školní rady protestovala, ale její odvolání bylo ministerstvem zamítnuto.
Po druhé světové válce škola prodělala několik změn. R. 1948/1949 byl změněn název školy na „Národní škola“. Od školního roku 1961/1962 nese název „Základní devítiletá škola 1-5 ročník v Lánech“. Po osvobození odešlo mnoho lidí za prací do měst a nastal úbytek obyvatelstva na venkově. Ve školním roce 1965-1966 navštěvovalo zdejší školu 11 žáků. Tím se vydržování školy stalo neúnosným a proto byla uzavřena. Řídící učitel byl přeložen do Chotče a žáci opět docházejí do školy v Lázních Bělohradě.



Učitelé:
l. Prokop Josef z Vrchoviny r.1842
2. Prokop Josef, syn předešlého
3. Votočka František
4. Smolík Josef z Chotče, starý voják, chodil na stravu po staveních
5. Drbohlav Václav ze Vřesníku
6. Valc František – za něho postavena škola r.1863 na místě po vyhořelém mlýně
7. Švíha František ze Slatin r.1865
8. Tvrzský František ze Železnice r. 1866
9. Litochleb Josef r. 1868
10. Beneš Jan z Kamenice r.1869
11. Friedrich Josef z Křížlice r.1875
12. Kysela František z Konecchlumí r. 1876 (utekl z Ruska)
13. Horák Jan r.1877 (alkoholik)
14. Hrnčíř Jan z Hřídelce r. 1878 +
15. Kraus Ignác z Dolního Javoří r. 1879 (doma zůstával, docházel do školy z Javoří)
16. Žďárský Vendelín r.1880 (zastřelil se )
17. Hradecký František z Karlína r.1881-1882 (byl odvolán za základě stížností rodičů)
18. Tinkl Jaroslav z Hořic r.1882-1893 ( za něho zřízena dvoutřídka)
19. Lhota Frant. r.1893-1907 (za něho postavena přístavba pro 2tř. r.1897)
20. Sál Antonín z Brda r. 1907 –
21. Broul Alois z Dřevěnice
22. Kozák Antonín ze Železnice r.1927-1931
23. Gabriel Josef ze St. Smrkovic r.1931-1935
24. sl. M. Medlíková z Vrchoviny r.1935-1936
25. Gróf Václav r.1936-1942
26. Špringer Josef z Bělohradu r. 1942-1945
27. Pilařová Vlasta ze Staré Paky r.1945-1949


Výpis z 1.školní kroniky r.1885-1893

Kroniku založil roku 1885 pan učitel Jaroslav Tinkl.

Jsem 18.učitelem zde. Když jsem se roku 1882 na začátku března sem přistěhoval, nabyl jsem školu ve smutném stavu. Předchůdce můj byl totiž propuštěn jednak z té příčiny, že neměl zkoušky způsobilosti, ale ještě více proto, že pan inspektor s ním nijak spokojen nebyl. Pan Hradecký dostal se do sporů se zdejšími občany – vina nebyla ovšem jen při něm – a tu zanedbával také vyučování školní. Zkrátka pan inspektor věčným těm žalobám učinil konec tím, že zaslal žádost moji, kterou jsem se o nějaké učitelské místo ucházel, místní školní radě zdejší, a tak jsem se stal zde učitelem.
Nemá sice žádný učitel na jednotřídní škole nebe, ale kde jest více než 100 dětí těkavých, nepozorných a všem možným způsobům navyklým, kde nemají ani dost místa, aby bez ustavičného hlomozu a strkání úkoly své pracovali, tam jest potřebí muže se železnýma prsoma, aby povinnosti své dostál, aniž by zdraví jeho újmu utrpělo.
Jsme tedy my chudáci na přeplněných školách novému p.inspektorovi k velkým díkům zavázáni, že nám rozšiřováním škol tak ulehčil.
I byt nás zde naplnil zděšením, neboť nejen že byl malý a hodil se leda pro svobodného člověka, ale i podlaha byla buď cihelná, nebo z prken prohnilých a všude nečistoty až hrůza. Obec zdejší (ač chudá) ukázala však, že dovede oceniti učitele, který se snaží svědomitě své povinnosti konati. Tak mi rozšířili byt a vůbec projevili vždy nejlepší vůli školu dáti do pořádku.
V roce minulém obdržela místní školní rada rozkaz postarati se o místnost pro druhou třídu. Měla býti přistavena zezadu ku škole. Leč plán ten nebyl schválen. Komise naopak navrhla, aby bylo vystavěno poschodí. S tím však nebyli občané spokojeni, neboť náklad by byl příliš veliký, i byl podán rekurs, který ještě vyřízen není. Dle mínění mnohých bylo by nejlépe tuto budovu prodati a zcela novou školu vystavěti.
Konečně připomínám ještě za minulý rok, že po svátcích svatodušních uděloval v Bělohradě p. biskup královéhradecký sv. biřmování. Toho dne bylo nepěkné počasí, i roznemohlo se mi několik dítek.

1885
Konečně přiblížil se nový rok a já se těšil blahou nadějí, že si oddechnu.Za ml. učitele byl sem ustanoven ( zatímním podučitelem) p. Alois Beneda, který však, když měl nastoupit, roznemohl se a za 14 dnů zemřel. Ubohý mladík! Nemohl jsem ani té zprávě uvěřiti, že by na souchotiny zemřel, byl před svátky u mne a zdál se mi pln zdraví. Tak musel jsem ještě obě třídy vyučovati až do dne l.března. Těchto dnů ( v březnu) podal jsem žádost k slavné okr.školní radě, aby mi za vyučování to byla povolena nějaká remunzace, anebo, aby mi alespoň zvýšený funkční přídavek byl vyplacen za ty dva měsíce. Ale nedosáhl jsem ničeho! Nejde mi však nějak na rozum, že za více práce upírá se mi i to, co bych byl obdržel, kdyby nebyl pan Beneda zemřel. Nu, hlavou zdi nevyrážej!
Dne 24.března zavítal k nám pan inspektor. Velmi radostný den mi způsobil tím, že moji dobrou vůli uznati ráčil – co se týče toho přídavku, vysvětlil mi, že nemám na něj žádného práva.
Dne 20.května obdržel jsem dekret veleslavné c.k. zemské školní rady. Za příčinou složení služební přísahy, byl jsem dne 31.května v Jičíně a chtěl jsem týž panu inspektorovi poděkovati, nezastihl jsem ho však doma.

Školní rok 1885/1886:
Začátkem letošního školního roku obdržel jsem nového kolegu – pana Škalouda. Pan Josef Tůma dostal se do Radimi, kdež má ovšem to samé služné! Ale zajisté si oddechl, když se dověděl o svém přesazení, nebo Lány jsou a zůstanou ještě na dlouho, jest-li ne navždy – jedním z nejbídnějších učitelských míst. Škola zde lidem ještě k srdci nepřirostla. Ano, velká část považuje ji za břemeno. Jaký tudíž div, že každého krejcaru na školu věnovaného, litují. Letos měl jsem plot zahrádky tak sešlý, že zahrádky nemohl jsem užíti, kdyby se neopravil. I žádal jsem plného půl roku, aby plot opravili, ale marně. Byl jsem tedy nucen dáti plot na své úhrady a dobromyslní občánkové měli nehoráznou radost, že místní školní rada tak statečně se zachovala. Mohl jsem sice oznámiti věc sl. okresní školní radě, ale to neustálé dovolávání se vyšší instance pro každou maličkost, člověka omrzí. Chtěl-li jsem například v pokoji míti kamna, musela jim sl. c.k. školní rada naříditi o ně se mi postarati. A tak raději mlčím a myslím si: kdyby tak Pán Bůh a sl. okr. rada ....!
Tento rok přibylo nám hezky nových pomůcek. Dostali jsme 11 fys. aparátů a 6 sešitů Grandanerovy školy ku kreslení. Též knihovna žákovská se velmi rozmnožila (o 28 čísel Zlatých klasů a lístků), jenže mnohé knihy pro mládež se nehodí.Počet žáků se změnil, neboť má I.třída 46 a II. Třída 49 žáků. První rok jsem měl 108 dítek.
Letos zavítal k nám nový pan inspektor dne 5.dubna. Velmi mě potěšilo a povzbudilo, že i tento pan inspektor ráčil naší dobrou vůli uznati - bohužel i on nás opět opustí (jak se proslýchá), a tak budeme míti za čtyři roky již čtvrtého pana inspektora.

Rok 1886:
Počet žáků činí letošního roku 92 a to 39 v I. a 53 v II. třídě, počet to tedy přiměřený. Také probleskují zase zprávy, kterých se chytáme jako tonoucí stébla, že bude IV. třída platů jistě zrušena, a tím naši finanční mizerii konec učiněn. A přece nemohu se cítiti uspokojenějším! S přístavbou školy nijak to k cíli nejde a že řídící učitel ještě dlouho na lepší a zdravější byt čekati bude. Doufám však pevně, že škole podaří se rozmnožiti počet řádných občanů tou měrou, že za několik let budou také Lány obcí řádnou a pokročilejší.

Školní rok 1887-1888:
Školní rok začal jako jiná školní léta slavnými službami Božími,, jichž tenkrát účastnil jsem se sám s málo jen dítkami. Z ulejváků nepřišel nikdo.
Změny ve sboru učitelském :
na místo pana Škalouda, který dostal místo prov. učitele v Nemyčevsi, dostal se sem pan Josef Krispín. Tento nový kolega měl v úmyslu vstoupiti do semináře – vystudoval totiž gymnázium, ale pro velký nával, nedosáhl svého cíle, i dal se ku školství. První místo jeho byl Roškopov, kde byl půl roku. Také novou industriální učitelku máme, totiž moji choť, která na jaře zkoušku vykonala.

Rozmnožení učebních pomůcek:
přibylo nám 9 těles měř., mapa hejtmanství, tabulky hláskovací, váhy krámské a 20 obrazů biblických. Knihovna žákovská byla rozmnožena jenom dvěmi knížkami, jelikož celá skoro částka byla věnována na zakoupení pomůcek učebních.

Zvláštní důležité příběhy:
nu, pochlubiti se také snad smím? V měsíci červnu dostal jsem od slavné c.k.okresní školní rady pochvalné uznání, přičemž jsem učinil slavný slib, že přes všeliké obtíže, jež se mi naskytují – veškeré síly chci napjati, abych uznání toho se stal hodným. Bůh uchovej nám p.inspektora mnohá léta.

Školní slavnost:
ku konci školního roku odbývali jsme výroční zkoušku. Vím, že daly by se mnohé důvody uvésti proti zkoušce, ale mnoho důvodů také jest pro. Přijde zajisté na to, kde se odbývá a kterak. Je to komedie, řekl mi jeden kolega. Ovšem, mohla býti by se zvrhnouti v komedii, ale jen tehdy, když by se učitel propůjčil za komedianta! Já mohu však ujistit, že děti na nic zvláště připravovány nebyly, že nevěděly z čeho zkoušeny budou, a přece se zkouška dobře vydařila. Vždyť byly mi vydány veřejné díky, což při netečnosti zdejších občanů již něco znamená. Pořádnější občané byli všichni a velmi se jim průběh zkoušky líbil. Jsou obce, kde není třeba lásku ke škole teprv buditi a donucovati sborem rodičů, aby prospěchu svých dítek si všímali a trochu se jemu těšili. Tam zkoušky veřejné snad třeba není. Nesmíme též zapomenouti, že taková zkouška jest dítkám odměnou a povzbuzením.

Statistický přehled:
Počet dítek osvobozených 15. Místní školní rada měla sezení 4. Místní školní dozorce byl přítomen 4x. Počet svazků do knihovny učitelské přibylo 8, do žákovské 79.
Půldny : nezameškané 95,91%
omluvené 3%
neomluvené 1%


Školní rok 1888-1889

Změny ve sboru učitelském :
Místo výpomocného učitele p. Kryspína byl sem dosazen pan Josef Engelmann ze Třtěnice. Pan Kryspín vyvolí si snad jiné povolání. Učitelem byl pilným, ale příliš dobrým, takže kázeň měl špatnou.

Rozmnožení učebních pomůcek:
Přibylo dalších 20 biblických obrazů, čímž sbírka ta doplněna. Dále kolo na hřídeli, nové kreslení pro 1.-5. Školní rok se třemi přílohami. Knihovna žákovská byla rozmnožena 17 ti knížkami, takže má nyní 89 a učitelská 17 svazků (9 knih z knihovny žákovské přeřazeno do učitelské).
Statistický přehled:
Počet dítek školních 91. Osvobozených 19.
Místní školní rada měla schůzi jedinou, místní dozor vyučování přítomen nebyl a také se o školu pranic nestará.
Půldny nezameškané 95,4%
omluvené 4%
neomluvené 0,6%


Rok 1889:
Nové učební pomůcky:
Přibyla páka se stojanem v rozlož. kladkostrojem ze 4 kladek a 9ti závažími, dřevěný model parního válce, parní baňka skleněná, skleněná bouchačka, spojité nádoby a kus kam. soli. Knihovna žákovská byla rozmnožena osmi knížkami, čítá nyní 97 svazků.

Zvláštní důležité příhody :
Obec zdejší usiluje o to, aby zdejší dvoutřídní škola proměněna byla na jednotřídní s polodenním vyučováním. Avšak veleslavná c.k. zemská školní rada výnosem ze dne 16.března 1889 č.5202 rozhodla, že po rozumu zákona daného dne 2.5.1883 nelze ji vzhledem ke značnému počtu žactva v posledním tříletí lánskou školu navštěvovavšího, svoliti k tomu. Jelikož se Lány k jiné obci přivtěliti nechtějí, ukládá se místní školní radě, aby s předložením náčrtku na přístavbu školy ,aneb na novou školu neotálela. Tomu však obec chce právě vyhnouti! I podání jest rekurs k vysokému ministeriu, a budou-li odmrštěni, ještě výše. Tak se může snadno přihoditi, že bych se octnul po letech zase na škole jednotřídní, což by byl ovšem račí postup.

Statistický přehled:
Počet dítek školních 90, z nichž 40 chlapců a 50 děvčat. Osvobozeno bylo 7 dítek, 1 dítko neosvobozeno pro špatnou návštěvnost školy. Do školy však přesto nepřišla, čímž počet půldnů velmi vzrostl.
Půldny nezameškané 94%
omluvené 4,3%
neomluvené 1,7%
Místní školní rada neměla letos sice žádné schůze, pořídila však novou podlahu do třídy. Dala tudíž přece najevo, že žije. Bylo by potřebí ovšem více oprav, neboť okna a střecha jsou prachbídné, ale to by bylo najednou mnoho. Veliká chyba jest, že stavení školní tak zpustlo, teď se to najednou rozpadává.

Školní rok 1889-1890:
Počátkem školního roku činil počet školou povinných dítek 84, z nichž bylo 41 chlapců a děvčat 43. V posledních letech jeví se citelný úbytek dítek školních, čemuž ovšem nelze se diviti, neboť četné rodiny nenacházejíce ve zdejší obci dostatečné výživy, stěhují se jinam.
Úleva poskytnuta 11 dítkám. Místní školní rada měla schůzi jednou, ve které povoleny některé opravy a správky. Doufejme tedy, že také budou provedeny. Místní školní dozorce byl přítomen vyučování 4x.
Půldnů bylo: nezameškaných 30526 - 94,2%
omluvených 1367 - 4,2%
neomluvených 508 - 1,6%

Nové pomůcky a knihy:
Názorné učení, vydaného u Tempkého, zkumavky (6ks), teploměr v pouzdře a vývoj bource morušového.
Knihovna žákovská čítá 105 knih, učitelská 18.

Zvláštní důležité příběhy:
Rekurs k vys. Ministeriu podaný, posud vyřízen nebyl. Za letošní zimy, řádila také mezi zdejší školní mládeží „chřipka“, která i mne na lůžko upoutala tak, že 16 dní škola zůstala uzavřená.Aby se tyto prázdniny poněkud nahradily, vyučovalo se do 20. července. Od 1.1.1890 přibyl mi ku služnému 100 zlatový přídavek, ve výslužné nezapočítatelný – vlastně 80 zlatých, jelikož 20 zlatých činí daň z příjmu a spol. přirážky. Zaplať Pán Bůh i za ty. Bylo by jenom žádoucno, aby služné naše tedy definitivně upraveno bylo.

Školní rok 1890-1891:
Školní rok byl započat jako obyčejně 1.září slavnými službami Božími, jichž se zúčastnilo hojně dítek a nezměněný sbor učitelský. Návštěva školy byla uspokojující, neboť nezameškaných půldnů bylo : 31098 - 95%
omluvených 1207 - 3,7%
neomluvených 359 - 1,1%

Pomůcky školní byly opět rozmnoženy, přičemž naplňuje učitele hrdostí, že přihlíží se při výběru pilně k tomu, aby poznenáhlu opatřeny byly všechny, jich učitel při probírání učiva má potřebí. Tak jsme letos obdrželi: nerosty a kovy, o nichž v čítance řeč, tlakoměr, skříňku na hmyz a 3 obrazy zvířat. Knihovna žákovská byla rozmnožena krásnou knihou „Našim dětem“, která se bude moci ovšem jen těm nejpořádnějším zapůjčiti. Vůbec si musím stěžovat, že knihy se brzy ušpiní a roztrhají. Všechno napomínání jest málo platno, protože v domácnostech mnohých smyslu pro čistotu nemají.

Důležité výnosy:
Veleslavná c.k.zemská rada schválila a odsouhlasila v souladu s biskupskou konzistoří, že vyučování kat. náboženství na škole zdejší svěřeno bylo na čas potřeby třídním učitelům v těch hodinách, do kterých se nedostaví katecheta. Vysoké c.k. ministerstvo ze dne 5.11.1890 č. 16987 nedalo místa stížnosti obce zdejší na rozhodnutí c.k. zemské školní rady. Přitom přihlíželo c.k. ministerstvo k tomu, že podle zjištění návštěvy školní a vzhledem k tomu, že úlevy v návštěvě školy nejsou generálními, není vyhověno podmínce, za kterou by tuto přeměnu po zákonu bylo lze povoliti.

Statistický přehled:
Počet dítek 85, z těch bylo 44 chlapců a 41 dívek. Úleva poskytnuta 7 dítkám, z nichž 3 ji nepoužily, aby mohly ku konci školního roku propuštěny býti. Velebný pán František Chládek vyučoval jenom do zimy, kdy se odebral za příčinou churavosti na dovolenou. Po něm nastoupil velebná pán Jan Brodský.

Školní rok 1891 –1892:
Školní rok začal jako obyčejně 1. září a ukončen byl 15.července.

Změny v učitelském sboru :
Místo pana Egelmanna, který obdržel místo ml. učitele v Bučevsi, nastoupil pan Buva, který se narodil 13.května 1867 v Dolním Bousově. Vykonal předepsaná studia na reálné škole v Jičíně 1881-1884 , byl 1884-7 na c.k.ústavě ku vzdělávání učitelů v Jičíně a nabyl dne 25.6.1888 vysvědčení dospělosti. Konav potom službu na Všeborsku a Lánech. Podnikl r.1891 zkoušku způsobilosti učitelství. Důstojný pán Josef Sehnal, farář v Bělohradě jmenován byl letos na místě zesnulého děkana jičínského P. Šturmy vikářem a členem c.k. okr.školní rady naší.
Členové místní školní rady jsou:
Jan Kozel( chalupník), Jan Hrnčíř (domkář) a místní školní dozorce František Zezulka (mlynář) a František Štefan (pekař).
Ve školní světnici bylo zazděno zbytečné a proti žákům čelící okno. Mimoto v bytě řídícího učitele byla v kuchyni dána nová podlaha a v pokoji opravena. Také na vymalování pokoje přispěla obec třemi zlatými, takže byt řídícího učitele pozvolna nabývá vzezření jiného, než měl dříve.
Zdravotní stav školní mládeže byl v tomto školním roce příznivý. Škola byla 2x navštívena místním školním dozorcem.

Statistické přehledy :
Do školy bylo přijato na počátku školního roku 84, na konci školního roku zůstaly 82 dítky, z nichž všechny byly náboženství katolického a bydlely ve školské obci.
Počet půldnů nezameškaných 95,6%
omluvených 3,35%
neomluvených 1%

Školní rok 1892-1893 :
Školní rok začal dnem 1. září a byl ukončen 15. červencem slavnými službami Božími.
Pan Buva obdržel místo mladšího učitele na dvoutřídní škole ve Lhotě Kacákově a na místo uprázdněné dosazen pan Alois Sehr, kandidát učitelský. Nový kolega narozen 21.června 1872 v Jičíně. Byl r.1887-92 na c.k.ústavě ku vzdělávání učitelů v Jičíně a obdržel po nabytí vysvědčení dospělosti. První místo dostal ve zdejší obci.

Letos z jara konečně došlo na založení letní tělocvičny, která umístěna (ovšem bez pochyby jen prozatímně) před školou. Zdravotní stav školních dítek byl v tomto školním roce velice uspokojující. Na počátku školního roku bylo vyučováno polodenně a sice po celý měsíc září. Letos zavítal k nám pan c.k.okresní školní inspektor dne 6.6.odpoledne.

Divadelní ochotníci zdejší darovali na rozšíření knihovny žákovské čistý výnos z divadelního představení, které ovšem hlavně přičiněním učitelstva stalo se tak výnosným. Skoro 10 zlatých, za něž správa školy 23 knih zakoupila. Pan místní školní dozorce navštívil II. třídu jednou a v I. třídě ani nebyl, což nejlépe jeho činnost charakterizuje.

Do školy přijato na počátku školního roku 87, na konci zůstalo 76 dítek náboženství katolického, jež vesměs (až na jedno) bydlely ve školní obci.
Počet půldnů nezameškaných 95,6%
omluvených 3,5%
neomluvených 0,9%


A nyní ještě několik slov na rozloučenou.
Ve zdejší obci působil jsem 11 1/2 roku, dobu to zajisté hodně dlouhou, zvláště, když si člověk připomene jak mnoho svízelů a nepříjemností zkusil. To jest ale konečně údělem skoro každého člověka, jen tedy, když výsledek činnosti naplňuje mysl uspokojením a tím vědomím, že nepůsobil a nepracoval nadarmo. A chvála Bohu, já s tím přesvědčením odcházím, že vážnost ke stavu učitelskému a ku škole jsem zde zvýšil. Odcházím, provázen jsa slovy upřímných díků, což jest zajisté učiteli nejmilejší odměnou. Proto loučím se beze vší trpkosti se zdejší obcí a ze srdce přeji všemu obyvatelstvu a svému ctěnému panu nástupci
„mnoho zdaru“

J.Tinkl

Pamětní kniha školy v Lánech od roku 1893.
    
Při nastoupení místa hleděl jsem se seznámiti s důležitými událostmi, týkajícími se školy.
Za tím účelem vyhledal jsem a pročetl „Kroniku školní“. Avšak kniha tato nezdála se mi býti vhodnou pro účel jemuž hověti má. Umínil jsem si tedy přičiniti se, aby založena byla vhodná pamětní kniha nová. Mému přání bylo vyhověno novou „Pamětní knihou“.

Dej Bůh, aby veškeré děje, jichž do kroniky této dlužno psáti, vždy jenom ku zdaru školy směřovaly, čest a dobrý příklad předků potomkům zachovaly. Nechť blahou radostí září zrak všem, kteří v knihu tuto paměti ukládati budeme a daleka nás nechť zůstane slza bolu.

Naděl Bože práci naší zdaru a chudičké škole lánské požehnání.

                                      František Lhota, řídící učitel r.1893/4.


Rok 1893-1894
Vyučování školní se začalo 1.září 1893 slavnými službami Božími a podobně ukončen dne  14.července 1894.

Pan řídící učitel J.Tinkl ku své žádosti byl ustanoven při dvoutřídní obecné škole ve Vrchovině a na jeho místo jmenován byl František Lhota, dosud učitel v Oubislavicích. Řídícím učitelem při zdejší škole jmenován jsem byl slavnou c.k.okresní školní radou dne 17.srpna 1893 pouze dočasně a teprve dekretem veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 4.září definitivně potvrzen. Místo toto nastoupil jsem dne 1.září, načež předepsanou přísahu jsem složil dne 30. září 1893.

Na místo industriální učitelky paní Františky Tinklové ustanovena byla paní Anežka Erlebachová, choť řídícího učitele v Horní Nové Vsi. Místo nastoupila zároveň se mnou
dne 1.září 1893. Zároveň vyučovala ženským pracím v obec.škole v Horní Nové Vsi a v Brtvi.

C.k. školní inspektor p.Josef Novák byl přítomen vyučování dne 8.listopadu dopoledne, přičemž na odpoledne dal svolati místní školní radu za účelem přístavby školní budovy.
Do I.třídy byl koupen nový kříž a pro školu nové razítko, jehož škola vůbec dříve neměla a založena byla tato Pamětní kniha, stará je uložená v archivu školním. Mimo to je pro knihovnu zakoupena sbírka vánočních zpěvů od Antonína Zavadila. Abych lásku ke škole v občanech povzbudil a je takto škole naklonil, umínil jsem si o svátcích vánočních provésti se žáky „Jesličkovou hru“. Nacvičení vyžadovalo sice práce mnoho, nebylo však prací marnou. Důkazem toho byla pochvala a radost velmi četného obecenstva, jež se i z okolí ku hře sešlo. Z příčinou malé místnosti, pořádala se hra 25.prosince pro školní mládež a 26.prosince pro obecenstvo.

V roce tomto se rozšířily v okolí zdejším spalničky. Zdejší školní mládež vesměs té nemoci podlehla, takže vyučování školní od 2. Do 9.června zastaviti se muselo.

Počet dítek ve věku školou povinném bylo 86. Z toho 36 chlapců a 50 dívek.
Ve věku  6 – 12 let : 29 chlapců, 30 dívek
               12 – 14 let:  7 chlapců, 20 dívek
Úlevy v docházce školní pro dobu jarní, letní a podzimní dostalo 15 žáků. Místní školní rada měla 4 sezení a provedla opravy již předem vytknuté. Místní školní dozorce byl přítomen vyučování v I.třídě jednou a ve II. třídě vůbec nebyl a o potřeby školní se také vůbec nestaral.

Rok 1894 – 1895
Tohoto roku se stala změna v předsednictví c.k. okresní školní rady. Ve stavu učitelském stala se též změna. Po panu A.Sehrovi, který dne 1.září nastoupil místo zatímního podučitele při obecní škole v Seleticích, jmenován byl c.k.okresní školní radou v Jičíně zatímním podučitelem v Lánech pan Jindřich Šulc z Bělohradu, jenž místo toto dne 1.září 1894 nastoupil.

Pan Jindřich Šulc se narodil dne 12.července 1874 v Bělohradě, kde navštěvoval obecní školu. Ze II.třídy Reálného gymnázia v Hostinném nastoupil do c.k. Ústavu učitelského v Jičíně, kdež roku 1894 zkoušku dospělosti v prospěchem dobrým podnikl.

Utěšující doba nadešla pro učitelstvo zvláště venkovské dnem 1.ledna 1895, když dle nového zemského zákona ze dne 13.5.1894 v právním postavení  učitelů hmotné poměry stejnoměrněji než dříve upraveny byly. Venkovští učitelé radostně jsme zákon uvítali.

V roce tomto došlo k volbě místní školní rady. Členy jsou zvoleni: František Merta- předseda, František Zezulka – školní dozorce, Antonín Čeřovský, Jan Mach. Náhradníci : Jan Zahradník, Josef Imlauf
Když nově zvolená místní školní rada dne 29.3.1895 u pana předsedy c.k.okresní školní rady slib skládala, bylo ji uloženo přičiniti se o přístavbu jedné učebny a byt řídícího učitele o jednu obytnou místnost zvětšiti.

V měsíci červnu došlo k vybídnutí c.k.okresní školní rady, aby řídící učitel vyzvedl v Jičíně látku na prapor říšský pro zdejší školu. Zároveň zakoupil řídící učitel vlastním nákladem látku rovněž tak dlouhou, to je 7 metrů na prapor zemský. V památný den narození Jeho Veličenstva dne 18.srpna ozdobena byla budova školní poprvé novými prapory. Když řídící učitel písemně upozorňoval místní školní radu, že správa školy bude nucena oznámiti věc c.k.školní radě, dala místní školní rada opraviti tolik let již rozpadlý plot  a děravou střechu. Veškeré prosby, aby se tak stalo dříve, nic neprospěly.

Počet dítek ve věku školou povinném byl dle matriky školní 92, z těch navštěvoval školu střední 1 žák.
Počet žáků 6 – 12 let : 34 chlapců, 44 dívek
                  12  -14 let :    5 chlapců,  8 dívek
Místní školní rada měla 4 sezení schválila předem vytknuté opravy.

Rok 1895 – 1896
Místní školní rada svolala 7.schůzi hlavně za příčinou přestavby a přístavby nedostatečné budovy školní. Ve schůzi dne 18.srpna 1896 bylo usneseno prohlásit veřejnou dražbu na přístavbu budovy školní dle schváleného stavebního nákresu a rozpočtu, by z jara roku příštího ke stavbě přikročiti se mohlo.

Počet dítek do školy přijatých:
6 – 12 let : 30 chlapců, 36 dívek
12- 14 let:  16 chlapců, 17 dívek
Žáků osvobozených pro dobu jarní, letní a podzimní : 2 chlapci, 8 dívek. Pan katecheta 84 hodin náboženství vyučoval a za tou příčinou 84 cesty vykonal.

Do knihovny žákovské jsme dostali 4 svazky. Knihovna žákovská čítá 139 svazků, učitelská 31. C.k. okresní školní rada darovala zdejší škole stereoskop se sedmi stereoskop. Obrazy“ 1.Praha, 2.Plzeň, 3.Mauzoleum v chrámu sv.Víta, 4.Labský vodopád, 5.Černé jezero (Šumava), 6. Karlovy Vary, 7. Karlův Týn. Jako pomůcku při vyučování zpěvu, darovala c.k. okresní školní rada Zpěvník pro školy obecné a měšťanské. Sestavil J.Malát. Z dobrovolných milodarů, sebraných při „Jesličkové hře“ roku 1893 byly zakoupeny dva obrazy Jeho Veličenstva v ceně 6 zlatých a na jeho narození 18.srpna 1896 poprvé ve třídě vyvěšeny. Mimoto řídící učitel učinil dobrovolnou sbírku, za kterou zakoupeny byly pro školu dva obrazy a sice sv.Cyrila a Methoděje a sv, Václava. Místní školní rada zřídila 2 věšáky na obrazy, nějaké háky k tabulím a oknům, dala opravit střechu na školní budově a plot kolem školní zahrady.

Jiné pamětihodné události :
Zdejší obci dlouho v paměti utkví den 29.květen 1896. Před samým polednem tohoto dne počaly se stahovati černé mraky nad zdejší krajinou a v malé chvíli spustil se hustý liják, se kterým tu a tam i ledová kroupa prostříkla. Asi o třičtvrtě po poledni počala mračna řídnouti a déšť ustával. Voda valila se plným potokem a stále ještě stoupala. Tu náhle přihrnuly se rozkácené vlny od sousedního Valdova, které široce zaplavily  veškeré pozemky podél potoka a vše, co jim v cestě stálo, sebou stáhly. Z vody vystupovala hustá pára, takže se zdálo jakoby v osadě zdejší zuřil požár. Západní polovina školní budovy stála ve vodě, podobně i jiná stavení. Plot ze zahrady školní byl vyvrácen a odnesen. Jeden kamenný sloup v plotě v zemi ulomen a druhý 1 m  odhozen od jámy, kde dříve stál. Z toho vidno, jak prudce voda se valila, vlny šplouchaly až do korun stromů okolních zahrad, které vesměs byly vodou zaplaveny. Voda v řečišti vystoupila na 2,12 m. Výšku vody ve školní zahradě na památku vyznačil řídící učitel na dvou sloupech v plotě podél cesty. Průtrž mračen u Valdova, kde i kroupy zle řádily, byla příčinou této prudké záplavy v Lánech. Na vsi roztékala se voda směrem k Bělohradu několika proudy po polích a lukách, na nichž veškerou úrodu zničila. Toto hrůzné divadlo trvalo od 1 hodiny asi do 1/4 na 3.hodinu odpoledne a dlužno podotknouti při něm zvláštní hru přírody. Plot kol zahrádky školní, jak svrchu řečeno, byl odnesen, avšak krátce před touto katastrofou zasazená zelenina zůstala na svém místě netknutá, toliko slabý povlak jemné prsti vodou zanesené, ji pokrýval. To vzbudilo ve zdejších občanech, kteří na pozemcích mnoho škod utrpěli, velký úžas.     


Rok 1896-1897
Školní rok započal 16.9. slavnými službami Božími, po nichž žáci zapěli rakouskou národní hymnu (4 sloky) a podobným způsobem byl školní rok zakončen 15.července 1897.

Dne 21.září 1896 zalíbilo se Nejvyššímu povolati na věčnost pana katechetu zdejší školy P.Jana Brodského, kaplana v Bělohradě. Zemřel po krátké nemoci v Novém Bydžově, kam za příčinou nemoci k rodičům se odebral. Pohřbu se zúčastnili oba třídní učitelé s průvodem 24 žáků.

V létě 1897 provedl pan V.Kleček, stavitel z Hořic, přestavbu a přístavbu zdejší školy, dosud nedostatečné. Strop staré I.třídy byl zvednut do stejné výše se stropem nově přistavené II. třídy a též okna k cestě ve staré třídě byla zazděna. Byt řídícího učitele byl o 3 metry prodloužen a místo kuchyně a jednoho pokoje byl upraven na kuchyň a dva pokoje. Za příčinou rozšíření budovy a zahrady školní byla přikoupena část pozemku od Anny Hrnčířové, provdané Purmové č.17 a část od Josefa Zahradníka č.8 v Lánech.
Potok kolem dřívější zahrady tekoucí byl převeden jiným směrem a staré řečiště bylo zavezeno. Aby voda příkopem kolem jihovýchodní zdi tekoucí se odvodnila, zřízen byl severovýchodně od školy přes cestu nový kanál a voda jím svedena do nově zřízeného příkopu na zakoupeném pozemku za školní budovou.

Počet dítek v obci bydlících je 102 – 51 chlapců a 51 děvčat. Od 12. do 14.let = 11 chlapců a 12 děvčat. Místní školní rada měla 12 schůzí. Slavná c.k. okresní školní rada darovala škole zdejší  mapu okresu Jičínského, novou l.čítanku pro školy obecné J.Petráka, mapu mocnářství rakouského do školní knihovny 6 svazků, do učitelské „Nápěv a text rakouské národní hymny“.


Rok 1897- 1898
Po uplynutí tříleté činnosti byla zvolena dne 2.dubna 1898 místní školní rada : František Fetr – předseda, Václav Rychtera, Josef Kozel, Jan Hrnčíř – členové. Kozák, Brůna – náhradníci. Rada složila slib 11.dubna 1898. Školní dozor svěřila rada V.Rychterovi.

Na základě zákona jímž místa podučitelská na školách dvoutřídních se ruší, ustanoven při škole zdejší prvním učitelem Alois Charousek, podučitel při 3třídní škole v Bystřici. Místo zde nastoupil 1.9.1897 a na jeho místo byl přeložen p.Jindřich Šulc, podučitel zdejší, který taktéž 1.9.1897 v Bystřici nastoupil.  

Při schválení nově upravené školní budovy dne 25.11.1897 odbyl si v obou třídách inspekci pan c.k. inspektor František Hladký. Školní dozorce byl vyučování přítomen 5x.
Počet žáků ve věku školou povinném byl 50 chlapců a 50 děvčat. Přijat byl jeden chlapec před svým šestým rokem. Z tohoto počtu bylo mezi roky 12- 14 let 8 chlapců a 7 dívek.
Úlevy dostalo 12 chlapců a 11 dívek. Místní školní rada zasedala 4x. Zřídila plot kolem školní zahrady a vyložila kamenný příkop za školní budovou. Pan katecheta vyučoval v každé třídě 60 hodin. V knihovně učitelské je 59 svazků, žákovská má 148 svazků. Výpůjček na jednoho žáka připadlo 28. Škola obdržela vyučovací pomůcky: plán Vídně, Prahy, Brna, zeměkouli, pravítko pravoúhlé, první pomoc při úrazech, obraz J.V. císaře Františka Josefa II.

Pro přístavbu budovy školní a rozšíření zahrady bylo zakoupeno od manželů Josefa a Anny Zahradníkových z č.8:45 sáhů pozemků po 85 kr. za 46 zlatých 75 kr. A od Anny Purmové rozené Hrnčířové č.17 :144 sáhů po 1 zl. za 144 zlatých r.m. Veškerý náklad stavby školy činí 4 188 zlatých 75 krejcarů. Nově upravená školní budova byla odpoledne dne ? září 1897 veledůstojným panem P. Janem Sehnalem, farářem a biskupským vikářem v Bělohradě za asistence P.Františka Plichty, kaplana tamtéž slavnostně vysvěcena a účelu svému odevzdána. Školní vyučování začalo tohoto roku 20 září a ukončeno bylo 30.července.


Rok 1898-1899
Strašná zvěst rozlétla se v sobotu dne 10.září 1898 v hodinách odpoledních ze Ženevy a zachvěla celým civilizovaným světem. „Císařovna rakouská Alžběta zavražděna“. Dne 2.12.1898 bylo tomu 50 let, kdy Jeho Veličenstvo náš nejmilostivější panovník František Josef II ujal se vlády nad zeměmi rakouskými. Za příčinou zdrcující rány, která před nedávným časem stihla vznešeného mocnáře, upuštěno bylo od všech okázalých slavností a vzácná tato památka oslavena byla na mnohých místech skutky dobročinnými. Mládež školy sešla se toho dne ráno ve školní budově, odkud v průvodu třídních učitelů a členů místní školní rady ku slavným službám Božím do chrámu Páně v Bělohradě se odebrala. Po ukončených službách Božích zapěli žáci rakouskou národní hymnu. Mimo to sešli se žáci toho dne ve vyzdobené školní budově ku slavnosti školní, při které důležité děje a šlechetné vlastnosti a skutky ze slavného panování a života J.V. řídící učitel žákům na paměť uvedl. Této školní slavnosti byli přítomni členové místní školní rady, jakož i jiní občané zdejší.

30.dubna 1899 byl pan Alois Charouzek, učitel při zdejší škole ku vlastní žádosti jmenován učitelem při obec. trojtřídní školy v Markvarticích, kde 1.srpna místo nastoupil a na uprázdněné toto místo při škole v Lánech nastoupil p. Jindřich Šulc, definitivní podučitel v Lužanech, který jako podučitel při zdejší škole již jednou působil.
Počet dítek školou povinných celkem 94. Chlapců 43 a dívek 51. Před šestým rokem 1 dívka. Z tohoto počtu bylo ve stáří 12-14 let 10 chlapců a 13 dívek a jazyka německého 1 chlapec a 3 dívky. Úlevy byly poskytnuty deseti chlapcům a třinácti dívkám. Místní školní rada měla 4 sezení a zřízením nové pumpy opatřila pro školu pitnou vodu. Místní školní dozorce byl přítomen 7x a o potřeby školy staral se svědomitě. Hodin náboženských v každé třídě vyučoval p.katecheta 61. Knihovna učitelská má 35 svazků, žákovská 155. Výpůjček na jednoho žáka připadá 30.

Dle upravených školních osnov sestaveny byly nové rozvrhy učiva. Školní rok započal 1.9.1898, ukončen byl 15.7.1899. Dne 9. Července byla pořádána s mládeží školní pěvecko-deklamátorská akademie. Výnos této v částce 7 zlatých 40 krejcarů věnován byl na školní pomůcky.

Rok 1899- 1900

Přístavba školy roku 1897 provedená vzbudila u většiny občanů řevnivost, jejíž ostří neprávem a bezdůvodně proti řídícímu učiteli namířená prospěchu a zdaru školy byla jen na závadu. Aby škola za vytknutým cílem volně kráčeti mohla, bylo třeba všemožně se přičiniti, aby veškeré neblahé vlivy cestou smírnou se odstranily, náklonnost a láska ke škole v občanech se vzbudila. Z té příčiny usnesl se sbor učitelský pořádati se školními dítkami Vánoční Jesličkovou hru, která za hojného účastenství obecenstva místního i okolního dne 6.ledna v Lánech zdařile provedena byla. Vynesla čistého příjmu 17 K a protože došla obecného uznání, byla ku přání,projeveném dne 14.ledna opakována v divadelním sále „Lázeňského hotelu“ v Bělohradě, kde teprve mravný a hmotný zisk nad očekávání byl dovršen. Čistý příjem činil 48 K 20 h. Úhrnem tedy získáno bylo 65 K 20 h a k tomu ještě zisk z dětské akademie z konce předešlého roku pořádané 10 K 80 h – celkem tedy 76 K, kterážto částka věnována byla na zařízení a opravu školních potřeb. (Mimo jiné byla pořízena dvourotační tabule ve II.třídě za 21 K 60 h.

Počet dítek ve školním věku : 44 chlapců, 45 dívek. Místní školní rada měla sezení 2x, školní dozorce byl přítomen 5x. Pan katecheta vykonal 66 cest a tolik hodin odučil. Úlevy v docházce byly poskytnuty třem chlapcům a deseti dívkám. Od 1.8.1899 do 317.1900 vystoupilo a bylo propuštěno 6 chlapců a 5 dívek.

Rok 1900-1901
Školu navštěvovalo 46 chlapců a 43 dívek = 89. Pro tělesnou nebo duševní vadu nedostávalo žádného vyučování 1 chlapec a 1 dívka. Úlev v docházce dostalo 9 chlapců a 10 dívek. Ze školy byli propuštěni 4 chlapci a 7 dívek.

Místní školní rada měla 2 sezení. Dala opravit kamna, střechu. Zřídila dřevěný škrabák na obuv a nové umyvadlo. Dala barevně natřít stěny učeben a chodby. Místní školní dozorce byl přítomen 6x. Jelikož tříletá působnost místní školní rady vypršela, bylo přikročeno dne 4.srpna k nové volbě.
Zvoleni byli: František Merta –předseda, František Kocián- místní dozor, Josef Brádle, Jindřich Čeřovský – členové, náhradníci: Petr Špůr, Jan Ulrych.
Rada složila slib 15.8.1901.

Působení učitelstva mimo školu:
V měsíci únoru t.r. utvořil se zde nový kruh divadelních ochotníků ku pořádání divadelních představení, jichž řízení řídící učitel ochotně se podvolil. Do konce školního roku byla pořádána tři divadelní představení, která se shledala s dobrým prospěchem mravním i hmotným Čistého příjmu ve prospěch požárového náčiní vynesla úhrnem 52 K 56 h a zároveň dobré shodě školy s občany prospěšně posloužila.

Zdravotní stav dítek byl dobrý. Dvě dívky trpěly očním neduhem a mimoto jen málo  bylo případů onemocnění -  pouze nahodilých. Třídními učiteli byli: v I.třídě p.Jindřich Šulc, ve II. třídě p.Fr.Lhota, řídící učitel. Náboženství vyučoval p.P.František Plichta, kaplan v Bělohradě a ženským pracím ručním pí.Anežka Erlebachová. Zkouška ze sv.náboženství byla dne 1.července za přítomnosti p.bisk.vikáře Hakla z Hořic ve chrámu Páně v Bělohradě.

Dne 4.října ku oslavě jmenin Jeho Veličenstva šly dítky školní v průvodu s třídními učiteli ku slavným službám Božím do chrámu Páně v Bělohradě. V den jmenin J.V. + císařovny Alžběty bylo od návštěvy služeb Božích v Bělohradě pro neschůdnou cestu a špatnou povětrnost upuštěno. Žáci sešli se však ve škole, kde se jim význam tohoto dne připomněl a vysvětlil, načež bylo celý den prázdno.

Rok 1901-1902
Školní rok začal 2.září. Dítek školou povinných bylo na začátku školního roku 94, z nichž 2 dítka chodila do školy měšťanské v Bělohradu, 1 děvče pro duševní neschopnost do školy nechodilo a 1 děvče odešlo k sestře do Valdova a tam obecnou školu navštěvovalo. V I.třídě byl učitelem třídním ustanoven p.Jindřich Šulc, ve II.třídě p.František Lhota.

C.k.okresní školní rada zakoupila pro chudé žáky 3 slabikáře, jednu početnici stup.vyšší, 5 mluvnic díl II, 1 mluvnici díl III, 1 čítanku trojdíl .díl I a 4 čítanky díl III.

Dne 2.října vykonali žáci svatou zpověď a dne 3.října byli u svatého přijímání.

Ku konci měsíce ledna vyskytly se mezi dítkami školními spalničky a v krátké době se rychle rozšířily. Když pan i menší dítka v rodině řídícího učitele onemocněly, rozhodla místní školní rada dne 2.2.1902 vyučování školní dne 3.2. na neurčitou dobu zastaviti. Po zaslaném oznámení, že nemoc zde vznikla, c.k. krajský fyzik a cís.rada pan Dr.Presl vykonal zdravotní prohlídku v Lánech dne 7.února a nařídil, aby až do 17.února se nevyučovalo, načež dne 25.2. o zdravotním stavu žáků se opět přesvědčil.

Dne 18.dubna byli žáci opět u sv.zpovědi a dne 25.dubna účastnili se církevního průvodu do polí. Zkouška ze sv.náboženství se konala 17.června v chrámu Páně v Bělohradě za přítomnosti p. Hakla, biskupského vikáře z Hořic.

Dítek během roku do školy chodících bylo 47 chlapců a 44 dívek, což úhrnem 91. Úlevy v docházce povoleno osmi chlapcům a šesti dívkám. Ze školy bylo propuštěno 7 chlapců a 4 dívky. Pan obvodní lékař Mindl přeočkoval 8 chlapců a 6 dívky= 14 dítek dvanáctiletých. Knihovna učitelská má 41 svazků, žákovská 173. Výpůjček na jedno dítko je 36. Žáci chovali se vcelku mravně až na jeden případ, kde místní školní rada byla nucena pokáráním zakročiti. Místní školní dozor byl přítomen 3x.

Ženským ručním pracím vyučovala pí.Anežka Erlebachová. Třídním učitelem I.třídy byl pan Jindřich Šulc, jenž zároveň ve II.třídě kreslení vyučoval. Ve II.třídě byl učitelem třídním řídící učitel p.František Lhota. Místní školní rada dala barevně natříti stěny učeben a chodbu, dala opravit kamna v obou třídách, natřít školní tabule.

Divadelní hry a zábavy, jež řízením řídícího učitele p.Frant.Lhoty divadelní ochotníci pořádali, poskytly čistého příjmu úhrnem 121 K 15 hal., což věnováno dílem na zřízení nového jeviště, dílem na požárnické náčiní.

Školní rok byl ukončen slavnými službami Božími 15.července 1902.

Rok 1902-1903
Začal 1. září. Dítek školou povinných bylo 87. Do školy měšťanské chodili 3 chlapci. Dítky do školy přijaté byly vesměs očkovány. V I.třídě vyučoval řídící učitel Lhota, ve II.třídě pan učitel Jindřich Šulc. Ženským ručním pracím vyučovala sl. Lidmila Erlebachová, dcera řídícího učitele Jos.Erlebacha z Horní Nové Vsi. Dne 30.8..1902 byla industriální učitelkou pro zdejší školu jmenována. Na knihy pro chudé žáky se dostalo z dotace c.k.okresní školní rady 4K 50 h.

Z příčinou vzniklé nemoci spály bylo přerušeno vyučování školní na dobu od 17. Do 26. Listopadu. Pan c.k. krajský fysik, cis.rada Dr.Presl vyšetřil stav nemoci dne 29.11.1902.

Zákonem ze dne 27.1.1903 byly nově upraveny platy učitelů na školách národních dle něhož zatímní učitelé se zkouškou dospělosti požívají 900 K služného, se zkouškou způsobilosti definitivní učitelé II.třídy 1200 K a definitivní učitelé I třídy 1600 K Přídavků pětiletých počítá se od zkoušky způsobilosti- každá po 200 K. Funkční přídavek správců jednotřídních škol a řídících učitelů dvoutřídních škol činí 200 K. Správci škol a řídící učitelé  mají nárok na naturální byt o 2 pokojích, kuchyň.

Svatou zpověď a svaté příjímání  vykonali žáci 23. a 24.října, pak o misii dne 25. a 26. února a posledně 30.června. Na den sv.Marka a o dnech křížových byly dítky přítomny průvodům do polí.

Řízením řídícího učitele  pořádali divadelní ochotníci dvě divadelní hry, které přinesly čistého příjmu 43 K 84 h ve prospěch nově zřízeného jeviště. Školní roky byl ukončen 15.července.

Rok 1903-1904
Dítek školou povinných bylo 80. TZ toho 39 chlapců a 41 dívek. Chlapci navštěvují měšťanskou školu v Bělohradě. I.třídu učí řídící učitel František Lhota, II.třídu Jindřich Šulc, náboženství katol. P.F.Plichta, kaplan v Bělohradě, ženským ručním pracím sl. Lidmila Erlebachová.

Zpověď vykonaly dítka během roku 3x. Na den sv.Ducha a o dnech křížových byly přítomny církevním průvodům vedených do polí. Místní školní rada měla 2 sezení a provedla různé menší opravy: panty, nátěr školních tabulí. Knihovna žákovská má 180 svazků, učitelská 41. Na 1 dítko bylo 24 výpůjček. Ve prospěch školních pomůcek byla uspořádaná dětská Jesličková hra  dne 2. a 3. ledna, jež s 3 K, darovanými p. V.Kremličkou, továrníkem v H.N.Vsi vynesla hrubého příjmu 46 K 80 h. Po odečtení výloh 22 K 45 h, zbylo čistého příjmu 24 K 35 h.

Jako předešlého roku řídil řídící učitel ochotnické divadlo. Od počátku měsíce února r.1901, kdy divadelní ochotnictvo, řízené řídícím učitelem se zde utužilo, získáno bylo pořádání představení 192 K 90 h, z nichž pořízeno bylo nové jeviště s některými potřebami divadelními a 74 K věnovány byly na požární náčiní.

Školní rok byl ukončen 15.července 1904.

Rok 1904-1905
16.srpna 1904 byla zvolená nová školní rada, která dne 21.9. složením slibu v činnost vešla. Členy této rady byli zvoleni :
Josef Kozel, rolník v Lánech a starosta obce jako předseda
Jan Hrnčíř, domkář v Lánech, místní školní dozorce
Antonín Šorf, domkář a Benedikt Fišera, chalupník v Lánech , jako členové.
P.Jan Sehnal, konsistorní rada a farář v Bělohradě, František Lhota, řídící učitel.
Náhradníci : Fr.Fettr a Bohumil Purma, chalupníci v Lánech.

C.k.okresní školní rada chtějíc, pokud možno veškerému učitelstvu v okresu ,poskytnout příležitost, aby se blíže seznámilo s pěstováním ovocného stromoví, zelinářství a květin domácích a aby pak nabyté vědomosti a zkušenosti, jak náleží, uplatniti mohlo a to nejen ve svůj prospěch, ale též ve prospěch svěřené mu mládeže a i širšího obecenstva se o sezení svém 28.1.1905 rozhodla působiti k tomu, aby za tím účelem pořádán byl štěpařský, zelinářský a květinářský kurz v první řadě učitelstvu zdejšího okresu. Kurz se pořádal 24,25 a 26.3. v Lázeňském hotelu v Bělohradě.

Počet dítek : chlapců 36, dívek 38 = celkem 74. Tři chlapci navštěvovali měšťanskou školu v Bělohradu. Úlevy mělo 6 chlapců a 4 dívky.
Protokol obec. dvoutřídní školy v Lánech od r.1910:

Rok 1909:
6.12.1909 byla uspořádána Mikulášská besídka a před Štědrým dnem vánoční nadílka.

Rok 1910:
16.9.1910 - byl na zdejší škole ustanoven zatímním učitelem I.třídy p.Aug.Pavlíček, zatímní učitel I.třídy v Lukavci.
5.10.1910 - pan Aug.Pavlíček ustanoven definitivním učitelem I.třídy na zdejší škole.
4.11.1910 - sl. Františka Hátlová industriální učitelka ustanovena definitivní učitelkou ženských prací v Lázních Bělohradě, Hřídelci a Lánech.

Rok 1911:
6.3.1911 - ve druhé třídě byli delší dobu nemocni žáci Jindřich Kozel (chřipka), Jan Ludvík (nemocí krční) a Jos. Bekr (zápal pohrudnice).
19.101911 - zemřel žák Karel Kozel na zánět slepého střeva. Učitelé a žáci se zúčastnili jeho pohřbu.

Rok 1912:
5.2.1912 - Vánoční nadílka. Bělohradská strojní tkalcovna Ferd.Goldschmied darovala 200 m pestrého flanelu za 46 K a c.k. komerční rada p.Vilém Kremlička, továrník v H.N.Vsi 30 m tištěného flanelu za 12 K. Rozděleno mezi 68 žáků.
12.31912 - namísto nemocné industriální učitelky Fr. Hátlové, přidělena sl. Marie Jebavá, zkoušená industriál.učitelka. Na paměť zemřelého žáka Karla Kozla založena nadace 50 K.
15.4.1912 - Tělovýchovná jednota Sokol darovala 10 K na zakoupení školních pomůcek.
17.9.1912 - Augustin Pavlíček byl ustanoven zastupujícím správcem školy v Hřídelci a p.Bohumír Vojtěch byl ustanoven zastupujícím učitelem v Lánech opd.15.9.1912.
19.10.1912 - Na začátku školního roku byly spalničky a dusivý kašel v domě Josefa Ludvíka čp.54 a Bohumila Purmy čp.17. Nemoc se rozšířila. V I.třídě z 28 žáků chodily do školy 2 a ve II.třídě z 31 žáků – 14 žáků. Místní školní rada vyučování zastavila.
19.12.1912 – na památku historicky významné události nastoupení Jeho Císařského a Královského Apoštolského Veličenstva na trůn, vykonána byla školní slavnost 2.prosince. Slavnostní řeč promluvil p.Bohumír Vojtěch. Pak vykonána sbírka ve prospěch České zemské komise, která vynesla 10 K.

Rok 1913:
29.4.1913 – přeložen p.Bohumír Vojtěch do Cerekvice a na jeho místo ustanoven p.Karel Ježek od 16.4.1913
10.11.1913 - byly děti na svaté zpovědi a sv.přijímání. Byla ustavena nová industriální učitelka sl.Jaroslava Kosková

Rok 1914:
12.2.1914 - školní nadílka r.1913. Firma F.Goldschmied dala 206 m pestrého flanelu. Pan Augustin, hrabě z Merveldtů dal 10 K. Poděleni byli všichni žáci látkou na oděv.
15.7.1914 – pojednáno o kinematografu v tom smyslu, že učitelský sbor plně uznává výchovný a vzdělavatelný vliv představení kinematografických a vyslovuje přání, aby i venkovským dětem a dospělým bylo umožněno představení se zúčastniti.



Prameny:
Obecní-národní-základní devítiletá škola 1-5ročník v Lánech : Inventář archiv.fondu, OA Jičín
Školní kronika 1885-1893, kniha č.1 – OA Jičín
Protokol obec.dvouříd.škole v Lánech 1910-1925 – OA Jičín






Foto: konec 20. let 20. století- třídní učitel - Antonín Kozák




Foto: školní rok 1953/1954 - třídní učitelka - Stanislava Kubalíková