Různé

Porodní bába

Porodními bábami byly vždy zkušené ženy, které radily a pomáhaly ostatním ženám v době těhotenství, porodu a šestinedělí po porodu. Na našem území se užívalo dlouhou dobu označení „porodní bába“. Též samostatně bába či babička. V roce 1928 bylo zákonem zavedeno označení „porodní asistentka“. Poté r. 1963 bylo zákonem zavedeno označení „ženská sestra“. Po roce 1996 se znovu užívá označení „porodní asistentka“.

V polovině 19.století již u nás existovaly porodnice, ale pobyt v nich byl tehdy všeobecně považován za společenskou degradaci. Své potomstvo tu přiváděly na svět matky z nejchudších sociálních vrstev. Byla tu vysoká úmrtnost novorozenců. V Praze byla nejznámější porodnice a nalezinec u „sv. Apolináře“, kam chodily rodit i ženy z bohatších vrstev a z dalekého okolí, aby porod utajily a své dítě ponechaly v nalezinci, případně z tohoto nalezince vlastní dítě adoptovaly.

Každá porodní bába musela být úředně přezkoušena v přítomnosti místního lékaře a jedné již zkušené kolegyně. Zkoušené porodní báby existovaly již v 19.století. Stávalo se však, že u porodu asistovaly i nezkušené osoby. Často v případech, kdy rodina neměla na zaplacení báby. Úmrtí matek i novorozeňat byla častá a nad příchodem dítěte na svět se neustále vznášela hrozba smrti. V případě nouze, kdy hrozilo, že dítě nepřežije a křtu se nedočká, pokřtila dítě zkoušená bába a bylo tak zapsáno jménem (jak svědčí i několik zápisů v ohledacích listech v Lánech). V ostatních případech bylo dítě uvedeno jako „nekřtěňátko“.

V roce 1833 působily v Lánech další 4 porodní báby a to z Bělohradu, Svatojánského Újezda, Arnoštova a Lukavce. V naši obci v šedesátých letech 19.století byla u porodů zkoušená bába Šorfová z Bělohradu a chodila též Erlebachová z Horní Nové Vsi. Anna Mertová z čp.37 nebyla pravděpodobně první lánskou zkoušenou bábou. V padesátých letech 19.století tu působila zkoušená baba Freudenberková (psaná Flamberková), jak je zřejmé ze zápisu v ohledacím listu z roku 1854.


Lánské porodní báby na přelomu 18. a 19. stol.

První zmínka o přítomnosti báby u porodu je v matrice narození pro obec Lány ze dne 21.12.1789. Poté se již zápisy o této činnosti objevují pravidelně. Na přelomu těchto století zde působila především Kateřina Fettrová z čp.2 a Anna Hrnčířová z Lánů čp. 14 (staré číslování). Přesto však byly občas volány i tyto pomocnice v „těžké hodince“ z okolí a to především z Hřídelce, Svatojánského Újezdu, Horní Nové Vsi, Bělohradu, Uhlířů, ale také ze vzdálenějšího Lukavce. Jmenovitě: Marie Buřilka a Kateřina Luštincová z Řidelce, Anna Kozlová z Oujezda, Anna Stehlíková z Hořeního dílu, Veronika Šulcová z Lukavce, Johana Zajícová z Bělohradu atd. Mimo to ještě pomáhaly u porodů 2 ženy z Lánů a to Anna Imlaufová z čp.12 (dnes čp.13) - 2 děti v roce 1798, jedno v roce 1799 a tři děti roku 1804, dále Marie Ulvrová z čp. 4 - 1 porod v roce 1805. Zdá se, že tyto ženy ještě nebyly tzv. zkoušené.

Celkem od prosince 1789 do roku 1810, (kromě roku 1808, který není v matrice uveden), se v Lánech narodilo 129 dětí. Z toho 64 holčiček a 65 chlapců. Narodila se také dvojčata a to v roce 1810: Anna a Barbora Dlabovy z čp.7. Nejvíce dětí přišlo na svět v roce 1793, 1796,1799, 1807 – vždy 9 dětí. Nejméně pak v roce 1794 – 2 děti.


Kateřina Fettrová, roz. Haňáčková (*25.2.1727, +?)

Narodila se v Lánech 25.2.1727 Václavu Haňáčkovi, později psanému Haňákovi a jeho manželce Anně roz. Müllerové z Lánů čp.2.

27.září 1750 se provdala za Josefa Fettra, který se narodil 10.6.1725 na Nové Vsi a byl synem Matěje Fettra a jeho manželky Anny, roz. Sehnalové z Nové Vsi. Rodina Fettrova a Haňáčkova se pravděpodobně velice dobře znala a přátelila. Tatínek Josefa - Matěj Fettr byl svědkem na svatbě rodičů Kateřiny. Novomanželé se spolu usadili v Lánech na usedlosti čp. 2, která původně patřila právě rodině Müllerových. Josef a Kateřina spolu měli syna Václava Josefa nar. 1751, který však zemřel r. 1757, dceru Kateřinu nar. 1753, dceru Annu Kateřinu narozenou roku 1754, syna Františka nar. 1756, syna Josefa Tomáše nar.1759.

Kateřina v Lánech pomáhala na svět novorozencům asi už v osmdesátých letech 18. století. První oficiální zápis v matrice narození je ze dne 21.12.1789, kdy se ji narodil vnuk František Tomáš. Až do roku 1797 všechny děti v Lánech odrodila sama. Výjimkou je pouze rok 1790, kdy nebyla u žádného porodu a roku 1796, kdy byly v Lánech ještě další tři ženy. Poslední zápis s jejím jménem je v roce 1798. Poté ji vystřídala Anna Hrnčířová z Lánů čp.14. Kateřina Fettrová pomohla přivést na svět podle zápisů v matrice 38 lánských dětí.


Anna Mertová, roz. Grohová (*12.12.1837, +?)

Oba Anniny rodiče pocházeli z Brtve. Otec Václav Groh (psán též Gro) se narodil 4.5.1814 a byl synem Františka Groha, familianta z Brtve čp 30. 30.ledna 1837 se oženil s Annou, dcerou Josefa Vaňury, baráčníka z Brtve čp. 16, narozenou 25.6.1811. Rodina se přestěhovala do Lánů, kde začali hospodařit v čísle 68. Dcera Anna se narodila 12.prosince 1837. Dalším dítětem byl syn František narozený r.1841, dcera Františka nar. r.1844 a další syn – Josef narozený roku 1847.

Nejstarší dcera Anna se provdala 30.ledna 1860 za Františka Mertu , narozeného 12.10.1829. František byl vysloužilý voják a baráčník z Lánů čp.37. Později působil i jako dělník na dráze. V době sňatku již jeho otec Jan Merta nežil. S Annou měli dceru Pavlínu, která se roku 1878 provdala za Antonína Ulvra z čp.68 a s ním pak hospodařila dále na čp. 37. Jejich potomci pak žili v Lánech (Suchardovi), Hřídelci, Rochlicích a Praskačce.

Anna byla v Lánech zkoušenou porodní bábou. Kdy s touto činností započala a kdy skončila, zatím nebylo zjišťováno. Rovněž statistika nebyla zatím zpracována. Jako „zkoušená“ bába je uvedena u porodu mrtvě narozeného syna Václava Petřivého v roce 1884. Zemřela mezi tímto rokem a rokem 1899, kdy odešel i její manžel František. Ten je v ohledacím listu z 12.12.1899 psán jako ovdovělý dělník na dráze.


Prameny: Odd.list Marie Schneiderové ze Zahrádek u České Lípy (r.1845) - SOA Litoměřice
              Fara Bělohrad: Ohlášky snoubenců r.1837,1860 – OA Jičín
              Fara Bělohrad: Ohledací listy, karton č.7,8 - OA Jičín
              Fara Bělohrad: Matrika 85-14 – SOA Zámrsk

              www.tnv.cz/user_data
              www.capacz.cz