Různé

Hudebník

František Vaňura (*1.11.1816, + 1899)

Narodil se v Lánech 1.listopadu 1816. Byl synem Františka Vaňury, ovčáka ve dvoře Vokrouhlickém. Žil v čísle 60. 24.ledna 1842 se oženil s Annou Benešovou, dcerou Josefa Beneše, chalupníka a rychtáře z Horní Nové Vsi čp. 72, narozenou 6.11.1821. V roce 1854, kdy se zpracovávala kniha osadní pro Lány, jsou oba ještě uvedeni v čísle 60, ale je u nich poznámka: „Bělohrad 49“. V čísle 60, které později sloužilo jako hospoda, jsou ještě uvedeni sestra Anny - Barbora roz. Benešová se svým manželem Tribenekrem (v roce 1881 vedený jako hospodský) a rodinou, dále Alžběta Vaňurová se třemi dětmi.

Jak píše Zdeněk Prchal ve své knize „Hudba Raisova kraje“ měl František velké hudební nadání. Hrál na klarinet a později i na jiné hudební nástroje. Toho využil jako hráč v kapele, se kterou prošel Moravu, Polsko a dostal se i do Ruska. Po návratu si založil kapelu svoji. Bydlel v té době v Bělohradě na Třetí straně, v domku sklenáře Buchnara. V podkrovní místnosti, kde přes den pracovala na tkalcovském stavu jeho manželka, vyučoval své žáky hře na hudební nástroje.

Jeho kapela byla známá široko daleko. Jako kapelník se musel starat o nový repertoár - ať již overtury, árie, pochody, polky, valčíky, čtverylky aj. Mnoho jich opsal, ale hodně jich také zkomponoval sám - zejména polky a valčíky. V kapele hrál i na es klarinet a na housle. Houslový prim hrál i na kůru v kostele. (Jeho housle později zakoupili rodiče pro K.V.Raise, když nastoupil do učitelského ústavu).

Vedle své činnosti kapelnické Vaňura ještě družboval na svatbách a vodil poutníky na poutě do Vambeřic, Nové Paky, na Tábor a na jiná poutní místa. Měl velké zásluhy na hudebním životě Bělohradska. Vycvičil a pro hudbu získal mnoho žáků a později, když již kapelu předal svému žáku Josefu Pechovi a vedlo se mu nevalně, dostával od kapely něco na přilepšenou. To se dělo asi osm let, až do jeho smrti v roce 1899. O jeho nesmrtelnost se postaral K.V.Rais, když z něho učinil jednu z hlavních postav 1.dílu své knihy „Ze vzpomínek“.


Prameny: Fara Bělohrad : Kniha osadní - OA Jičín
              Fara Bělohrad: Kniha ohlášek, rok 1842 - OA Jičín
              Kniha Zdeňka Prchala „Hudba Raisova kraje“