Popisná čísla
Tato stať bude průběžně doplňována tak, jak budou získávány nové poznatky (rovněž i u čísel popisných již zde popsaných) a tak, aby neodporovala zákonu č.101/2000 na ochranu osobních údajů.
Při zpracování byly použity materiály, uložené ve SOkA v Jičíně (evidence obyvatel, farní soupisy, ohlášky, ohledací listy). Pro případný detailnější zájem je nutno navštívit Státní oblastní archiv v Zámrsku
Lány čp.1
V Lánech stával mlýn na potoku Heřmanka už od počátku založení obce kolem roku 1700. Koncem 18.století při číslování domů dostal č.1. Mlynáři se často měnili.
Pravděpodobně prvním mlynářem kolem roku 1700 byl Jan Škutina, jak je uvedeno v Tereziánském katastru, ale rovněž v několika zápisech o jeho kmotrovství při narození dětí sousedů a přátel. Zdejším mlynářem byl ještě roku 1717. K mlýnu tehdy patřilo 5 polí – 1 1/2 pustých a louka. Jaké však bylo mlýnské vybavení není známé.
Při zpracování Josefského katastru na konci 18.století žil ve mlýně Dawid Hrach. K mlýnu patřila zahrada u stavení, zahrada, louka –224 sáhů s výnosem 85 centýřů sena a 21 centýřů otavy.
K dalším mlynářům patřil r.1819 František Richtera (*cca 1780) s rodinou - manželka Anna (*1781) a děti Josef (*1805), František (*1808), Jan (*1811), Václav (*1817), dvojčata Anna a Kateřina (*1812). V roce 1823 tu působil mlynář František Jakoubě (*1790) s manželkou Kateřinou (*1799), synem Františkem (*1819), Janem (*1821) s dcerou Marií (*1817). S nimi tu bydlela i maminka, psaná jako vdova Jakoubětová výměnice stará 55 let s dcerou Marií 19 let. Roku 1834 tu působil mlynář Antonín Kopal (*1807) a jeho manželka Barbora (*1810). Roku 1854 tu byl mlynář Antonín Lauer (*1822), s manželkou Kateřinou (*1823) a děti: Antonín (*1846), Barbora (*1844). Kateřina (*1849) a Marie (*1851).
Podle některých pramenů mlýn vyhořel a na jeho místě byla postavena r.1863 škola. Z dalších pramenů je však zřejmé, že ještě roku 1866 tu působil mlynář František Richtera. Mlýn tedy vyhořel později – nejspíše ke konci šedesátých let 19.století.
V 70.letech 19.století na místě mlýna stála již škola, které zůstalo i její číslo popisné 1. Roku 1896 zpustošila velká povodeň celé okolí. Proto roku 1897 byly přikoupeny pozemky od čp. 8 a 17 a koryto říčky bylo převedeno dále od budovy. Staré řečiště bylo zasypáno. Téhož roku byla provedena přístavba školy a provedeny úpravy bytu pro učitele. Posloupnost učitelů, kteří ve škole žili a více informací o přestavbě je v oddílu „Škola“.
Lány čp.2
Ke konci 18.století je již na chalupě usazen první z rodu Fettr - Josef. Další tohoto příjmení a jménem František - snad bratr, se usadil v čp.9. Josef byl nejen chalupníkem, ale také řemeslníkem. Byl kolářem. U své chalupy měl zahradu, další zahradu, louku – 456 sáhů, z níž měl 169 centýřů sena a 42 centýřů otavy a dále měl. pole. Narodil se kolem roku 1759 a hospodařil až do začátku dvacátých let devatenáctého století. Jeho manželka Kateřina se narodila kolem roku 1769. Spolu měli několik dětí:
Anna (*cca 1787) se provdala roku 1807 za Josefa Lachmana z Prostřední Nové Vsi. Josef (*cca 1789), je v roce 1819 psán ještě jako podruh. V roce 1823 však již na chalupě hospodaří sám. František (*1791) byl truhlářem a se svou ženou Marií (*1790) a dcerkou Annou (*1817) žil ještě roku 1819 společně s rodinou. V dalších letech není uveden a tedy se osamostatnil. Další byl syn Jan (*1793) a Antonín (*1806).
Roku 1823 na chalupě hospodařil již syn Josef (*1789) se svou manželkou Kateřinou, rozenou Buchnarovou (*1791), která pocházela z Prostřední Nové Vsi 35. Spolu měli asi 5 dětí. Nejstarší Josef (*1817) se stal nástupcem. Dcera Anna (*1819) se roku 1841 provdala za Františka Langa, baráčníka na panství Radimském. Syn František (*1825) se roku 1850 oženil s Annou Glosovou, dcerou + Františka Glose, chalupníka z PNV 30. Syn Jan (*1827) se roku 1858 oženil s Františkou Čížkovou, dcerou +Václava Čížka, kameníka z Králova Dvoru 10. Dcera Kateřina (*1829) se roku 1852 provdala za vdovce Václava Kracíka, půlstátníka z Bělé 36. Maminka Kateřina +1862 na „sešlost věkem“.
Rok 1854 zastihl jako hospodáře syna Josefa (*1817). Ten se roku 1843 oženil s Františkou Menzlákovou (*1817), dcerou Pavla Menzláka, chalupníka se Sobčic 23, panství Radimského. Z jejich dětí Josef (*1844, +1868 na tuberkulozu). Dcera Barbora (*1848) se r.1871 provdala za Jana Fejfara, krejčího z Heřmanic 29. Dcera Františka (*1849, +1851 na oubytě), dcera Anna (*1852, +1863 na hlavnici). Přežil syn František (*1850), který se r.1880 oženil s Františkou Řehákovou (*1844), vdovou – dcerou Františka Holíka, domkáře z Vysokého Veselí. Tohoto roku (1854) je na chalupě psána ještě dcera Barbora *1847 a rodiče, staří výminkáři Josef a jeho manželka Kateřina. Hospodář Josef je uváděn jako majitel ještě roku 1872 a zemřel r.1895 na „sešlost věkem“.
Přelom století zastihl na gruntu Františku Fettrovou (roz.Holíkovou, vdova Řeháková) jako vdovu a rodinu Jana Fejfara (*1875) v Heřmanicích. Jan byl rolníkem a zedníkem. V Lánech má trvalé bydliště od roku 1898. Vzal si Emílii *1879. Emílie je psána jako roz.Holíková (pravděpodobně chybný zápis) a jako dcera Františky Fettrové. Z dětí Jana a Emílie Fejfarových dcera Emílie *1898 se provdala do čp.16 za Drašara. Syn Josef (*1903). Syn Jan *1906 a syn Antonín *1908, ten ale zemřel r.1934. Pak jsou tu uvedeny ještě Božena, Marie a Ludmila. Ludmila se provdala za Bohumila Lukeše ze Svatojánského Újezdu a rod Lukešů pokračuje na čp.2 dodnes.
Lány čp.3
Příjmení Merta se v Lánech vyskytuje již od druhé poloviny 18.století. Od té doby je grunt č.3 až do dneška, t.j. zhruba 250 let v držení tohoto rodu. Dědil se ze syna na syna.
Při zpracování Josefského katastru – roku 1789 je na této chalupě psán již Josef Merta, který kromě chalupy vlastnil též zahradu u stavení, zahradu, louku, ze které měl 159 centýřů sena a 39 centýřů otavy. Dále měl 3 jitra a 135 sáhů polí, na kterých pěstoval žito a oves.
Roku 1819, 1823 a 1834 je zde uváděn František Merta (*cca 1782), pravděpodobně syn Josefa. Je tu zapsán spolu s manželkou Johannou (*cca 1790) a dětmi : Františkem (*1815), Annou (*1812), Kateřinou (*1814), Františkou (*1818), provdanou roku 1839 za Františka Čeřovského, tkalce a baráčníka z Lánů 50, původem z Brtve a Josefem (*1823), který se oženil r.1845 s Marií Caldrovou,dcerou Františka Caldra, nájemníka z Horní Nové vsi 29. Roku 1823 s nimi žila ještě třicetiletá podruhyně Anna Matušová s tříroční dcerkou Annou, ale již při následujícím soupisu v roce 1834 s nimi nežije.
V roce 1854 drží hospodářství již syn František (*1815). Oženil se s Barborou Krausovou z Bělé. Spolu měli 7 dětí. Je to František (*1838). Josef (*1840) oženil se r.1868 s Alžbětou Bachtíkovou, dcerou Josefa Bachtíka, familianta z Brtve č.33, při sňatku je psán jako reservník vojanský. Antonín (*1842, zraněný vojín u pěšího pluku hraběte Nobili, zemřel ve svých 24 letech, roku 1866 na souchotiny). Anna (*1844, roku 1865 se provdala do Valdova 43 za nájemníka a mistra obuvnického Jana Blažka). Barbora (*1847, +1850). Jan (*1849, +1868 na souchotiny) a pohrobek Václav (*v květnu 1851, +1862 na vodnatelnost).
Roku 1850 vypukla v Lánech a okolí cholera. Rodina Mertova ztratila dva své příslušníky. Dcerka Barbora, stará 3 1/2 roku, zemřela na choleru 7.září a tatínek František zemřel 25.září na „hlavnici v běhu cholery asiatické“. Jeho ošetřujícím lékařem byl doktor Burda. Maminka Barbora zemřela roku 1874 ve věku 59 let na „krvotok“.
Roku 1872 je již psán na gruntě František Merta. V roce 1850, kdy zemřel tatínek, mu bylo 12 let, hospodářství tedy vedla s největší pravděpodobností maminka Barbora a to až do roku 1861, kdy se oženil s Františkou Haňákovou, dcerou Františka Haňáka, cihláře a chalupníka z Lánů čp.72. Roku 1862 se jim narodil syn František. Další dva synové zemřeli krátce po narození: Cyrill (*1864, +1864 na božec), Josef (*1868, +1869 na oubytě). Dcera Františka *1869 se provdala r.1894 do Brtve 29 za zedníka Jana Pilaře.
Na přelomu 19. a 20. století na chalupě hospodařil další František (*1862). V době svého sňatku v roce 1885 je veden jako rolník a roku 1903 jako starosta obce. Vzal si Františku Juzovou (*1865) ve Vojicích. Byla dcerou Aloise Juzy, domkáře ve Vojicích 63.
Spolu měli syna Josefa (*1888), který se oženil s Marií Koutovou ze Svatojánského Újezdu. Měli syny Františka, Oldřicha a Josefa).
Další syn František (*1892) byl v době první světové války povolán k vojenské službě mezi prvními a to 28.7.1914. Za rok - 23.10.1915 padl v bitvě u Lopuzna v ruském Polsku.
Podle lánské kroniky v roce 1927 v tomto čísle bydlí František Merta a roku 1951 Josef a Oldřich Mertovi.
Lány čp.4
Usedlost je postavená ke konci 17.století. Sloužila patrně již od začátku jako hostinec.
K roku 1789 je jako majitel uváděn Jiří Ullwer. Rod Ulvrů je jedním ze tří nejstarších rodů, usedlých v Lánech již od konce 18.století. V té době patřila k usedlosti zahrada, louka o výměře 836 sáhů, ze které se sklízelo 321 centýřů sena a 78 centýřů otavy. Dále 2 pole, na kterých se pěstovalo žito a oves.
V roce 1819 je objekt již uváděn jako hostinec. Byla to hospoda výsadní s určenou zastávkou pro cestující a koně a určitými výsadami: zmenšení roboty, odběr panského piva. Šenkýřem byl Josef Ulver (*cca 1788), pravděpodobně vnuk Jiřího. S ním tu žila jeho manželka Dorota, rozená Laušmanová z Horního Javoří a děti Josef (*1816), František (*1818) a Antonín (*1820). Dále ještě rodiče – otec Josef Ulver (*cca 1764), matka Marie (*cca 1767) a sourozenci František (*1792), Františka (*1795), Kateřina (*1801), Antonín (*1804) a Pavel (*1809). Čtyři roky nato – v roce 1823 již pravděpodobně dědeček Josef nežije. Společně s rodinou šenkýře tu je vedená pouze babička Marie s dcerou Kateřinou a synem Pavlem. Dále je tu podruh Václav Šůra s rodinou. Po jedenácti letech – roku 1834 – nastává opět změna. Není tu již babička, ani její děti a není tu ani rodina Šůrova. Místo ní vypomáhá 63letá Marie Hůlová a Jaroslav Krupař s manželkou.
Roku 1854 tu provozuje živnost již Josefův syn František (*1818). Ten se oženil v roce 1841 s Annou Vokrouhleckou (*1821). Byla dcerou mistra kovářského Františka Vokrouhleckého. Spolu měli 6 dětí: Antonín (*1842), vyučil se kovářem a po sňatku r.1869 s Františkou Petřivou, dcerou šafáře Václava Petřivého z Bělohradu, přesídlil do domku čp.25. Dále dvojčata Františka a Annu *1845 (Anna se provdala r.1869 za Josefa Šimona sklenáře z Hořic). Z dalších dětí je to Barbora *1848, Františka *1851 a Ferdinand *1853, který však za 6 dní zemřel. Spolu s Františkovou rodinou tu žili ještě jeho rodiče výminkáři Josef a Dorota spolu s dalšími svými dětmi: Annou, Janem – (oženil se r.1868 s Marií Zachovou) a Františkou (provdanou r.1865 za Josefa Vokrouhleckého, nájemníka z HNV čp.7). Maminka Dorota zemřela roku 1860 na sešlost věkem a tatínek Josef roku 1867.
Kolem roku 1871 vlastní hostinec František Vokrouhlecký, od kterého tento objekt koupil 8.9.1871 Václav Petřivý za 4.425 zlatých rakouského čísla se všemi právy a pozemky. Rod Petřivý pocházel z Lukavce a Václav byl synem Václava Petřivého, šafáře z Nového dvoru (pod Byšičkami) a jeho manželky Barbory, rozené Imlaufové z Bukoviny. Protože tito rodiče přispěli značnou částkou na zakoupení hospody, měli zajištěný výměnek. (Barbora zemřela r.1884 na „sešlost věkem“). V březnu roku 1872 se Václav oženil s Františkou (*1846), dcerou Jana Beneše, půlstátníka a představeného obce Horní Nová Ves. Z jejich 9 dětí se dospělosti dožilo 5. Dcera Františka (*1875) se roku 1898 provdala za Jana Kozla z Lánů čp.6. Václav (*1878) převzal živnost. Marie (*1880) se provdala za Františka Štefana, cukráře a Ludmila (*1882) se provdala za jeho bratra Josefa, obuvníka. Oba bratři pocházeli z Lánů čp.78 a obě rodiny našly nové útočiště v Roudnici nad Labem. Posledním dítětem Václava a Františky byl Antonín (*1888), který se vyučil pekařem a svoji živnost založil právě v domku čp.78. Ke konci 19.století hospoda vyhořela, ale byla pojištěná a tak byla za peníze z pojistky postavená znovu. To ale již o pár desítek metrů výše směrem k Hřídelci, tam , kde se objekt nachází dodnes. Původní stavba totiž stála na špatném místě – v dolíku, kde se držela spodní voda.
Václav Petřivý zemřel roku 1908 a tou dobou přebírá živnost jeho syn Václav. Ten se oženil s Annou Kozlovou, dcerou starosty obce Josefa Kozla z Lánů čp.15. Spolu měli syny Václava a Josefa. Anna však zemřela a Václav se oženil podruhé. Vzal si Marii Kotykovou a spolu měli syna Jaroslava. Marie se synem se později , po smrti manžela, přestěhovala do Rohoznice.
Na přelomu 19. a 20. století a v 1.polovině 20.století hostinec dobře prosperoval, přestože měl velkou konkurenci v hostinci v čp.60. Konaly se zde schůze obecní, Sboru dobrovolných hasičů, zábavy, volby.
Roku 1926 se začala stavba silnice z Lánů do Hřídelce, která vedla kolem hostince. Václav Petřivý na tuto stavbu daroval pozemek i se stromy. Od roku 1929 tu stávala jedna ze čtyř lamp veřejného osvětlení. Roku 1933 byl hostinec prodán (to již po smrti Václava Petřivého) Antonínu Svatému z Roprachtic, který tu žil se svou manželkou Zdenkou a dětmi Zdenkou a Josefem.
Rok 1950 přinesl likvidaci soukromého podnikání v Lánech. 1.září 1950 byl po cca 200 letech prosperující hostinec „U Svatých“ uzavřen.
Lány čp.5
Kolem roku 1800 tu již žil rod Machů. Prvním je František Mach (*cca 1769) a jeho žena Kateřina (*cca 1775). Dcera Anna se provdala r.1813 za Josefa Bocha z Horního Javoří. Dále měli dceru Františku *1798 a syny Františka *1800, Josefa *1801 a Jana *1803. Tatínek František tu hospodařil ještě roku 1823, kdy je tu také uváděn 44 letý nájemník Josef Kozel. Roku 1802 se provdala jeho dcera Kateřina Kozlová za Václava Dlaba, chalupníka z Brtve 14.
Roku 1834 již vede hospodářství jeho syn Jan (*1803). Ten se roku 1824 oženil s Kateřinou Rachmanovou *1798 ve Svatojánském Újezdu. Roku 1825 se jim narodila dcera Františka, která se roku 1845 provdala za Františka Kozla, chalupníka z Horních Lánů 11. Další dcera Kateřina *1827 se roku 1847 provdala za Františka Luštince, chalupníka z Hřídelce 14. Syn Jan *1831 pokračuje na gruntě. Syn František *1833 je při svém sňatku roku 1864 veden jako vysloužilý voják, vzal si Annu Mertovou, dceru Václava Merty, baráčníka v HNV 18. Dcera Anna *1835 se roku 1858 provdala za Václava Ulrycha ze Stupné a dcera Antonie *1841 se roku 1864 provdala za Josefa Bičiště, domkáře ve Lhotě Šárovcově. Tatínek Jan zemřel roku 1850 na choleru a maminka Kateřina roku 1872 na „slabost tělesných sil“.
Roku 1852 získal usedlost v ceně 900 zlatých po svém zemřelém otci syn Jan *1831, který pak vyplácel podíly svým sourozencům, kromě sestry Františky, která zřejmě dostala již svůj podíl vyplacený jako věno. Matka Kateřina měla zajištěný výměnek až do své smrti. Tato povinnost byla vymazána roku 1872 na základě úmrtního listu. Roku 1851 se Jan oženil s Marií Munzarovou, dcerou Josefa Munzara, sedláka z Hřídelce 26 (*1831). Měli spolu syna Josefa *1852, který roku 1874 zemřel na souchotiny. Syna Jana *1853, který se oženil r.1881 s Annou Lánskou z Přibyslavi 16 a při svém sňatku je uváděn jako rezervník 8.pluku ppevnostních dělostřelců. Jan se s manželkou přestěhoval do čp.79. Další syn Antonín *1856 zemřel r.1858 na božec. Maminka Marie zemřela v červnu roku 1858 na „oubytě“ a Jan se v listopadu téhož roku žení s Annou Hrnčířovou, dcerou Jana Hrnčíře z Lánů čp.17.
V tomto druhém manželství se narodila r.1859 dcera Františka, která se r.1883 provdala za Ignáce Zahradníka, domkáře z Levínské Olešnice 40, syna Jana Zahradníka. V roce 1861 se narodila dcera Marie, provdaná roku 1884 za Ignáce Glose, obuvníka a domkáře. Roku 1884 jim tu zemřel 18ti denní syn František na psotník. Dcera Anna *1863 se provdala r.1883 za Josefa Zahradníka *1860, domkáře z Levínské Olešnice, syna Jana Zahradníka. Barbora *1865 zemřela roku 1866 na choleru, která si již vyžádala další oběť v této rodině a to po roce 1850 (kdy na ni zemřel její dědeček Jan), a která znovu na Lány udeřila roku 1866. Syn František *1867 zemřel 1883 na zánět pobřišnice. Antonín *1869 zemřel roku 1870 na záškrt, syn Václav *1873 zemřel r.1875 na chronický katar střevní, Růžena *1875 zemřela roku 1894 na zánět plic a Vincenc *1881 zemřel roku 1884. Na živu zůstal syn Antonín *1870, který začal hospodařit po otci.
Na přelomu 19. a 20.století jsou Jan s manželkou Annou vedeni jako výminkáři. Hospodaří syn Antonín *1870, který je zapsán jako rolník a tkadlec. Oženil se s Františkou Suchardovou z Lánů čp.22 (*1884). jejich syn Antonín, *1907 se odstěhoval a působil jako četnický strážmistr. Dcera Marie se provdala do Valdova. Dále se narodila ještě dcera Anna a syn František.
Lány čp.6
V některých pramenech je uváděn rok 1778 jako doba jeho vzniku. V té době tu žil František Fiedler. K chalupě patřila ještě zahrada, louka 399 sáhů, a pole 1 jitro 726 sáhů, ze kterého měl 9,5 centýřů žita a 9,5 centýřů ovsa.
František se narodil asi roku 1762 a jeho žena Barbora přibližně roku 1768. Jejich syn Josef *1795 převzal hospodářství. Další syn František *1797 žil s rodinou ještě roku 1819 a syn Vít *1810 i roku 1823.
Roku 1819 je na chalupě uváděn jako hospodář již jeho ženatý syn Josef *1795 s manželkou Františkou *1800 a jejich dcerami - Františkou *1818 a Annou *1820. Tatínek František je uváděn jako hajný a roku 1823 se svou manželkou Barborou již jako výminkáři. Žila tu s nimi i Marie, pravděpodobně děvečka a Kateřina, psaná jako skotačka.
Krátce před rokem 1834 dochází ke změně majitelů. Na chalupě hospodaří František Hančil (*1776) s manželkou Prokopku roz. Zmatlíkovou (*1777 ve Zboží). Jejich dcera Barbora (*1812) se provdala za Josefa Raise (*cca 1810) a žila tu s rodiči spolu s manželem a dalšími sourozenci: Josefem (*1816), Antonínem (*1822), který se roku 1842 oženil s Františkou Vrabcovou ze Svatojánského Újezdu a hospodařil pak na chalupě, Kateřinou (*1808), provdanou r.1844 za Václava Kočího, baráčníka z Chlumu 34 a Františkou (*1817), provdanou r.1838 za Josefa Raise, syna Gotfrieda Raise z Horní Nové Vsi. V tomto čísle tohoto roku žili ještě Josef Rujf s manželkou Barborou a rodina podruha Josefa Buchnara – manželka Františka a dcerky Františka a Anna.
Kolem roku 1854 již na chalupě hospodařil syn Antonín s manželkou Františkou a dětmi Františkou (*1844), Annou (*1846), Antonínem (*1849), Barborou (*1851), Marií (*1853), Kateřinou a Antonií. Bydlela tu s nimi ještě matka Prokopka.
Dále tu žil ještě František Kozel (*1798 v Hřídelci) s manželkou Barborou roz.Munzarovou z Hřídelce a syny Josefem (*1830 v Mlázovicích) a Janem (*1835 v Lánech). Nejstarší syn Františka a Barbory – František (*1825) žije v č.11.
Krátce po roku 1854 kupuje chalupu od rodiny Hančilových Josef Kozel, který se oženil r.1852 s Annou Můrovou z Prostřední Nové Vsi. Žijí tu jeho rodiče František a Barbora a rovněž bratr Jan. Dále tu je i Prokopka Hančilová, která měla na chalupě pojištěný výměnek.
Roku 1861 prodává Josef chalupu svému bratru Janovi a sám se stěhuje do čp.15 – tzv.famílie. Prodává za 1620 zlatých a s podmínkou doživotního výměnku pro Prokopku Hančilovou, to je např.: „světnička a komůrka nad světničkou, čtvrtý díl ovoce ze všeho stromoví, ve sklepě plac pro erteple a od Matky Boží po sv. Václava týdně 1 máz mléka ...“. Teprve po smrti zmíněné výměnice mají nárok na týž výměnek i rodiče František a Barbora. Kdy zemřela Prokopka není zatím zjištěné, ale František Kozel zemřel r.1866 na sešlost tělesných sil a jeho manželka Alžběta r.1883 na sešlost věkem. Přibližně mezi roky 1860-1885 bydlela v čp.6 ještě rodina nájemníka Václava Můra.
Jan se roku 1861 oženil s Annou (*1835), dcerou chalupníka Jana Chudoby a Barbory roz.Lasíkové z Chotče. Jejich první syn Josef (*1866) zemřel roku 1885 na „ochrnutí srdce“. Dcera Anna (*1869) se roku 1891 provdala za Antonína Urbana, tkalce z Lánů čp.54 a žili pak v Hřídelci. Dcera Františka (*1871) se provdala roku 1896 za Františka Kozla z Lánů čp.32 a hosp.
Nástupce Jan se roku 1898 oženil s Františkou Petřivou (*1875), dcerou hostinského Václava Petřivého z Lánů čp.4. Jan byl chalupníkem, domácím tkalcem a znamenitým hudebníkem. Roku 1901 se narodila dcera Marie, která se r.1922 provdala za Jana Ludvíka z čp.31. Jan (*1903) se oženil s Annou Machovou a dcera Ludmila (*1916) se provdala za Josefa Ulvera z čp.25 a spolu pak žili v Praze. Maminka Františka zemřela roku 1923 a tatínek Jan roku 1962.
Jan (*1903) začal hospodařit ve třicátých letech. Roku 1935 se stal starostou obce do roku 1938. Rovněž byl starostou Sokola a to až do jeho rozpuštění roku 1941. Spolu s manželkou Annou vychovali dvě dcery - Libuši a Janu.
Lány čp.7
Prvním držitelem chalupy se stal roku 1692 Hans Dlab. Dostal ji od vrchnosti 15.11.1692 za 86 zlatých. Přišel sem s manželkou Dorotou a patrně již několika dětmi . Známe jméno syna Matěje, pozdějšího nástupce, narozeného asi roku 1678 a Jana, narozeného asi roku 1689. V Lánech se jim pak narodila dcera Lidmila 8.9.1696.
Syn Jan založil rodinu 21.5.1714, kdy si vzal Alžbětu, dceru po zemřelém Janovi Kračmarovi a spolu pak měli dceru Kateřinu, nar. 30.5.1714 a Marii, narozenou 26.7.1716. Zemřel roku 1727.
Jan otec vlastnil louku a 3 role. Výměra ani výnos nejsou zaznamenány.
Dalším držitelem chalupy se stal roku 1717 jeho syn Matěj. Získal ji za 70 zlatých. Jeho manželkou byla Kateřina, narozená asi roku 1691. V bělohradských matrikách není uveden datum sňatku, ani její příjmení. Dále jsou zapsány tyto děti:
- Alžběta *1714, +2.11.1717
- Josef *26.2.1717, +15.9.1717
- Jiřík *7.6.1718 - budoucí nástupce
- Jan Josef *3.12.1720
- Václav František *27.5.1731, +16.9.1759 ve věku 28 let
Tatínek Matěj zemřel 6.10.1758 ve věku 80 let a maminka Kateřina 27.9.1759 ve věku 68 let.
Syn Jiří - nástupce na usedlosti se oženil s Annou, dcerou Václava Sehnala z Hřídelce dne 8.7.1739. Toho roku pravděpodobně získal usedlost. Spolu s manželkou měli:
- Jan Josef František *4.8.1743, +22.10.1743
- Josef František *4.11.1744, +17.1.1758
- Anna Kateřina *5.8.1749
- František *2.3.1752, +26.3.1752
- František Jiří *8.4.1753, +22.4.1753
- Anna Kateřina *21.6.1754 , oo 16.8.1778 Pavel Kračmar HNV 6
- František Václav *14.3.1756 - příští nástupce
- Josef Antonín *11.3.1759
- Václav František *11.10.1764, +24.12.1771
Mezi roky 1738-1740 se ještě pravděpodobně narodila dcera Magdalena, která se 22.11.1768 provdala za Václava Raise z Arnoštova.
Jiříkův syn - František získal usedlost kolem roku 1777. Při zpracování Josefského katastru kolem roku 1790 hospodařil na loukách o rozloze 314 sáhů. Sklízel 116 centýřů sena a 29 centýřů otavy. Dále měl zahradu o rozměrech 24x13 sáhů a nějaká pole. Výměra není známá. Oženil se s Annou, dcerou Jana Kožíška z Tikova. Spolu měli:
- Marie *21.9.1778
- František *15.1.1781, oženil se s Annou, dcerou Ant. Raise z Dolního Javoří. Bydleli rovněž v Lánech č.7 a zde se jim narodilo 6 dětí, z nich 3 zemřely v dětském věku.
- Anna *1.6.1783, +2.4.1785
Maminka Anna zemřela 24.1.1784 ve věku 35 let a František se znovu oženil s Teresií pro nás neznámého příjmení. Spolu pak měli další děti:
- Jan Jiří *9.5.1785, +19.12.1786
- Anna Teresia *9.5,1786
- Kateřina *30.9.1787, +13.10.1787
- Josef František * 16.9.1788 - nástupce
- Jiří Matěj *15.1.1793, +19.4.1793
- Jan Vojtěch *14.6.1796, +26.6.1796
Manželka Teresie zemřela 26.12.1803 ve věku 50 let. František se pak již neoženil a zemřel 22.10.1835.
Syn Františka a Teresie Dlabových - Josef je psán jako hospodář na usedlosti roku 1819. Tou dobou se žení s Marií Škutinovou, dcerou Gottfrieda Škutiny z Brtve 23 (*1786). Žil tu ještě v podruží Jan Merta, který měl za ženu sestru Marie – Annu. Roku 1824 se jim tady narodil syn Jan. Dále od roku 1823 a 1834 na statku vypomáhala děvečka Františka z Brtve (*1802) a skotačka Kateřina (*1807).
Děti Josefa a Marie:
- mrtvě narozený syn *28.5.1819, +28.5.1819
- mrtvě narozená dcera *13.2.1820, +13.2.1820
- Josef Jan *30.1.1823
Maminka Marie umírá 26.10.1856.
Jediný syn Josefa a Marie je psán na usedlosti roku 1852. Oženil se 3.2.1842 s Františkou Řehákovou ze Sobčic. Spolu pak měli děti:
- Františka *14.10.1843
- František *4.11.1845
- Josef *28.5.1849
- Anna *4.5.1851
- Antonín *19.4.1853
Františka zemřela a Josef se znovu žení s vdovou Annou Mertovou, rozenou Lánskou.
Roku 1889 přichází do Lánů čp.7 Benedikt Fišera, nar. ve Studenci 21.9.1851. Přichází již s rodinou – manželkou Annou Zahradníkovou, nar. v Levínské Olešnici 31.8.1855. Jejich dvě první děti jsou narozeny ve Studenci, další dvě dcery v Lánech:
- František *11.4.1883, stal se knězem, kaplan Úpice
- Anna *7.10.1886, vdaná v Chomuticích
- Marie *v Lánech, tkadlena v továrně
- Ludmila *25.1.1901, provdaná za Karla Krause *4.1.1899 v HNV
Benedikt byl chalupníkem a zároveň domácím tkalcem. Zemřel 18.7.1927.
Dalším majitelem chalupy je Karel Kraus, který se oženil s Ludmilou, dcerou Benedikta Fišery. V Lánech je od roku 1927.
Lány čp.8
Roku 1733 byla postavena chalupa o výměře 7 korců, kterou od vrchnosti dostal Václav Haňák za cenu 72 zlatých a 42 krejcarů. Odkud Haňákovi přišli není zatím známo. Další členové rodu žijí ještě v Horní Nové Vsi. Jejich příjmení se psala v průběhu 18. století různě: Haniak, Haniaczek, až se ustálilo na Haňák. Rodina se ujala nové chalupy a přišla do Lánů se synkem Václavem. V Lánech se jim narodilo ještě 6 dalších dětí, z nichž 3 zemřely:
- syn Jan Jiří *8.5.1734 - další hospodář
- syn Josef *26.3.1737, +11.6.1737
- syn Franz *28.5.1741, +21.7.1741
- dcera Anna Marie *1742, +8.9.1742
- syn Franz *28.5.1745
- dcera Anna Marie *20.1.1748
Václav zemřel 22.4.1762. Jeho vdova Anna se roku 1763 provdala za vdovce Jana Čermáka z Valdova. To ale již hospodařil na chalupě nejstarší syn Václav.
Václav Haňák ml., narozený kolem roku 1730 se ujal gruntu roku 1763. Byl ženatý s Kateřinou, neznámého příjmení. Jejich děti:
- dvojčata: Tobiáš František *6.3.1763, +8.5.1763, Anna Marie +24.12.1771
- syn Václav *1765, +7.6.1771
- syn Tobiáš *12.1.1766
- syn Jan Simon *15.10.1768
Václav zemřel do roku 1774, kdy usedlost přebírá jeho mladší bratr Jan, narozený již v Lánech.
Jan Haňák *1734 zde hospodařil od roku 1774. Při zpracovávání Josefského katastru patřila ke gruntu zahrada o ploše 30x24 sáhů. Louka o výměře 720 sáhů, z ní sklízel 269 centýřů sena a 67 centýřů otavy. Pole nejsou zaznamenány. Oženil se s Kateřinou rovněž neznámého příjmení. Jejich děti:
- Jan Matěj *5.2.1760, cihlář. Oženil se 22.6.1787 s Marií, dcerou Jiřího Valenty z HNV.
- Jiří Jan *6.8.1751
- Kateřina Secundina *3.7.1764, provdala se 28.1.1792 za Franze Šorfa z Lánů 16
- Josef *5.9.1777 - příští hospodář
Děti mezi roky 1765-1776 nejsou zaznamenány. Maminka Kateřina zřejmě zemřela mezi roky 1777-1778, protože se Jan žení asi roku 1778 s Annou, dcerou Josefa Materny z Dolní Nové Vsi. Jejich děti:
- Marie *11.4.1779, +9.8.1780
- Anna *28.3.1780
- Barbora *2.6.1782, +13.10.1806
- Františka Marie *7.6.1784
- Antonín *11.8.1786
Maminka Anna zemřela 3.3.1796 a její manžel Jan 7.11.1798. Hospodářství se ujal nejmladší syn z 1.manželství Josef.
Josef Haňák *1777, převzal usedlost roku 1798. 22.1.1799 se oženil se sedmnáctiletou Annou, dcerou Jiřího Ježka, zámečníka z Prostřední Nové Vsi 30. Jejich děti:
- Anna Secundina *28.1.1803
- Josef *28.6.1805 - cihlář, zemřel 21.4.1837 na zánět střeva
- Františka *6.3.1810; provdala se 24.1.1837 za Josefa Imlaufa, syna Matěje Imlaufa z Lánů 13
- Anna *2.4.1812
- Antonín *1.8.1814, +7.5.1816
- Jan Ignác *22.7.1816
- Václav *25.11.1818, chalupník a cihlář v Lánech 34. 1.sňatek roku 1868 s Annou, vdovou po Františkovi Grohovi z Lánů 65, dcerou Jana Dlaba z HNV 97. 2.sňatek 25.10.1875 s Annou Ludvíkovou, vdovou po Janu Ludvíkovi z Lánů 34, dcerou Jiřího Dolenského z Přibyslavi.
Josef byl v letech 1811-1823 v Lánech rychtářem. Zemřel 14.2.1838 na souchotiny.
Mezi roky 1838-1848 získal usedlost František Hrnčíř (*1805), který se oženil 4.1.1829 s Františkou, dcerou Antonína Toma z Uhlířů 16. Jejich syn Antonín si vzal Barboru Hrnčířovou z PNV 13 a žil tu s ní a pěti dětmi. S nimi tu bydlel i pan učitel Valc se svou manželkou Annou, rozenou Věchetovou.
Krátce poté již tu hospodaří Josef Ulver se svou manželkou Barborou, dcerou Ignáce Brádle z Lánů 10. Ten zde bydlí také jen krátce. Roku 1883 tu je v nájmu rodina Ferdinanda Freudenberga.
Patrně roku 1883-1886 kupuje chalupu Josef Zahradník (*23.8.1860 v Levínské Olešnici), syn Jana Zahradníka z Levína 42. Oženil se 19.11.1883 s Annou, dcerou Jana Macha, chalupníka z Lánů 5 (*14.4.1863). Josef byl chalupníkem a tkalcem. Tady v čísle 8 se jim narodil:
- Josef *9.7.1887, který odešel do Ameriky, kde pekařil
- František *13.9.1891, tkadlec - oženil se do Křtěnic
- Jan *9.8.1895, obchodní cestující v Plzni
- Anna *1.7.1898
- Marie *13.12.1903, provdaná do Tetína
- Václav *19.8.1908, příští hospodář
Václav Zahradník *1908. Jeho životopis viz v oddíle „Životopisy - starostové“.
Lány čp.9
Roku 1733 byl vrchností zřízen statek (dnešní čp.9) se 43 korci polí a luk. (Vedlejší chalupy měly zpravidla výměru 7 korců). Za velice nízkou cenu 82 zlatých a 28 krejcarů ho získal Pavel Lasík z Horní Nové Vsi. K tomu dostal ještě 2 koně za 28 zlatých a 28 krejcarů.
Rodina Lasíků pocházela původně z Krkonoš a na bělohradském panství v Horním Javoří na Hartmanovském statku (pustém po třicetileté válce) se usadila krátce po roku 1654. Rod v další generaci přesídlil do Horní Nové Vsi a další člen rodu - Pavel pak s manželkou Lidmilou, rozenou Vokrouhelskou, kterou si vzal roku 1729, do Lánů. Lidmila pocházela z významného rodu Vokrouhelských původně z „Vokrouhlíku“. Do Lánů se přistěhovali již s dcerou Annou Marií *1731. V Lánech se jim pak narodily ještě syn Tobiáš *1733, syn Vít *1735, dcera Kateřina Lidmila, dcera Marie Alžběta *1741.
Pavel zemřel roku 1758 za cholerové epidemie a jeho žena Lidmila roku 1772 za všeobecného hladomoru. Hned roku 1759 přebírá statek po svém zemřelém otci jeho syn Vít. Statek měl v té době cenu 200 kop. Vít se oženil s Annou Plecháčovou ze Svatojánského Újezdu a tady na usedlosti v Lánech se manželům narodilo 5 dětí. Vít pravidelně splácí dluh a to do roku 1767 po 4 kopách. Roku 1768 prodává za 200 kop tuto usedlost Václavu Kozlovi a stěhuje se i s rodinou do Svatojánského Újezdu.
Václav Kozel držel statek asi 10 let. Roku 1778 se svolením milostivé vrchnosti se ujal tohoto gruntu František Fetter za 144 kop. Rodiče Františka (Matěj a Anna, roz. Stehlíková) pocházeli v Nové Vsi (dnešní Bělohrad). Jejich syn Josef se přiženil do Lánů, do čp.2. Vzal si Kateřinu Müllerovou. V čp.2 se jim narodilo 5 dětí, z nichž František *1756 se pak ocitá v čp.9.
František se tedy gruntu čp.9 ujímá roku 1778. Roku 1789, kdy se zpracovával Josefský katastr vlastnil zahradu, louky o rozloze 824 sáhů, z níž sklízel 37 centýřů sena a 76 centýřů otavy. Z polí o rozloze 1 jitro a 786 sáhů sklízel 8,8 centýřů žita a 8,8 centýřů ovsa. František hospodařil ještě mezi léty 1819 a 1823. Tohoto roku je na usedlosti již psán jeho syn Václav *1796. Václav byl ženatý s Alžbětou Tarantovou. Spolu s nimi na statku žila i děvečka Marie z Prostřední Nové Vsi. Roku 1834 pak ještě rodina podruha Josefa Pacáka, dcera manželů Fettrových Anna a syn Josef *1831.
Roku 1852 žije v tomto čísle František Vondráček, který se oženil s Alžbětou, vdovou po Václavu Fettrovi. Dále tu jsou ještě Alžbětiny děti: Václav, který však záhy zemřel, Barbora a nástupce Josef *1831. Josef pak přebral grunt a roku 1850 se oženil s Annou Stránskou. Spolu pak měli 5 dětí, z nichž 2 zemřely v dětském věku.
Josefův a Annin syn – František *1858 pak byl dalším držitelem. Oženil se s Annou Tribenekrovou z Lánů čp.60 (tehdejší další lánské hospody). Spolu pak měli 4 syny a 2 dcery. Jejich syn František zahynul za první světové války roku 1916 v ruských bažinách. Syn Josef pak hospodařil na rodném gruntě spolu s Marií roz. Zezulkovou, dcerou mlynáře a podnikatele Zezulky.
Potomci této rodiny žijí v čp.9 dodnes.
Lány čp.26
Domek je postavený mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem byl František Haňák (*cca 1796 v Lánech). František pocházel z rodu usazeného ve vsi již roku 1733. Do domku se přestěhoval z čp.23. S manželkou Františkou měli syna Josefa *1821 a dceru Antonii *1823. Rodina Haňákova byla v Lánech aktivní v kulturní oblasti. Působila v ochotnickém divadle – jak František (hudebník), tak i jeho pravděpodobně bratr Josef, cihlář z čp.8
Od Haňáků získali domek členové rodu Urbánek, pravděpodobně před rokem 1850. Z tohoto domku pocházela také Antonie Urbánková (*4.12.1850). Ta se kolem roku 1883 provdala za Františka Vagenknechta z čp. 51. Její bratr Antonín (*24.11.1852) se později oženil s Annou Chmelařovou *1868 v Šárovcově Lhotě. Spolu měli syna Josefa *1888, Antonína *1891, který se vyučil zámečníkem a přestěhoval se do domku čp 45 asi ke své babičce Chmelařové. Dále měli syna Františka *1894. Ten se vyučil pekařem a od roku 1936 žil ve Slavhosticích u Kopidlna. V březnu roku 1933 otec Antonín zemřel.
V roce 1933 koupila domek Růžena Portychová, provdaná Vojkůvková z Hřídelce spolu se svým manželem Michalem Vojkůvkou, který pocházel z Moravy – z obce
Horní Bečva. Michal Vojkůvka (někdy psáno i Vojkůvek) spolu s dalšími sem přišel jako dřevorubec na pomoc lesům, poškozených mniškou. Po schůzi obecního
zastupitelstva v lednu 1938 se stal obecním zvoníkem a to až do roku 1942, kdy byl zvonek dle úředního nařízení odevzdán pro potřeby války. Ve volbách
roku 1945 byl Michal Vojkůvka zvolen do hospodářské komise a roku 1946 do finanční komise.
Od rodiny koupil domek v 90.letech dvacátého století pan Lízner.
Lány čp.27
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal František Hovorka (*cca 1812). Žil tu se svou ženou Františkou (*cca 1813). Spolu s nimi tu bydlel v roce 1834 František Fetr (*cca 1759), jeho manželka Marie a dcera Kateřina.
Manželům Hovorkovým se roku 1839 narodil syn Antonín, který se oženil s Františkou Malou *1841 v Horní Nové Vsi. Antonín si zařídil v domku obchod se smíšeným zbožím. Jejich dcera Marie *1866 se provdala za Josefa Kozla z čp.15.
Od Antonína Hovorky převzal dům roku 1923 jeho vnuk Antonín Kozel *1885.
syn Josefa Kozla a jeho ženy Marie. Ten krátce bydlel v čp.80 a roku 1923
si přistavěl byt v tomto čísle popisném. Přestěhoval se sem s manželkou Annou
roz. Zezulkovou z čp.14 v Horních Lánech, dcerou Františka a Marie Zezulkových.
V době, kdy se přistěhovali měli dceru Miroslavu. Antonín byl tkalcovským
mistrem. Založil firmu společně s E.Hákem a koupil v Horní Nové Vsi bývalý
Mikulův mlýn, který vyhořel roku 1925. Zřídili tu malou tkalcovnu, nyní
je tu provozovna Tiby. Rodina Antonína Kozla se přestěhovala do H.N.Vsi.
Roku 1927 je v čp.27 veden Antonín Trnka *1878, železniční
zřízenec, který sem přesídlil z čp.80 (drážní strážní domek nad tratí). S
ním přišly i jeho 4 děti z prvního manželství :Bohumil (později se odstěhoval
do Mělníka), Miloslav -oženil se s Blaženou Ludvíkovou (dcerou Rudolfa Ludvíka,
který padl v 1.sv.válce), Růžena , Jaroslav a jeho druhá manželka Františka,
rozená Ludvíková z čp.31 (dcera Josefa a Antonie Ludvíkových), *1894.
Po smrti Antonína Trnky roku 1941 tu zůstávala spolu s dětmi manželka Františka.
Františka zemřela roku 1969 a domek byl převeden na vnučku manžela Evu Trnkovou.
Nyní má zde bydliště rodina Bezděkova.
Lány čp.28
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal Antonín
Ulvr, *cca 1803) a jeho manželka Františka. Antonín se narodil
v čp.4 jako syn šenkýře Josefa Ulvra a jeho ženy Marie. Antonín a Františka
měli dceru Annu *1828 a pravděpodobně i syna Václava. Roku 1842
poskytl Antonín jednu světnici ve svém domku pro potřeby školy. Do té doby
chodily děti do školy do Bělohradu. Okresní školní komise však zjistila,
že místnost je malá a tak se škola musela přestěhovat (krátce do čp.29) a
od roku 1844 do roku 1863 byla v čp.55.
Dalším majitelem se stal Václav Ulvr *1849, který se oženil
s Františkou Antošovou z Poniklé. Spolu měli dceru Františku *1881, která
se provdala za Františka Grofa, továrního mistra a bydleli spolu s rodiči.
Další dcery Anna *1885, Julie *1887 a syn Antonín *1889 jsou
psány jako tkadleny a tkadlec. V domku je uveden i Jaroslav *1911.
V padesátých letech dvacátého století tu žila rodina Zdeňka Vokrouhleckého
z čp.18 a nyní pan Řešátko.
Lány čp.29
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal Jan Bekr
(*cca 1795). Spolu s ním tu žije manželka Anna, dcery Františka a Marie,
dále Jan Buřil s manželkou Kateřinou. Kolem roku 1843 se tu krátce vyučovalo.
Od roku 1888 tu bydlí Josef Tichý „hudebník na ariston“ *1840 ve
Ždírnici s manželkou Barborou, rozenou Pečovou, *1844 v Bělé. Barbora
byla švadlena.
Dalším majitelem je syn Václav *1871 ještě v Brtvi. Je tkadlec
a roku 1894 se oženil s Marií Fetrovou z čp. 42. Spolu měli syny Jindřicha
(*1897) a Karla (*1903). Karel se oženil s Antonií Záveskou a od roku
1930 v Lánech nežije. Marie, první žena Václava Tichého, zemřela a Václav
se znovu žení s Kateřinou Šmatolánovou (*1872 v Cerekvici), vdovou po Václavovi
Ulvrovi. Přišla se synem Josefem Ulvrem (*1900 ve Vojicích). Se svým
druhým manželem Václavem Tichým měli dceru Marii *1907.
V pořadí čtvrtým majitelem domku se stal syn z prvního manželství Jindřich
Tichý. Ten se oženil s Miladou Holmanovou (*1899 v Přibyslavi). Spolu měli
syna Jindřicha. Roku 1939 byla provedena přestavba domku.
Nyní v tomto čísle popisném žije rodina Bělohlávkova.
Lány čp.30
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem je Antonín Fetr
(*cca 1804) s manželkou Barborou a synem Josefem. Dále tu s nimi bydlí Mikuláš
Mohr a jeho manželka Dorota s dcerou Annou. V roce 1842 je jako hospodář
uváděn pouze Mikuláš Mohr.
Roku 1885 kupuje dům František Šturma (*1860) z Bezníku. Byl podomním
obchodníkem se střižním zbožím. Jeho vyvolenou se stala švadlena Marie Kozlová
(*1858) z Horních Lánů čp.11, dcera Františka a Františky Kozlových. Roku
1888 se jim narodil syn František. Když v roce 1927 otec František zemřel,
držela domek krátce vdova Marie.
Syn František převzal dům kolem roku 1928. V roce 1927 ve volbách do obecního
zastupitelstva byl František Šturma zvolen za Sdružení stran socialistických
a to do roku 1931. V roce 1932 přistavuje stodolu. Oženil se s Annou Noskovou
(*1895) a s ní měl syna Jaroslava. Jeho druhou manželkou se stala Růžena
Jirůtková (*1895) z čp.58. Byla dcerou Josefa Jirůtky a Růženy, rozené
Špůrové z Tetína. Františkovi a Růženě se narodil syn Miroslav. Ten se oženil
s Libuší Galovou, nar. v Boskově u Semil. Spolu měli dvě dcery. V padesátých
letech dvacátého století Miroslav dřevěný domek zboural a postavil zděný.
V současné době v domku žije jeho dcera Miroslava s rodinou.
Lány čp.31
Dům je postavený mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal František
Antoš, který tu žil s manželkou Viktorinou a dcerami Anežkou a Annou až do
roku 1839, kdy ho prodal Josefovi Ludvíkovi (*1799).
Josef Ludvík se do Lánů přistěhoval s manželkou Annou, rozenou Cermanovou
a s desetiletým synem Janem z obce Čistá (dnes Čistá u Horek), fara Dolní
Kalná. Roku 1841 Anna zemřela a Josef se znovu žení s Angelou Štefanovou
(*1816 ve Vrchlabí) z čp.15, dcerou Františka a Veroniky Štefanových. Spolu
měli 4 syny: Josefa (*1842), Antonína (*1844, +1862), Františka (*1850)
a Václava (*1853). Syn Jan z prvního manželství se oženil roku 1860 s Annou
Dolenskou z Přibyslavi a přestěhoval se nakrátko do čp.37.
Nejstarší syn z druhého manželství Josef převzal hospodářství roku 1865
a oženil se až v roce 1879 s Antonii Kozlovou (*1852) v Horních Lánech čp.11,
dcerou Františka a Františky Kozlových. Narodilo se jim 9 dětí, z nichž Josef
(*1880) žil pak v čp.54, František (*1881) v čp.59, Antonín (*1883) za 3
roky zemřel, Anna (*1885) se provdala za Tauchmana do Bělé, Rudolf (*1887)
padl v I.sv.válce roku 1916 – viz čp 63. Marie (*1889) se provdala za
Josefa Ulrycha čp.71, Václav (*1891) se oženil s Emílií Nekovaříkovou a přestěhoval
se do Horní Nové Vsi, Františka (*1894) se provdala za Antonína Trnku z čp.27,
Jan (*1897). Otec Josef začal s přestavbou dřevěného domku na zděný. Přestavbu
dokončil roku 1906 a téhož roku zemřel. Hospodářství se ujala vdova Antonie,
která krátce prodávala v zadní světničce alkohol a tabák. Roku 1922 prodala
hospodářství nejmladšímu synovi Janovi. Zemřela roku 1937.
Jan se roku 1922 oženil s Marií Kozlovou (*1901) z čp.6, dcerou Jana a
Františky Kozlových. Narodila se jim dcera Vlasta. Roku 1932 Jan přistavil
stodolu.
V současné době vlastní domek pravnuci Jana a Marie Ludvíkových.
Lány čp.32
Domek je postaven roku 1828. Prvním majitelem se stal František Kolář
(*cca 1802) a jeho manželka Kateřina (*cca 1805).
Od roku 1872 tu žije rodina Kozlova. František Kozel (*1846) z Brtve
se roku 1872 oženil s Antonií Maternovou (*1846 v Lánech). Antonie byla
tkadlenou. Jejich syn František *1872 a v dospělosti žil v čp.37.
Syn Čeněk (*1875) odešel do Horní Nové Vsi, dcera Anna se provdala za J.Čeřovského
do Brtve. Dcera Marie (*1881) je uváděna jako tkadlena, syn Josef (*1885)
odešel do Uhlířů a roku *1889 syn Jan.
Tento nejmladší syn Jan se oženil s Annou Podlipnou *1890. Roku
1924 koupil Jan od své matky Antonie malý dřevěný domek, zboural jej a na
jeho místě postavil zděný domek se stodolou. Manželé měli syny Františka
(odešel do Hořic v Podkrkonoší) a Václava (odešel do Prahy).
Dnes tu žije rodina Fejfarova.
Lány čp.33
Domek je postaven kolem roku 1828. Prvním majitelem byl Jan Šorf (*cca1801)
a jeho manželka Barbora (*cca 1812).
Dalším majitelem je Jan Materna *1855 v Lánech s manželkou
Marií, rozenou Kozlovou (*1853) z Brtve. Jejich syn Josef se oženil do Bělohradu,
syn Jan (*1890) je rovněž psán jako tkadlec v Bělohradu a dcera Anna (*1888)
zůstala hospodařit doma. Provdala se za Jana Jerieho (*1887), který je veden
jako dělník.
Lány čp.34
Domek je postaven kolem roku 1828. Prvním majitelem se stal Josef Haňák
(*cca 1800) s manželkou Františkou (*cca 1805).
Mezi roky 1834-1852 tu žil Josef Rais s manželkou Barborou rozenou Hančilovou
– viz čp.6. Josef se s rodinou kolem roku 1852 přestěhoval do Horní Nové
Vsi.
Jedním z dalších majitelů se stal kolem roku 1905 Jan Bekr (*1870) z Lánů,
zedník a domácí tkadlec. Jeho manželkou byla Františka, rozená Nosková (*1874
v Kalu). Ještě v Kalu se jim narodil syn Josef (*1901), který později žil
v Horní Nové Vsi a dcera Anna (*1904). V Lánech se pak narodila dcera Františka
(*1906) a Růžena (*1908).
Do domku se přiženil František Kozel (*1904 – Brtev). Byl truhlářem. Oženil
se s Františkou Bekrovou a spolu měli dceru Libuši, provdanou Urbancovou
a Olgu. V roce 1944 František Kozel působil v zásobovací komisi, která vydávala
poukazy na obuv, textil a pláště na kola.
V současné době tu bydlí rodina Urbancova.
Lány čp.35
Domek je postaven krátce před rokem 1834. Prvním majitelem je Josef Bekr
(*1805) a jeho manželka Barbora (*1806). Měli syna Josefa (*1826).
V devadesátých letech 19.století tu žil Jan Kulhánek, rolník a tkadlec
(*1867). Oženil se s Marií Hrnčířovou (*1871). Jejich dcera Marie (*1894)
je psána jako tkadlena, syn Josef (*1896) jako zámečník v Nové Pace, syn
Antonín (*1899), František (*1902) jako kupecký příručí, Jan (*1904) jako
truhlář.
V domku začal hospodařit syn Antonín, který se oženil s Věrou Kodymovou
(*1902 v Horní Kalné), schovankou pana řídícího učitele Antonína Sála. Měli
čtyři děti : syny Slavoje, Milana, Vlastimila a dceru Věru. Ve volbách roku
1945 byl Antonín Kulhánek zvolen do MNV – školní komise. Byl rovněž předsedou
Strany národně sociální. Rodina působila i v ochotnickém divadle.
V současné době domek užívají potomci Věry a Antonína.
Lány čp.36
Domek je postaven mezi roky 1828-1834. Prvním majitelem se stal Josef
Kutnar (*cca 1786) s manželkou Dorotou. Žili tu spolu s dětmi: Janem (*1816),
Antonínem (*1818), Františkem (*1820) a Václavem (*1824).
Dalším majitelem se stal patrně syn Antonín, který roku 1857 zasadil u
kapličky 2 kaštany, které pravděpodobně nepřežily přístavbu školy roku 1897.
Od roku 1872 je tu psána rodina Pačesných. Je to Jan Pačesný (*1848 ve
Žďáru), který se oženil s Marií Vagenknechtovou (*1849 ve Vřesníku). Osudy
jejich dětí: Václav (*1873) odešel do Uhlířů, Barbora (*1878) se provdala
za Františka Novotného do čp.46, Arnošt odešel do Horní Nové Vsi, Františka
(*1886) se provdala do Štikova za Josefa Fejfara. Rodinu zle postihla 1.světová
válka, když dva nejmladší syny připravila o život. Antonín (*1888) bojoval
v Srbsku, namrzl a na následky zemřel v Uhlířích r.1919. Jaroslav (*1890)
namrzl na hlídce roku 1917 a zemřel. Jeho hrob je v Rusku v Jaroslavli pod
číslem 160.
Od Jana Pačesného koupil domek roku 1923 Karel Šťastný, úředník dráhy
v Nové Pace. Domek zbořil a postavil nový. Roku 1927 byl Karel zvolen do
obecního zastupitelstva.
Roku 1938 již v domku bydlela rodina Karla Jirůtky (*1899) z čp.58. Byl
synem Josefa Jirůtky a Růženy, rozené Špůrové. Karel byl obuvníkem. Oženil
se s Ludmilou rozenou Kozlovou (*1903). Roku 1934 přistavěl stodolu. V obecních
volbách roku 1938 byl navržen za Stranu sociálně demokratickou. Spolu s Růženou
měli dcery Ludmilu a Jaroslavu a syna Vladimíra.
V současné době dům drží rodina syna Vladimíra.
Lány čp.37
Domek je postaven kolem roku 1828. Prvním majitelem se stal Jan Merta
(*1782). Žil tu se svou manželkou Annou (*cca 1792) a dětmi: Františkou
(*1818), Antonií (*1827), Františkem (*1830) a Antonínem (*1831). Spolu s
nimi tu ještě několik let bydlela rodina Josefa (*cca 1796), jeho
žena Kateřina a dcery Kateřina a Anna.
Kolem roku 1860 a to přibližně do roku 1873 tu s Mertovými zase bydlel
Jan Ludvík s manželkou Annou - viz čp.31. Narodilo se jim tady 5 dětí.
Rodina Mertova tu žila pravděpodobně i další generaci. Kolem roku 1884
je tu uváděna Anna Mertová (možná žena některého ze synů), která ve vesnici
působila jako zkoušená porodní bába.
Později tu bydlel Antonín Ulvr, který se oženil s Pavlínou Mertovou *1859. Jejich dcera Anna (*1881) se provdala za J.Suchardu do čp.22, Antonín
(*1883) působil jako hlídač v Praskačce, Josef (*1886), vyučený obuvník odešel
do Rochlic a František (*1894), vyučený zámečník se usadil v Hřídelci.
Všechny děti Ulvrových opustily rodný dům a dalším majitelem se stal František
Kozel (*1872) - viz čp.32. Oženil se s Františkou Kozlovou (*1871) z Lánů
čp.6, dcerou Jana Kozla a Anny roz. Chudobové. Jejich jediná dcera Marie
(*1900) se provdala za Michaila Romaniuka (*1897 na Ukrajině). Michal roku
1934 postavil nový chlév. S Marií měl syny Miroslava a Jaroslava. Když roku
1953 zahájila vysílání Československá televize, Romaniukovi byli první, kdo
začal ve vsi posléze vysílání přijímat. Na vysílání k nim denně chodilo množství
sousedů. Jejich syn Miroslav se stal opravářem televizorů a ve vsi, kde
postupně televizorů přibývalo, velmi vyhledávaným.
Lány čp.38
Domek je postavený kolem roku 1828. Prvním majitelem se stal Jan Freudenberg
(*1786). Rod Freudenberg (zvaný Flamberk) žil v Lánech již na rozhraní 17.
a 18.století. František měl za manželku Františku a syny Josefa (*1819) ,
Jana (*1829) a dcery Kateřinu (*1823) a Františku (*1832).
Jedním z dalších majitelů se stal roku 1894 Jan Pilař (*1866), zedník
z Brtve. Ten se oženil s lánskou rodačkou Františkou Mertovou (*1869). Jejich
dcera Anna (*1897) se provdala za J.Pecha do Prostřední Nové Vsi.
V druhé polovině dvacátého století byl domek zbourán a na jeho místě si
postavil dům nový Miroslav Romaniuk - viz čp.37. Ten se oženil s Ivou Čeřovskou
z Lánů. Rodina se věnovala jak ochotnickému divadlu, tak místní organizaci
Sokola - hlavně jeho oddílu ledního hokeje. V současnosti tu žijí spolu s
rodinou syna Miloše.