Lánské mlýny - čp. 14, 70, 1
Mapa r.1836-1852
© Laboratoř geoinformatiky Univerzity J.E.Purkyně - www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí České republiky - www.env.cz
© Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
Potok Heřmanka pramení na lukách pod Heřmanicemi - asi 5 km severně od Lánů. Protéká Valdovem, kde na jeho březích kdysi stávaly tři mlýny. O nejstarším z nich je zmínka již roku 1416.
Říčka opouští Valdov a putuje úzkým údolím, obklopeným příkrými lesnatými stráněmi. Přitéká do Horních Lánů, kde napájela rybníček asi 19 m široký a 70 m dlouhý. Tady stával jeden ze tří lánských mlýnů už pravděpodobně v 18.století. Dokladem toho je skutečnost, že při adaptaci mlýna na začátku 20.století bylo nalezeno klenutí v hloubce asi 60 cm, a tak se usoudilo, že mohlo být částí původního mlýna, který byl zničen např. povodní či požárem. Na konci 18.století mlýn dostal číslo popisné 14. Mezi první známé mlynáře patřil Jan Freudenberg asi roku 1780. Kolem roku 1819 tady působil mlynář Václav Burchart, roku 1823 František Ulvr. Josef Fiedler tu mlynařil kolem roku 1834 a po něm nastoupil někdy v polovině 19.století František Brádle z Čejkovic, který však záhy přenechal živnost svému zeti a sám pokračoval v čísle 70. Mezi roky 1862-1869 tady mlel obilí jeho zeť Jan Chudoba z Chotče. Tento mlynář dal upravit příjezdovou cestu, která původně vedla ve stráni po pravém břehu Heřmanky směrem k Lánům. Byla velmi úzká, takže hospodáři museli vozit obilí pouze na trakařích. Silnice, která tudy prochází na levém břehu potoka, byla postavena až během 1.světové války. Asi roku 1869 se sem dostává František Zezulka ze Sedliště u Libáně. Jeho rod pak vlastní mlýn až do roku 1951, kdy byla činnost mlýna úředně zastavena v rámci likvidace soukromého vlastnictví. František Zezulka mladší tu zřídil v roce 1903 tkalcovnu, která měla 17 stavů. Zaměstnával tak tkalce z okolí, převážně z Lánů. Vyučil i několik mladých lidí, kteří pak našli živobytí v textilních továrnách v Bělohradu. Zboží od něho odebírala firma Goldschmidt, která různými menšími finančními částkami či textilem občas podpořila lánskou školu. Původní mlýn měl jedno složení (poháněn jedním kolem). Roku 1917 byl opět mlýn obnoven, avšak místo vodního kola byl pořízen motor. Ve dvacátých letech minulého století tu však byla znovu zřízena tkalcovna.
Potok se dále vine údolím, širokým asi 50 m, směrem k Lánům, kde se hned na severním konci obce nacházel další mlýn - čp.70, postavený v polovině 19.století. Tam začal mlet obilí František Brádle. Mlýn byl ale přestavěn na pilu. Dalším majitelem byl Jan Brádle. Roku 1879 tu přišel o život Hynek Brádle, půlstátník z Lánů 10 a starosta obce, ve věku 52 let. Smrt nastala "rozmačkáním orgánů vnitřních, když byl náhodou pod kolo palcové u pily spadl“. Od rodiny Brádlových získali objekt Zezulkovi, kteří tu časem zřídili rovněž tkalcovnu. Před 1.sv.válkou měla 19 stavů. Ta však byla Josefu Zezulkovi roku 1951 rovněž zkonfiskována.
Heřmanka protéká celou obcí a na její jihovýchodní straně v lukách směrem k Bělohradu se nacházel nejstarší lánský mlýn. Dnes by bylo možné místo identifikovat pouze na základě 2.vojenského mapování z let 1836-1852, kdy je na mapě uváděn jako „Horáčkův mlýn“. Je zřejmé, že mlýn stál již ke konci 17.století u uměle vytvořené nádrže. Je zakreslen i na mapě 1.vojenského mapování z roku 1764. Mezi prvními mlynáři byl ke konci 17.století Jan Škutina. Ke mlýnu v té době patřila také louka, 5 rolí obdělaných a 1 1/2 pustých. Zhruba o 100 let později mlynář Dawid Hrach vlastnil ještě louku a zahradu. Poté se mlynáři poměrně rychle střídali. Roku 1819 tu byl František Richter a po něm r.1823 František Jakoubě. Rok 1834 již na mlýně zastihl jako mlynáře Antonína Kopala. Poté tu patrně působil zmíněný Horáček. V padesátých letech 19.století tu byl Antonín Lauer a je tu s ním veden i mládek Franz Klapka. Ještě roku 1866 je tu uváděn jako mlynář František Richtera. Někdy po tomto roce mlýn vyhořel a už nebyl obnoven. Jeho popisné číslo 1, které dostal ke konci 18.století, obdržela škola, která byla postavená uprostřed obce roku 1863.
Heřmanka pak končí svoji pouť tímto údolím u Kotykova (dříve Podhrázského) mlýna a pod Bělohradem (u Šárovcovy Lhoty) se vlévá do Javorky. Na krátkém úseku - zhruba 10 km, tu kdysi bylo 7 mlýnů, z toho na lánském katastru tři.
Prameny:
matrika 85-1 : Státní oblastní archiv Zámrsk
Josefský katastr - Státní ústřední archiv Praha
Stabilní katastr - Státní ústřední archiv Praha
Farní seznam obce Lány 1819-1834 - SOkA Jičín
Farní seznam obce Lány 1852-1859 - SOkA Jičín
Ohledací listy r. 1879 - SOkA Jičín
Matrika obce na přelomu 19. a 20.století - SOkA Jičín
Vodní mlýny v Čechách, díl VI - Josef Klempera
mapa 2.Vojenské mapování r.1836-1852 – www.geolab.cz