Kronikáři

První kronika v obci byla založena roku 1885. Jednalo se o kroniku školní a začal ji psát pan učitel Jaroslav Tinkl. Psal ji až do roku 1893, kdy odešel na nové působiště ve Vrchovině u Nové Paky. Dalším pokračovatelem se stal pan učitel František Lhota. Ten založil v roce 1893 novou knihu a psal ji až do svého odchodu v roce 1907.

Prvním obecním kronikářem byl pan učitel Antonín Kozák, který byl do této funkce zvolen obecním zastupitelstvem v roce 1927. Roku 1931 ho vystřídal pan učitel Josef Gabriel a kroniku vedl až do roku 1934. V roce 1935 byl kronikářem zvolen pan Josef Čeřovský, rolník z čp.15, který se roku 1922 do vsi přiženil. Kroniku psal až do roku 1936. Od té doby kroniku postupně doplňoval pan Josef Medlík, úředník finanční správy ve výslužbě, z čp.61. Od roku 1976 až do roku 1995 kroniku obětavě vedla paní Marta Vagenknechtová (čp.65). 


Antonín Kozák (*7.7.1900, + ?)
(obecním kronikářem 1927-1931)

Narodil se 7.7.1900 v Železnici u Jičína. Navštěvoval obecnou pětitřídní školu v Železnici. Poté odešel do měšťanské chlapecké školy v Jičíně. Dále v Jičíně studoval vyšší reálku. Absolvoval 4 ročníky a v červnu r.1921 obdržel vysvědčení dospělosti. Po dvou letech byl připuštěn ke zkoušce způsobilosti. Udělal ji a dosáhl vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy.

Ve školním roce 1921 nastoupil své první místo ve Žďáru u Turnova. Poté učil v Kněžmostě, ve Vrátně a v Sovenicích. Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty byl přidělen r.1925 na menšinovou školu v Německém Jeseníku u Nového Jičína. Po jednoročním působení byl jmenován definitivním učitelem a správcem školy v Lánech a to od školního roku 1926/1927. Roku 1931 odchází Antonín Kozák na pomocnou školu v Hořicích.


Josef Medlík
(obecním kronikářem od roku 1937)

Narodil se ve Vrchovině u Nové Paky. Sloužil 5 let na vojně a působil 30 let u finanční stráže . V roce 1927 se oženil se zdejší rodačkou Annou Bryknarovou (z čp.61). Jako příslušník finanční stráže působil na Slovensku na hranicích . Koncem třicátých let po udělení samostatnosti Slovenskému státu a záboru Čech a Moravy museli Češi Slovensko opustit. To již manželé Medlíkovi měli syna a dceru. Rodina se přestěhovala  do Lánů, kde žila v čp.61 tchyně Barbora Bryknarová. Později se odstěhovali do Lázní Bělohradu. Po válce byl Josef dosazen na místo v Jablonném v Podještědí. Časem odešel do invalidního důchodu a rodina se přestěhovala do Staré Paky. Do Lánů však často zajížděl , pomáhal s vyřizováním obecních věcí a vedl kroniku. Protože kronika byla za okupace z příkazu německých úřadů v úřední úschově v Praze, pokračoval v jejím psaní až v roce 1951. Doplnil však chybějící roky a všechny události popsal tak, jak je  prožil sám, či slyšel od jiných.


Marta Vagenknechtová, roz. Vaňurová (*30.7.1920, +2.10.2004)
Kronikářkou obce 1976-2001





Narodila se 30.7.1920 v Prostřední Nové Vsi, v tzv. Japonsku, jako dcera Františka a Miloslavy Vaňurových . Má ještě mladší sestru  - Zdenu Krotilovou z Lánů.
Provdala se za Jaroslava Vagenknechta, zedníka z Lánů čp.65. Spolu mají dceru Dagmar, která v současné době žije s rodinou v Trutnově.

Po narození se ještě v dětském věku přestěhovala s rodiči do Jedlové u Jiřetína, kam byl její otec přeložen jako zaměstnanec ČSD. Do školy dojížděla do Svoru. Po ukončení školy se rodina přestěhovala do Lánů.  Vyučila se švadlenou u paní Zapadlové v Horní Nové Vsi a po vyučení se doma živila šitím. Po založení JZD v Lánech se stává jeho členkou a po mnoho let zastává funkci skupinářky v Lánech. V této době absolvovala též zemědělskou školu v Lázních Bělohradě – obor rostlinná výroba. Několik let před odchodem do starobního důchodu přešla do přidružené výroby místního JZD.

Ve svém bohatém životě byla členkou různých spolků např. Sokola. Jako aktivní členka se zúčastnila jak Sokolského sletu, tak i pozdější Spartakiády. Byla aktivní členkou spolku zahrádkářů, invalidů a důchodců. Velmi ráda cestovala a za svůj život poznala snad celé Československo  a i většinu okolních států, včetně Sovětského svazu.
Několik let byla též členkou městského zastupitelstva v Lázních Bělohradě v komisi veřejného pořádku.

Kroniku obce Lány psala mnoho let a byl to její koníček. Několikrát byla za svou práci kladně hodnocena na různých setkáních kronikářů, která pravidelně navštěvovala.