Divadlo
Zapsáno v roce 1927:
…"Bývalí divadelní ochotníci vypravují, že se hrávalo divadlo
v Lánech po válce v roce 1868. Řídil je pan učitel Josef Litochleb, který
i jeviště s kapličkou vymaloval. V divadle účinkovali:
Josef Haňák- mistr cihlář, František Haňák - hudebník, Marie Fetrová,
Marie Brádlová, Frant. Brádle, František Vagenknecht ze Hřídelce, Josef
Hrnčíř, Jan Zajíček, Jan Pluhař, Jindřiška Šimková, Josef Grof, František
Grof a jiní, což dosvědčují přítomní divadelní ochotníci : Marie Špůrová,
Anna Fetrová, František Zezulka, Jan Mach a František Merta.
První hra byla "Regrutírka v Kocourkově", sehraná za obecního
starosty Hynka Brádle. Za zimu se hrávalo 2 - 3x. Příjem býval 12, 15,
18 zlatých. Největší příjem byl v roce 1870 na sv. Štěpána - 40 zlatých.
V roce 1870 vymaloval jeviště pan Antonín Šulc, penězokazec. Na oponě byly
znaky Koruny české a po stranách obrazy Karla IV. a Jiřího z Poděbrad.
Toto jeviště však bylo prodáno do Vrchoviny za obecního starosty Josefa
Fetra. Hrávalo se na vypůjčených jevištích v krátkých i dlouhých přestávkách
po 25 roků. V roce 1882 zase divadlo oživlo a později zase usnulo až do
roku 1893, odkdy je stále v činnosti. V roce 1900 zřídili lánští ochotníci
jeviště, kteréž dali dne 15.listopadu 1906 Sboru dobrovolných hasičů, jenž
byl tohoto roku zřízen. Také mu věnovali své peníze v částce 57 K 94 hal.
Jeviště se vypůjčovalo z Hřídelce a zaplatili za půjčení 4 K. Nyní se hraje
divadlo často s pěkným výsledkem." …
Prameny : Archiv obce Lánů,
Kronika I - Ant.Kozák, OA Jičín
Foto zapůjčili Iva a Miroslav
Romaniukovi, Jana a Jiří Blažkovi
Tolik z první kroniky. Divadlo se hrávalo ještě v padesátých
letech 20 století a to za pana učitele M.Kozáka. Hrávala se i dětská představení
, kde účinkovaly všechny děti z jednotřídky. Bylo-li rolí méně než dětí,
pan učitel vždy nějaké přimyslel, aby se na každé dostalo. Hrály se převážně
pohádky - např.: Neohrožený Mikeš, Popelka atd. a to v hospodě u Imlaufů.
V létě byla k disposici i letní scéna v přírodním areálu u cvičiště. Byly
sem zvány i ochotnické soubory z okolních vesnic.
Paměti pana Václava Kozla čp. 52:
Ve hře Paličova dcera hrál František Bryknar
starého paliče. Můj otec dělal tehdy inspicienta. Úkolem paliče bylo na
oko usnout u stolu a po procitnutí posunout housle na stole. Vzadu za kulisami
mu však ostatní herci lili do limonády rum a on usnul doopravdy - až se
chrapot ozýval. Můj otec ho z otevřeného okna v kulise budil. Ten se sice
probudil, ale v rozespalosti popadl housle a třískl s nimi na zem. Příhoda
mohla být pro někoho k zasmání, ale pro mě to byl smutný okamžik, neboť housle,
které se rozbily, byly mé. Poté po celých Lánech sháněli nové na večerní
představení.
V jednom dalším představení, které se konalo před válkou, hrál
František Vagenknecht (otec Jaroslava). Ležel na katafalku, měl dělat mrtvého,
a snad jediná moucha, která v celém sále byla, létala kolem něho a lezla
mu do nosu. On to nemohl vydržet a ohnal se se slovy "kuš moucho".
Další příhoda se stala mému otci Jindřichovi Kozlovi a Františku
Bryknarovi. Hrálo se náročné představení. Kostýmy byly zapůjčeny až z Bydžova.
Aby se moc neplatilo, byly přivezeny až v pátek. Na sobotní generálce měli
herci kostýmy poprvé na sobě. Táta a Fr. Bryknar stáli proti sobě a měli
tasit kordy. Bryknar tasil, ale táta nemohl zrezavělý kord vytáhnout. Chvíli
se pokoušel, ale pak situaci zachránil slovy "'Šavli na tebe tahat nebudu,
ale přes držku ti dám!".
|
|
Foto: rok 1954, z představení "Neohrožený
Mikeš", hráno v hospodě u Imlaufů
Foto: 50. léta 20. století
- z představení "Naši Furianti", hráno v přírodním areálu u Cvičáku
Foto: 1957 - z představení
"Divá Bárai", hráno
v přírodním areálu u Cvičáku
