Choteč - 4 km jihozápadně

Ves Choteč je poprvé doložena v r. 1357 jako majetek Petra z Chotče. Po něm se vystřídalo několik majitelů, až r.1396 koupil chotečské zboží Jan Kule z Popovic, jehož rod pak měl Choteč v majetku téměř dvě století. Mikuláš Kule z Chotče si zde dal roku 1562 postavit novou renesanční tvrz. Rozsah malého panství se neustále měnil přikupováním a odprodáváním okolních vsí. Nakonec Mikulášův nejmladší syn Jan Jiří prodal r.1592 téměř celý majetek Elišce Hofmanové z Donína a ponechal si pouze Okrouhlé. Nová majitelka se podruhé provdala za Jana z Černhausu, který přenechal Choteč svému bratru Davidu Jindřichovi. Od něho koupil statek r.1624 Albrecht z Valdštejna, jenž z něho vytvořil lenní statek vévodství frýdlantského a prodal jej ještě téhož roku Janu Jezberovi z Olivé Hory. Po Jezberovi vlastnil Choteč krátce řád servitů ve Vídni, od něhož ji r.1644 koupil Rudolf z Tiefenbachu a daroval pavlánskému klášteru v Nové Pace.
Pavláni r. 1750 renesanční tvrz zcela přestavěli, takže zde vznikl malý barokní zámek. Jednopatrová stavba dostala novou střechu a okna, nad vchod byl zasazen reliéf s pavlánským znakem a datem přestavby 1750. Po zrušení pavlánského řádu r.1789 připadla Choteč náboženskému fondu a zámek sloužil jako fara. Roku 1824 koupil Choteč Ferdinand z Trautmannsdorfu a připojil ji k panství Pecka-Radim. Zámek dále sloužil jako fara, hospodářské budovy byly užívány jako sýpka a pivovar. Po znárodnění byl objekt zámku částečně opraven a užíval se i s přilehlým dvorem pro hospodářské účely JZD Mlázovice.
V obci je dále kostel sv.Mikuláše. Je původně gotický, připomínaný jako farní r. 1357, barokně přestavěný novopackými pavlány v letech 1749-50. Zachovány jsou roubené chalupy s vyřezávanými lomenicemi.

Choteč je také rodištěm několika vynikajících hudebníků a výrobců hudebních nástrojů:

Jan Křtitel Kuchař se tu narodil 5.3.1751.Byl to varhaník, dirigent a skladatel, přítel W.A.Mozarta a J.Haydna. Mozart mu svěřil klavírní úpravu svých pěti oper a Kuchař zpracoval pro Mozarta recitativy k opeře Kouzelná flétna.

Jan Crha, učitel bělohradské školy, sbormistr pěveckého spolku MALÁT je rozený 27.2.1878.

V čísle 83 tu žil rod Machů - výrobců a prodejců hudebních dechových nástrojů. Václav Mach narozený r.1838 se vyučil v Praze u populárního výrobce hudebních nástrojů Františka Ludvíka, kam ho poslal jeho otec, povoláním hodinář, který však prošel s kapelou Ruskem a po jarmarcích pak prodával hudební nástroje. Po vyučení Václav pracoval v Budapešti, ale později si zařídil výrobu fagotů, fléten, klarinetů a pikol doma v Chotči. Kupujícími byli kapelníci,hudebníci a zejména vojenské útvary. Výrobu po něm převzal jeho syn Antonín nar. roku 1882.To se již výrobky posílaly do zemí Rakouska-Uherska, Německa a carského Ruska. Dalším synem Václava byl Alois nar. roku 1873, který byl houslařem v Nové Pace.

Svatojánský Újezd - 5 km jihojihozápadně

Ves byla od roku 1143 v držení Strahovského kláštera. Kostel sv. Jana Křtitele je připomínán jako farní roku 1352 (opraven roku 1691, dnešní pseudogotická podoba z roku 1887. Je zde náhrobník z r. 1606).
Ves patřila k novoveskému panství, které často měnilo majitele (viz Lázně Bělohrad) a rozsah. V blíže neurčené době se Svatojánský Újezd stal samostatným statkem. Roku 1606 je držen Janem Hansou Bořkem nejstarším ze Zábědovic a na Oujezdě Svatojánském. Asi v tomto období , koncem 16.století, byla ve vsi postavena malá tvrz. Kdy se tak stalo a kdo byl jejím majitelem není známo. Rovněž o jejím účelu a zániku nejsou zprávy. Dnes je možno uprostřed vsi nedaleko kostela v usedlosti č.1 nalézt staré hluboké sklepy, z větší části neprozkoumané a zavalené. Tradice tvrdí, že zde tvrz stávala a že tyto sklepy jsou posledním dokladem o její existenci.
Na návsi roste mohutná lípa z roku 1918. V obci několik let žil a působil jako učitel významný český spisovatel a redaktor Stanislav Rudolf. V roce 1998 mu bylo uděleno čestné občanství obce Svatojánský Újezd a roku 1999 zde byla otevřena knihovna, pojmenovaná po tomto autorovi.