20.století - 1.polovina (1914-1949)

Lány

Na začátku 20.století žilo v obci 452 obyvatel. Cihelny však zanikly a počet obyvatel se snížil. Roku 1910 bylo napočítáno 109 rodin se 428. lidmi, v roce 1921 v 94 bytech 342 obyvatel a v roce 1927 zde žilo 91 rodin o 324 osobách.

Roku 1906 byl stabilně zřízen Sbor dobrovolných hasičů a roku 1907 tělocvičná jednota Sokol , přičiněním členů jednoty z Bělohradu.

Obec však neměla dostatečného spojení s okolím. K Bělohradu se chodilo od kapličky úzkou pěšinou, která vedla směrem nynější okresní silnice. Ta se začala stavět roku 1914 a byla dokončena teprve roku 1919. V roce 1926 se započalo se stavbou silnice z Lánů do Hřídelce a správou okresu byla převzata roku 1927. K vlaku se chodilo na zastávku k Horní Nové Vsi. Cesta trvala asi 20 minut.

1.světová válka (výtah z Kroniky č.l - autor : Antonín Kozák, řídící učitel a l. kronikář)

Rok 1914

Snaha Němců říditi osudy celého světa, byla příčinou války, války světové, která vznikla v tomto roce. Záminkou k ní bylo zavraždění rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu r.1914 srbskými příslušníky.

Po dlouhé řadě úmorných jednání podává Rakousko-Uhersko, věrný spojenec Německa, dne 23.července 1914 Srbsku ultimátum, ve kterém žádá, aby do 48 hodin přistoupilo na to, aby sarajevský atentát byl vyšetřován Rakousko-Uherskem. Na to ovšem Srbsko přistoupit nemohlo, neboť nesrovnávalo by se to s postavením státu svobodného a tak sjíždí dne 28.července 1914 z temně zatažené oblohy nad Evropu blesk, počátek to hrozné tragedie, na níž po dlouhá léta bude všemi, zvláště pak těmi, kdož dobu tu prožili, s odporem vzpomínáno. Nikdo nechtěl tomu věřiti, až teprve doručení mobilizačních vyhlášek přesvědčilo každého o skutečnosti. Tyto byly doručeny starostovi obce Jos. Kozlovi z č.15, který uvedl je ve všeobecnou známost vylepením. V okamžiku celá obec tísnila se u červenožluté vyhlášky, oznamující mobilizaci VIII. a IX. armádního sboru, tedy celé válečné moci Čech. Zvláště muži, kteří nastoupiti měli vojenskou službu, rodiny a přátelé jejich, hrozili se nastávajících se chvil. V tento první den mobilizační odešli z naší obce:

Sitař František (č.4), Mach Antonín (č.5), Ludvík Josef (č.54), Ludvík Rudolf (č.31), Pačesný Josef (č.38), Bekr Antonín (č.43), Imlauf Václav (č.60), Petřivý Antonín (č.78), Merta František (č.3), Zezulka Ladislav (č.14), Urbánek Antonín (č.46).

Smutná byla příprava na odchod, srdce rvoucí loučení, ale bol tento mírnila útěcha, že dříve, než-li listí ze stromů opadá, bude válce konec. Lid byl válkou překvapen, uslyšel zvlášť poplašné zprávy, jichž každý den přibývalo. Ustrašenými lidmi byly zveličovány a nedaly občanům ani spáti. Všemožně se lid zásobuje nejrůznějšími potřebami. Nedivíme se proto, že v krátké době jeví se o určité věci nedostatek (sůl a pod). Platí se všeobecně penězi papírovými, neboť se rozkřiklo, že nebudou platiti. Nastal nedostatek hotových peněz. Úřady lid klidní a vydávají se vyhlášky, ve kterých jsou různé poplašné zprávy vyvraceny. Následkem nedostatku některých věcí a horečného skupování všeho možného nastává drahota. Tomu ale předchází hejtmanství vydáváním vyhlášek, v nichž jsou stanoveny maximální ceny a tyto poněvadž nám udávají téměř ceny z let předválečných na památku zaznamenávám : 1 kg bílého chleba 35 hal., černého chleba 28 hal., rohlík ve váze 3 dkg 4 hal., za 10 hal byly 3. 1 kg pšeničné mouky bílé 50-56 hal.,černé 20-24 hal,1 kg mouky žitné 36 hal.,1 kg hovězího masa K 1,84-2,20, vepřového K 2-2,40, telecího K1,60-2,60, skopového K 1,68, uzeného K 2,20-2,60, sádla K 2-2,20, loje K 1,44, 1 hl žita K 16,40, pšenice K 23,40, ječmene K 12, ovsa K 9, vikve K 16, hrachu K 36, čočky K 50, 1 kg kávy K 4-4,80, cukru K 0,84, másla K 2,80, tvarohu 44 hal., 1 vejce 7-8 hal., 1 l mléka 20-22 hal., 1 l octa 16 hal.

Nastávají poruchy zásobování a proto nařízeno ustaviti dnem 5.8.1916 ve všech obcích komise, které by dohlížely nad řádným provedením sklizně i všech ostatních prací (setí, orání atd). Komise tyto byly nazvány "žňové". U nás byl předsedou Josef Kozel (č.15) a členy jejími : František Kocián (č.72), Josef Brádle (č.10).

Nastává i nedostatek pracovních sil odchodem mužů na vojnu, přípřežemi, rekvizicemi dobytka apod. Polní práce váznou. Na místa hospodářů se vrací výměnkáři a mnohdy je péče o celé hospodářství svěřeno ženám. Jsou to následující majitelé : Mach Antonín (č.5), Petřivý Václav (č.4), Fejfar Jan (č.2), Purma Bohumil (č.16), Ludvík Josef (č.54), Petřivý Antonín (č.78), Kozel Jan (č.6), Hrnčíř František (č.24), Kozel Čeněk (č.13), Drašar František (č.16). Též kmeti i děti nahrazují rolníky. Ve škole jest nařízena sbírka kovů (mědˇ, mosaz, cín, olovo, nikl, bronz). Taktéž se sbíralo listí z ostružin.

Rok 1915

Poměry životní se v tomto roce horší. Úřady požadují podrobné soupisy zásob, osevních ploch a podobně. Dnem 22.8. počínají se vydávati pro samozásobitele chlebové lístky znějící na 300 gr chleba, neb 200 gr mouky (1kg 47 dkg chleba, 1 kg 5 dkg mouky). Vydávány byly p. řídícím učitelem Sálem ve škole. Proveden byl též soupis brambor, nastává nedostatek kupeckého zboží.

Dnem 30.6. stanoveno na osobu a měsíc: 9kg obilí, nebo 12 kg mouky, na majitele zemědělského podniku a jeho příslušníky rodinné: 12 kg obilí, nebo 9,6 kg mouky. Ostatek měl každý odevzdati obilnímu ústavu, který platil za 1 q pšenice 34 K, žita 25 K, ječmene 16-28 K.

Přicházejí i kruté rekvizice. U nás je prováděl J.Tůma, komisař obilního ústavu v Nové Pace. S ním chodil starosta obce a 2 četničtí strážmistři z Lázní Bělohradu. Jest zajímavé, jaké měli lidé skrýše, aby si přilepšili : pod prkny, v jeteli, pod schody, ve slámě.

23.8. nařízeny byly nové ceny mouky i způsob mletí obilí. Žitná mouka při 82% vymletá stojí 0,50 K, pšeničná při 15% vymletí 0,78 K, při 25% 0,66 K. Chléb byl pečen na mnoha místech v domácnostech aprovizační byl prodáván ve škole. Tam se dovážel z Lázní Bělohradu. Mleto bylo na lístky u p. Fr. Zezulky v Horních Lánech č. 14.

Byly prováděny i rekvizice dobytka, které zde vykonával pan Jan Mohr z Prostřední Nové Vsi. Byly někdy i hodně přísné, provázené vojenskou asistencí. Přišla komise, určila dobytče k odevzdání, ihned ho odvedla a hospodáře nesmělo ani napadnout se bránit. Jim pak byl nápomocen starosta a 1 člen hosp. rady.

Stálými odvody a rukováním se mužské obyvatelstvo pomalu z Lánů ztrácí. Kdo trochu mohl, musel si obléci vojenský stejnokroj. Mládež od šestnácti do dvaceti roků byla podrobena vojenskému výcviku. K tomu došlo i u nás a cvičitelem byl Josef Mach z čísla 79. Celá tato věc však ztroskotala, neb nebylo na nějaký čas cvičenců. Nebylo k tomu chuti. Bylo to jen dobrovolné.

Poměry v obci:

perzekuce českého národa se přiostřuje. Rozpuštěny jsou různé spolky, mezi nimi i Česká obec sokolská a mnozí lidé jsou dáni pod dohled i krutě žalářováni. Zakázané je podávání slovanských trikolor. Zakázán je i prodej zápalek a pohlednic, na nichž jsou třeba i náhodně seskupeny barvy slovanských národů. Zakázán je i zpěv národních písní. Články v čítankách jsou konfiskovány a nahrazeny články opěvující hrdinnost našich vojáků a členů rakouského domu.

Rok 1916

ve všem se jeví velký nedostatek. Vydávají se různé náhražky. Hledanými osobami se stávají " mlynář, rolník a pekař. Za práci se požaduje jen výživa. Mlýny jsou rozděleny pro mletí civilní a erární. Rolníci jsou přikázáni do jednotlivých mlýnů ( u nás k p. Fr.Zezulkovi) a mlýti se mohlo výhradně na mlecí výkazy. Znenadání přicházely kontrolní komise. Obyvatelé jsou rozděleni na těžce pracující s denní kvótou 300 g, lehčeji pracující s 200 g, samozásobitelé s 300, 240 a 200 g.

Obce navštěvují stále rekviziční komise. V chudších rodinách nastává nedostatek. Dochází sem mnoho cizinců, kteří kupují vše za velké peníze, neb za výměnu jiného zboží - i součásti oděvů.

Jako náhražka za mouku sloužila mouka bramborová, ječná, kukuřičná, mleté žaludy, boby, otruby, piliny, sláma a jiné. Chléb byl nevzhledný, nechutný, zapáchající. Lidé naříkali na bolesti žaludku, ale pomoci nebylo. Dobytek byl ztrhaný, utahaný a sotva nohama pletl. Obilí bylo dešti a větry položeno. Brambory černaly a hnily. Bída se rozmáhala a těžké byly starosti o budoucnost.. Všechna úroda byla zabavena. Hospodáři byla vyměřena dávka a ostatek musel být odveden rekvizici. Brambory byly později nahrazovány tuřínem. 1.dubna byly vydány na cukr tzv. cukřenky. Na jeden měsíc jedné osobě 1 kg cukru. 21.června byly vydány kávenky na osobu na 8 týdnů 1/4 kg kávy. Káva se sladí vyvařenou šťávou z cukrovky. Místo kávy se praží obilí, bukvice, žaludy apod. 15.září se zavádí tučenky - 1 osoba 140 gr sádla, nebo loje na týden.

V druhé polovici tohoto roku nesmí nikdo zabít dobytče bez povolení. K šetření masem se zavádějí bezmasé dny. Týdně dva, pak tři. Řeznické obchody musí být zavřeny. Četníci mohli též volně v tyto dny vejít do stavení, prohlédnout trouby a hrnce. Maso ale stejně nebylo. Fronty stály před řeznictvím, ale dostalo jen pár prvních. Nouze je i o mléko a máslo. Velké fronty stojí i u trafik. Rodina kuřáků se množí. Kouřil i ten, kdo nikdy kouř nemohl ani cítiti. Útrapy válečné k tomu přímo doháněly. Na 14 dní byl paklíček tabáku, nebo 2 doutníky, nebo 10-15 cigaret. Není-li tabák opatřují se náhražky. Tabák se míchá s různým listím - mařinkou vonnou, jahodovčím, listy ostružinovými, kopřivovými, bukovými atd. Např. úprava kuřiva : do bedničky se kladla vrstva ovesné slámy, na ni se rozložilo několik tabákových listů a to se střídalo tak dlouho, až byla bednička plná. Pak se vše zatížilo a nechalo několik dní v klidu. Potom se listy obrátily a celá procedura se opakovala. Když byly pak pěkně zahnědlé ,prosoušely se na motouze. Nedostatek byl i mýdla, světla, tepla. Velmi se rozšířilo svícení karbidovými lampami. Nastávají i změny v mincích. Dne 31.7. jsou vydány nové desetikoruny. Začátkem srpna železné dvacetihaléře, niklové jsou stahovány. V listopadu železné dvouhaléře. V prosinci bankovky korunové. Mělo tím být zamezeno nedostatku drobných peněz. Když nouze trvala dále, bylo dovoleno dvoukorunové bankovky půliti a čtvrtiti. Byly prováděny též rekvizice kovů - hmoždíře apod.

V době od 30.4. do 30.9. byl zaveden letní čas. To se opakovalo i v roce následujícím.

Rok 1917

ještě větší bída. Lístky se sice vydávají, ale není za ně co koupiti. Téměř vše se dostane pod rukou. Ne za peníze, nýbrž výměnou za jiné zboží. Peněz je dostatek, ale ceny nemají. Přichází spousta překupníků, hlavně z pohraničí. Na nádražích a cestách jsou prohlídky. Zboží je zabavováno. Prováděny jsou i stálé soupisy zásob a časté rekvizice s vojenskou a četnickou asistencí. Byly prohledávány mlýny i domácnosti. Každý kout prohlédli, seno a slámu zpřeházeli a bodáky propichovali. Vydány jsou též válečné jídelní lístky, podle nichž mělo býti ve všech domácnostech vařeno. Na týden:
O žních bylo mnoho polních krádeží a spousta sběračů přímo pole zaplavila. Aby se obilí nepřeváželo, přecházely po silnicích vojenské a četnické hlídky.

Počátek roku byl provázen krutými mrazy. Tuhou zimou zahynulo mnoho včelstev. O topivo je nouze. Nepatrnou částku uhlí dostal od firem jen ten, kdo platil potravinami. Do lesů se chodí na roští a šišky. Hůře bylo i se světlem. Ani dobrou látku nebylo možno koupit. V obchodu jsou samé látky papírové, kopřivové apod. Za 1 kg látkových odpadků se platí 7, 10 i více korun (před válkou 20-30 krejcarů). Je nouze o boty, podrážky, kůži na boty. Podrážky se protloukají kousky železa.

Dne 15.února měly být odevzdány všechny předměty, zhotovené z mědi, mosazi, bronzu (kliky, dveřní kování, hmoždíře, svícny, nádobí apod). I náš zvon byl rekvírován.

Lid kojí se nadějí, že bude konec války. Rakouská vláda krutě se mstí nad českým národem. Předáci jsou umlčeni ve vězení. Sokolstvo, v němž viděla Vídeň představitele české hrdosti, bylo krutě pronásledováno, jednoty rozpuštěny, jejich majetek zabavován.

Rok 1918

již 18.ledna je opět zmenšena dávka mouky a chleba. Mlynáři rádi by vyhověli hladovým a trochu obilí semleli, ale vydávají se tím ve veliké nebezpečí, neboť přicházejí časté prohlídky, které revidují zásypy s mléčnými výkazy. Neshodují-li se, jsou veliké pokuty. Obilí se proto mele v mnoha domácnostech na kávových mlýncích a z této "mouky" pak pečou na plotně tenké placky. Mohli jsme si na nich zuby vylámati, ale jen když byly. Však mnohdy placka taková byla naší celodenní stravou. Aby útrapy byly zvýšeny, přichvátala do našich krajin koncem září epidemie, tak zvaná "Španělská chřipka". Nemoc ta se projevovala bolením hlavy, nohou, v krku a provázena byla nebezpečným zánětem plic.

Na veřejnost se dostávají tajné zprávy o porážkách Německa. Mezi obyvatelstvem kolují nejrůznější anekdoty, např. : Němec Hindenberg oznamoval Francouzovi Fochovi "Milý Fochu, počkej trochu, až to složím do baťohu". Nebo na Vilémův rozkaz "Remeš - vezmeš odvětil Hindenburg : Boj se Boha, berem roha, do Remeše ani noha". Na frontách i v zázemí vojsko vypovídá poslušnost.

28.říjen 1918 vědělo se již určitě, že nastává konec hrůzné války a i konec s nenáviděným Rakouskem-Uherskem a na naší zem že zasvitne zlaté slunko svobody. Touha po tomto okamžiku byla snad příčinou toho, že demoralizace v armádě i obyvatelstvu nevypukla,ač poměry byly již tak hrozné. Již několik dní před památným dnem prosakovaly zprávy, že samostatnost naše byla vyhlášena, ale vždy k žalu všech, byly předčasné. Již 28.října večer byla přinesena zpráva z Hořic, ale nikdo tomu nechtěl po dřívějších zkušenostech uvěřiti. Teprve dopoledne v úterý přivezl pan J.Materna list, na němž měl napsáno :

"my máme svůj samostatný stát československý a národní svobodu"

Byl to opis telegramu. Celou vesnicí pronikla ihned tato zpráva. Na škole ihned vlál prapor. Veselil se každý z nás, vždyť nadešel první den svobody. Zahynul rakouský dvouhlavý orel, který jedním zobákem rval naše těla a statky a druhým zotročoval ducha našich dětí a ubíjel naši národní svobodu. Jen vzpomínky na drahé, kteří ještě dleli v cizině, kalily částečně tu velkou radost.

Všichni muži z obce, kteří byli na vojně za 1. světové války :

č.1 - Pavlíček Aug.
č.2 - Fejfar Jan
č.3 - Marta Josef, Merta František
č.4 - Petřivý Václav
č.5 - Mach Antonín
č.6 - Kozel Jan
č.8 - Zahradník Jan, Zahradník František
č.9 - Fetr František
č.10 - Brádle Josef
č.11 - Kozel Václav, Kozel Jan, Kozel Jindřich, Kozel František
č.13 - Imlauf Antonín, Imlauf Václav, Imlauf Jan
č.14 - Zezulka Ladislav, Zezulka František
č.15 - Kozel Antonín
č.16 - Drašar Josef
č.17 - Purma Boh., Purma Josef
č.18 - Vokrouhlecký Jaroslav
č.19 - Čeřovský Josef, Čeřovský Antonín
č.20 - Stuchlík Josef
č.24 - Hrnčíř František
č.26 - Urbánek Josef, Urbánek Antonín, Urbánek František
č.29 - Tichý Jindřich
č.30 - Šturma František
č.31 - Ludvík František, Ludvík Josef, Ludvík Václav, Ludvík Rudolf, Ludvík Jan
č.32 - Kozel Josef
č.33 - Materna Jan
č.34 - Bekr Josef
č.35 - Kulhánek Josef
č.36 - Pačesný Antonín, Pačesný Josef
č.37 - Ulvr František, Kozel František
č.38 - Pilař Jan
č.39 - Vojík František
č.40 - Hrnčíř Josef
č.41 - Pilař Josef
č.43 - Bekr Antonín
č.44 - Čeřovský Petr, Čeřovský František
č.46 - Novotný František
č.47 - Fejfar J.
č.48 - Poner Václav, Poner František
č.49 - Khun František, Khun Josef
č.50 - Kozák Václav, Kozák Josef
č.51 - Vagenknecht František
č.55 - Brůna Antonín, Brůna František
č.56 - Materna Josef
č.57 - Šorf František, Šorf Antonín, Šorf Gustav
č.58 - Jirutka Josef, Jirutka František, Jirutka Josef, Jirutka Karel
č.61 - Bryknar František
č.63 - Ulrych Jan, Ulrych Josef
č.64 - Kulhánek Václav
č.66 - Bekr Josef, Bekr František
č.68 - Dutý J.
č.69 - Voňka Jan
č.71 - Ulrych Josef
č.73 - Podlipný Josef, Podlipný Boh., Podlipný František
č.74 - Stránek František
č.76 - Mach Jindřich
č.79 - Mach Josef, Mach Jan

Kromě padlého ruského legionáře Jana MACHA, zahynuli ve světové válce následující vojíni z naší vesničky od 26.7.1914 do 28.10.1918 :

MERTA František - nar.28.11.1892 Lány 3. Padl v bitvě u Lopuzna v ruském Polsku dne 23.10.1915

FETR František - nar.20.3.1884 Lány9, svobodný. Zahynul v bažinách Ruska dne dne 6.6.1916

LUDVÍK Rudolf - nar. 18.4.1887 Lány 31, ženatý. Padl v bitvě u Kolku dne 21.6.1916

PAČESNÝ Antonín - nar.16.11.1888 Lány 36, ženatý. Bojoval v Srbsku, namrzl. zemřel v Uhlířích dne 28.4.1919

PAČESNÝ Jaroslav - nar. 2.11.1890 Lány 36, bratr Antonína. Dne 31.12.1917 na hlídce namrzl. Zemřel V Rusku, v Jaroslavli, hrob č.160

MATERNA Josef - nar.2.12.1887 Lány 59. Přijel z Itálie dne 17.11.1918 a za týden zemřel doma

BEKR Josef - nar.10.11.1888 Lány 66. Před Vánocemi r.1914 byl odveden. Zemřel dne 30.1.1915 v nemocnici v Chomutově

SÍTAŘ Josef - nar.13.7.1881 v Horní Nové Vsi. Stal se nezvěstným od 4.9.1914 v Rusku

Italští legionáři : vrátili se : Imlauf Václav, nar.6.10.1887, hostinský č.60
Kozel Antonín, nar.3.8.1885, tkalcovství č.11

Ruští legionáři : důležitého významu nabyli především Češi, usazení v Rusku. Kolem tisíce těchto nadšených dobrovolníků bez rozdílu věků a společenského postavení, kteří nazvali se "družinou vítězství neb smrti", přísahalo slavně v Kijevě 28.9.1914 na prý revoluční prapor červeno-bílý, že po boku chrabrého vojska ruského probijí se do vlasti a přinesou národu svému svobodu. Nevelcí počtem, velcí a silní však nadšením, odvahou a hlubokou láskou k vlasti, zaplatili draze svou přísahu a hrdinnou odvahu. Pouhé trosky z nich zbyly. A tito "družiníci" stali se jádrem a základem našich drahých legií, těchto novodobých husitů, kteří činy svými v úžas uvedli celý svět a jimž jsme vděčni za svou svobodu. Vznik legií našich naplnil svět podivem. Veliká trojice geniů Masaryka, Beneše a Štefanika vybudovala tyto bohatýrské naše legie, bez nichž si osvobození národa česko-slovenského nelze představit. Ruský generál Brusilov počátkem července roku 1917 po slavné bitvě u Zborova, projevil vynikající uznání drahé česko-slovenské "brigádě smrti", která opuštěna zbaběle pchající pěchotou ruskou, bránila se tak, že by - jak se vyslovil Brusilov - celý svět měl padnouti před ní na kolena.

I v naší vesničce Lány máme jednoho z těchto hrdinů od Zborova, který tam hrdinně padl. Je to náš občan Jan MACH nar. 23.4.1895 v Lánech. Vzdělával se na obecné, měšťanské škole a ve dvou ročnících tkalcovské školy. Byl továrním úředníkem a "Sokolem". V Rakousku konal vojenskou službu u 74.pěšího pluku od října 1913. V roce 1916 přešel do Ruska , do zajetí. Do česko-slovenského vojska v Rusku nastoupil ihned v Kijevě. Po osmi nedělním výcviku byl přidělen k 1.rotě 3.pluku Jana Žižky. Po denní práci do noci připravoval články do časopisu Táborita. V den bitvy zborovské, dne 2.července 1917, jako zkušený kulometčík sám vedl oddíl. Po několika minutách jsou dobyty první zákopy. Ztrácí ve svém oddíle 2 bratry. Vrhají se na třetí zákopy, ale je zasažen kulí rakouskou do prsou, klesá a umírá se slovy :" Sbohem bratři, pozdravujte rodiče". Je pochován na hřbitově v Secové.

Mezi tyto udatné hochy z Ruska patří následující, kteří se šťastně vrátili domů:

Václav Kozel, řezník, nar. 19.9.1894, Lány 11
Antonín Petřivý, kupec, nar. r.1888, Lány 78
Ladislav Zezulka, tkadlec, nar.1891, Lány 14

Rok 1919:

Silnice :

v tomto roce byla dokončena stavba nové okresní silnice z Nové Paky do Lázní Bělohradu. Začala se stavěti v roce 1914 jako nouzová. Pozemky pro ni v panském lese nad Lány a u rybníka darovala paní Helena Merweldtová, majitelka panství v Lázních Bělohradě. Ostatní pozemky obec Lány v katastru Lány a Prostřední Nová Ves. V katastru Horní Nová Ves daruje pozemky okres.

Poněvadž stavba této silnice byla provedena v době světové války, byl velký nedostatek mužů. Stavbu řídil pan J. Krasík, okresní cestmistr z Nové Paky. Dohled na práci měl J.Grof z Prostřední Nové Vsi. Pracovalo průměrně 15 lidí. Kámen byl dovážen z čedičové skály "Malé Horky" a z "Městské skály" (proti tkalcovně Fr. Zezulky č.70. Odtud se dopravoval skluzištěm na silnici. Zde pak byl nakládán na vozy a vozíky na kolejích a odvážen na silnici. Nádeník dostával denně 7 K. Stromky po obou stranách vysázené, v počátku asi 300 kusů ,byly nakoupeny od pana Mazánka. Byly na podzim uloženy u Kotyků ve mlýně a do jara jich na 100 kusů ožraly myši. Tudíž zbytek se nasázel druhého roku na jaře po obou stranách silnice. Během roku se mnoho nepřijalo a proto druhým rokem se vysázely pouze na jednu stranu silnice.

Tohoto roku 1.května byly zasazeny dvě lípy pod hasičským skladem na památku české samostatnosti. Jest to lípa Masarykova a Husova.

15.6.1919 byla rovněž provedena volba do obecního zastupitelstva. Konala se v hostinci pana Václava Petřivého v č.4. 12 členů a 6 náhradníků bylo voleno ze dvou kandidátských listin a to Republikánské strany zemědělské a Sdružení strany socialistické (národní a demokratická). Zvolení členové obecného zastupitelstva : Fejfar Jan č.2(soc.dem.), Ludvík František č.54 (soc.dem.), Brůna Ant. (soc.dem.), Poner František č.48 (soc.dem.), Mach Ant. č. 5 (soc.dem), Kulhánek Václav č.64 (soc.dem), Dutý Frant. č.68 (soc.dem), Petřivý Antonín č.78 (soc.dem), Brádle Josef č.10 (rep.), Kocián Frant.č.72 (rep.), Čeřovský Jindřich č.44 (rep.), Pilař Jan č.38 (rep.).

Rok 1920:

19.dubna shořely dva domky v Horních Lánech. Požár vypukl v půl dvanácté hodiny noční v domku paní Marie Štefanové č.75, nejspíše od komína. Rozšířil se na sousední domek pana Fr.Staňka, vojína z č.74.

Výnosem z 25.8.1920 č. IV 9592 zrušila Zemská školní rada dvoutřídní školu a od 16. září se začalo vyučovat pouze v jedné třídě.

Tohoto roku po celém širém okolí řádila nakažlivá nemoc dobytčí slintavka a kulhavka. V Lánech onemocněl dobytek Františka Drašara z č.16. Přišli o krávu a tele.

Rok 1921:

Bylo provedeno sčítání lidu v Lánech dne 16.února. Bylo napočítáno 342 přítomných osob v 94 bytech a 77 domech. (V roce 1910 bylo napočítáno 428 lidí).

Od l.května létá denně nad Lány letadlo z Prahy do Varšavy.

Hostinská živnost č.60 je převedena z Františka Fetra na Václava Imlaufa.

V tomto roce se objevila v lesích mniška. Hoši ji chytali. Lesní úřad platil za 1000 mnišek 4 K. Lesy hynou.

V noci dne 10.10. o 9 3/4 hodin vypukl požár na statku pana Josefa Fetra v Lánech č.9. Stodola shořela úplně, na domovním stavení jen kryt. Požár byl ve stodole založen.

Dne 2.11.1921 byly zrušeny lístky na cukr. 1 kg cukru je za 7,40 K. Vláda vydala nařízení, jimž uvolňuje obchod s obilím. Zemědělci pod 3 ha půdy nemají dodávací povinosti. Od 3-5 ha dodají 30 kg, od 5-20 ha 60 kg, od 20-50 ha 85 kg, nad 50 ha do 100 ha 100 kg. Ceny žita a pšenice 190 K, ječmene 185 K za q.


Rok 1922:

Dne 2.ledna mnoho pršelo a voda v Heřmance stoupla. Odnesla hlínu z pozemků a zatopila ozim. Nastaly velké škody : Václav Kulhánek (č.64) má škodu za 100 K, František Hrnčíř (č.24) za 200 K, Josef Stuchlík za 100 K, Josef Kozák (č.56) za 400 K, Václav Poner (č.20)za 100 K a za odnešený můstek 100 K . Obecní most u školy za 200 K, obecní cesty č.poz. 357 a 360 za 500 K, František Zezulka za 1000 K, František Kozel (č.11) za břeh za 50 K, Josef Mach (č.12) za zanesenou louku za 150 K, Antonín Imlauf (č.13) za zanesenou louku za 100 K a za břeh za 100 K. František Zezulka(č.14) za břeh a řečiště za 1000 K.

Dne 27.ledna se stalo neštěstí v podvečer svatby Františky Maternové v Lánech č.56. Bohumil Čeřovský střílel z revolveru, pak šel do hospody, kde ho ještě zkoušel. Vyšla rána a kulka vnikla Josefu Vokrouhleckému do břicha. Ten byl operován, ale zranění podlehl.

Na schůzi obecního zastupitelstva dne 17.3.1922 bylo odhlasováno, aby obec Lány koupila les paní Heleny Merveldtové „Dubina“ v katastru obce Svatojánský Újezd. Les od cesty u Brádlových ke „Sklepníku“ k severu v katastru obce Hřídelec a část „Malého lesa“ po vrchovou cestu až na křižovatku v katastru obce Horní Nová Ves.

Tohoto roku byla rovněž podána žádost o stavbu silnice z Lánů do Hřídelce.

Rok 1923:

Nové domy : pan Antonín Kozel (č.15) továrník si přistavěl byt v domku č.27, který převzal od dědy Ant.Hovorky, podomního obchodníka. Jan Materna , domkář (č.77) vystavěl si nový domek u silnice v katastru Horní Nové Vsi. Karel Šťastný, úředník dráhy ve Staré Pace, koupil domek č.36 od Jana Pačesného, zbořil ho a na tom místě vystavěl nový dům.

V době 100 roků není pamětníka studenějšího počasí, jaké bylo letos na jaře. V lesích zhynula mniška. Lesy se kácejí.

V neděli 16.září konala se volba do obecního zastupitelstva. Kandidáti Brádle Josef, Ludvík František (soc.), Fejfar Jan (soc.), Stuchlík Josef (rep.), Portych Josef (rep.), Kozel Antonín (soc.). Starostou je Josef Brádle (č.10). Jeho náměstkem Kozel Antonín,továrník (č.27).

Podzim v tomto roce byl mokrý. Mniškou zhubené lesy byly káceny. Stráně pustnou. Částečně mladé borovice, olše, břízy, buky, habry a duby zůstaly bez nákazy a osaměle se zelenají. Smrky – pohled se nám skýtá na holé stráně. Bolno u srdce. Tak je u nás zničena „Dubina“, „Maršovka“ (k Horním Lánům), „Pod drahou“, „Bahna“, „Hluboká rokel“, „Kamenný vrch“. Množství cizích lidí se vrhlo v naše kraje. Poráželi skoro suché lesy, loupali kůru a odváželi dříví ,až do roku 1925 bylo dříví ustavičně vyváženo do ciziny. U nás byly takto zničené lesy zakoupeny pány Trdlicou a Dítětem. Přetížené povozy ničily naše cesty a proto byli vysláni zastupitelé obce Josef Brádle a J.Ulrych k majitelům dříví se žádostí, aby tito přispěli na opravu cesty od Ant.Urbánka až k žel.domku č.41 pana Trnky. Ale žádné dohody mezi majiteli dříví a zástupci obce nebylo docíleno.

Rok 1924::

Antonín Imlauf v Horních Lánech č.13 koupil a zbořil dřevěnou světnici, která byla vystavěna v roce 1783 a vystavěl tam kamennou světničku. Jan Kozel koupil od matky Antonie malý dřevěný domek č.32, který byl vystavěn roku 1828, sbořil jej a na tom místě vystavěl kamenný domek se stodolou. František Vrba, dělník (č.8) koupil zádušní pozemek pod cestou v bývalé panské cihelně za Zahradnikovými a vystavěl na něm nový kamenný domek č.74.

Pole a luka z panství Lázně Bělohrad byla rozdělena ve výměře 1040 ha. Panství mělo 6 dvorů. Majitelce panství pí.Heleně Merveldtové ponechán zámek s přední zahradou v Lázních Bělohradě, Dolní dvůr 162 ha v Dolní Nové Vsi a cihelna s 15 ha ve Lhotě Šárovcově. Lány koupili si 69 ha od „Dubiny“ po řeku Heřmanku a silnici k Jičínu.

Rok 1925:

V roce předešlém bylo žádáno o příděl pozemků pro obec Lány z velkostatku Bělohrad a příděl ten byl rozdělen 15ti občanům . Doba pachtovní byla určena na 10 let. Pachtovné se stanoví podle běžných daní a běžných úroků. Prozatím se určuje na 1 ar pole per 7,60 Kč i s daněmi a ostatními přirážkami. Obecní pozemky u „Dubiny“ byly rozděleny Jos. Vokrouhleckému, Ant.Urbánkovi, J.Stuchlíkovi a Frant. Bekrovi. Obecní pozemky na „Dvaapadesátce“ , neb v „Lukách“ obdrželi : Frant. Šturma, Jindřich Tichý, Frant. Šorf, V.Imlauf, Jan Materna, Frant.Brůna, J.Podlipný, Bož.Maternová, Barbora Bryknarová, Ant.Urbánek, Frant. Novotný.

Koncem měsíce vystěhoval se ze zdejší vesnice Frant.Voňka následkem prodeje hospodářství. Jeho usedlost koupil rolník Jindřich Brádle z Uhlířů. František Šorf přistavěl stodolu a chlév, J.Pavel (č.53) stodolu, Jan Kozel (č.6) stodolu, Jindřich Tichý (č.29) a Frant.Bekr (č.66) kolnu a František Vojík (č.39) stodolu.

Dne 23.února bylo usneseno podat žádost o postavení silnice od prvního mostu pod Lány, kolem hostince V.Petřivého do Hřídelce.

Rok 1926:

Silnice Hřídelec-Lány. Ujednání s vlastníky pozemků při této silnici je následující :
Pan Merta postupuje pozemek bezplatně. Žádá toliko náhradu za poražené stromy (l kus 20 Kč). Pan V.Petřivý daroval pozemek i stromy. Paní Ulvrová žádá zakoupení pozemků. Zájemci, kteří potřebují silnice ke svým pozemkům, uvolili se na práci každý 5 dní. Pan Jan Kozel uvolil se přijmouti převod vody dříve k Suchardovým vedoucí, nyní po jeho pozemku za náhradu 400 Kč od obce a 100 Kč od p.Suchardy. Dále si vymiňuje vyzdíti vtok do potoka. Pan Fejfar uvolil se také na podmínky. Na žádost V.Petřivého povolilo se snížení silnice u vchodu (30cm). Se stavbou silnice se započalo 7.června. Stavbu vedl František Vojík. Za dělnickou práci bylo stanoveno 1,80-2,40 Kč za hodinu. Pan Vojík měl 3,50 Kč. Zemní práce silniční, připadající na naší obec byly ukončeny v srpnu. Za položení štětu a za urovnání celého kusu silnice zaplaceno bylo p.Josefu Machovi a Frant. Ludvíkovi 500 Kč.


Rok 1927:

Byl zvolen 1. obecní kronikář. Jeho vlastní životopis z kroniky č. "1" :

… " Dnem 27.2.1927 zvolen jsem byl já Antonín Kozák, def.učitel a správce školy v Lánech obecním zastupitelstvem kronikářem této obce.

Nejsem zdejším rodákem. Narodil jsem se 7.7.1900 v Železnici u Jičína. Navštěvoval jsem pětitřídní školu obecnou v Železnici. Odtamtud odešel jsem do měšťanské školy chlapecké v Jičíně. Z této školy jsem šel do 1.ročníku vyšší reálky tamtéž, z kterého jsem vychodil 4 ročníky. Ve školním roce 1917/1918 jsem byl přijat do prvého ročníku státního učitelského ústavu v Jičíně. Absolvoval jsem 4 ročníky a v červnu roku 1921 jsem obdržel vysvědčení dospělosti. Po dvou letech připuštěn ke zkoušce způsobilosti a vykonav ji s dobrým prospěchem, dostal jsem vysvědčení učitelské způsobilosti pro školy obecné.

Ve školním roce 1921 nastoupil jsem prvé místo učitelské ve Žďáru u Turnova. Potom jsem učil v Kněžmostě, ve Vrátně a v Sovenicích. Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty přidělen jsem byl v roce 1925 na menšinovou obecnou školu v Německém Jeseníku u Nového Jičína. Po jednoročním úmorném působení byl jsem jmenován na svoji žádost definitivním učitelem a správcem jednotřídní školy v Lánech od školního roku 1926/1927 "…..

Pan učitel Kozák na začátku své kroniky popsal Lány roku 1927 takto : "Při řece Heřmance jest mlýn a parní pila pana Zezulky Františka v č.71 a tkalcovna pana J.Zezulky. Jest zřízena pro 24 osoby (nyní 5). Obyvatelstvo z větší části vyživuje se tkalcovstvím, za kterýmž dochází do L.Bělohradu (29 osob) a do Horní a Prostřední Nové Vsi. Též se ještě u nás tkalcuje po domech. Je to v č.64 Kulhánek Václav, 67 - Šimek Antonín, 46 - Novotný František, a 42 - Čeřovský Prokop. Práce tato ale zaniká a zanedlouho se již nebude ozývati z nízkých našich domků klapot tkalcovského stavu, tolikráte popsaného spisovatelem kraje našeho a dobrým znalcem zdejšího podhorského lidu K.V.Raisem. Ostatek obyvatelstva zaměstnává se polním hospodářstvím.

Středem vesnice probíhá okresní silnice, jež se začala stavěti roku 1914 jako nouzová a dokončila se roku 1919. Při škole stojí kaplička na obecním pozemku. Před kapličkou jest křížek z roku 1899. Křížek i kapličku stíní dva kaštany, jež v roce 1857 zasadil zdejší občan pan Kutnar Antonín z č.16. V obci jsou dva hostince (Václava Imlaufa č.61 a Václava Petřivého č.4). Dále jsou zde 2 smíšené obchody a zároveň pekařství ( Jindřicha Kozla č. 52 a Antonína Petřivého č. 78)., střižní obchod (Barbora Brůnová č.55). Nemáme zde řezníka a tudíž musíme chodit pro maso do Bělohradu.

Lány jsou rozděleny na Horní Lány - kde je 6 čísel : Zezulka Fr. č.14-mlýn, Imlauf Ant. č.13, Kozel Antonín č. 11, Mach Josef č. 12 (Rychtera), Mach Jindřich č.76, Maťátko Fr. č.73. Dále na I., II., a III stranu a na Dolní Lány. Na louce pana J.Petra č.74 a Vrby Fr., jižně od školy stojí křížek, na němž je napsáno :" Václav Vilém dokonal život svůj 1827". K tomuto křížku dochovaly se následující dvojí tvrzení : l. V tomto místě stála cihelna, při níž rostla stará hruška. Přišel k ní jedenkráte dráteník, vylezl na ní pro hrušky, ale spadl a zabil se. 2. Podle vyprávění pana Antonína Urbánka z č.26 stižen zde byl žebrák padoucí nemocí.

Nejbližší železniční stanice jest v Horní Nové Vsi (vzdálená jest asi 15 minut). Též snadno se dojde po okresní silnici na nádraží do L.Bělohradu (25 minut). Náležíme poštovnímu úřadu do Lázní Bělohradu.

Podnebí je zde vnitrozemské, půdy jsou dobré, v nichž se daří všem druhům ovoce a obilí, bramborám a řepě. K práci a výživě chová se zde dobytek, většinou hovězí. V celé obci jest pouze 1 kůň, chudší lidé chovají pouze kozy. Odchová se zde hojně vepřů.Slepic je zde dosti, hus málo. Včelařství jest zde zastoupeno hojně (celkem 30 včelstev).

Dnes bydlí v naší vesničce 91 rodina o 324 osobách. Jeví se ale pokles, neboť v roce 1910 bylo zde napočteno 109 rodin se 428 lidmi, v roce 1921 v 94 bytech 342 obyvatel. Do státního převratu byli zde všichni obyvatelé náboženství římsko-katolického. Dnes je zde 1 rodina bez vyznání náboženského, 61 osob náboženství československého, 289 osob náboženství římsko-katolického."

K tomuto datu je v obci 79 domů :

dřevěné:

č.5 - Mach Antonín, č.17-Drašar František, č.29-Tichý Jindřich, č.51- Podlipný Josef

polodřevěné:

č.6-Kozel Jan, č.23-Špůr Josef, č.25- Ulvrová Fr., č.24- Hrnčíř Frant., č.8- Zahradník, č.9- Fetr Josef, č.11-Kozel Ant., č.76- Mach Jindřich, č.30- Šturmová Marie, č.39-Vojík Frant., č.38- Pilař Jan, č.37- Kozel Frant., č.47- Fejfar Josef, č.48- Ponerová Anna, č.35- Kulhánek Jan, č.44 -Čeřovská Anna, č.33- Materna J., č.14- Zezulka Josef, č.46- Novotný Frant., č.45- Urbánek Antonín

kamenné:

č.1 - škola, č.2- Fejfar, č.4- Petřivý Václav, č.3- Merta Frant., č.7- Kraus K., č.10- Brádle Jos., č.12 - Mach Josef, č.13- Imlauf Ant., č.15- Čeřovský Josef, č.17- Purma Boh., č.18 - Vokrouhlecký Jar., č.19- Čeřovský Ant., č.20- Poner Václav, č.21- Čížek Josef, č.22- Sucharda Jos., č.26- Urbánek Ant., č.27- Trnka Antonín, č.31- Ludvík Jan, č.32- Kozel Ja, č.34- Bekr Jan, č.36- Šťastný Karel, č.40- Hrnčíř Jan, č.41- Matušová Marie, č.42- Čeřovský Prokop, č. 43- Bekr František, č. 50 - Kozák Josef, č.52 - Kozel Jindřich, č. 53- Pavel Josef, č. 54- Ludvík Josef, č. 55- Brůna František, č.56- Maternová Božena, č.57- Šorf František, č. 58- Jirutková Růžena, č.59- Ludvík František, č. 60- Imlauf Václav, č. 61- Bryknarová Barbora, č.62- Groh Josef, č.63- Ulrych František, č. 64- Kulhánek Václav, č.65- Vagenknecht František, č.66- Bekr František, č.67- Šimek Antonín, č. 68- Dutý František, č. 69- Brádle Jindřich, č.70- Zezulka František ,č.71 - Ulrych Josef, č.72- Portych Josef, č.73- Maťátko František, č.74- Petr Josef, č. 78- Petřivý Antonín, č.79- Mach Josef.

Volby do obecního zastupitelstva byly konány dne 7.října dvěma stranami:
1. Strana malorolnického a zemědělského lidu
2. Sdružení strany socialistické
Každá z nich obdržela 110 hlasů. Složeno je tedy zastupitelstvo ze 6ti členů Malorol. a zemědělského lidu (Josef Čeřovský, Josef Groh, Ant.Imlauf, Ulrych Josef, Urbánek Ant., Josef Brádle a ze 6ti členů Sdružení stran socialistických (Václav Kulhánek, František Ludvík, Josef Ludvík, Karel Šťastný, Václav Poner a František Šturma. Všichni tito členové vykonali slib dne 4.listopadu. Při volbě starosty dostal 6 hlasů Antonín Urbánek a 5 hlasů Josef Čeřovský. Tedy je zvolen obecním starostou Antonín Urbánek. František Ludvík je zvolen 6 ti hlasy náměstkem starosty. Obecními radními jsou pánové Václav Kulhánek a Antonín Imlauf.

Zemský správní výbor povoluje změnu obecních hranic obce Lány. Ta je povinna uhradit finančnímu a justičnímu eráru republiky Československé veškeré výlohy, které vzniknou provedením změn hranic obecních na mapách katastrálních. Dále je obec povinna vyplatit nejdéle do konce roku 1927 obci H.N.Vsi 5000 Kč jako náhradu jednou pro vždy.

Rok 1928::

V tomto roce jsou vystavěny nové domky. Je to dům Jana Macnara (č.80) a Frant.Ulvra (č.84).

Jsou konány volby do okresních a zemských zastupitelstev v hostinci Václava Petřivého. Bylo celkem 220 voličů.

Rok 1929:

Pro nesnesitelné déletrvající mrazy byla uzavřena škola od 20. do 28. února. Vrstva sněhu pokrývala krajinu do výše 1 m. Velké škody působily mrazy v lesích i na polích. Podzim byl dlouho teplý. Dne 4.října dostoupila teplota +35 stupňů C. I příroda se mýlila, domnívajíc se, že přichází jaro. Na mnohých ovocných stromech ukázaly se květy na jedné větvi, zatím co na druhé dozrávaly plody. Letošní rok opravdu překvapil originalitou a zvláštnostmi.


Po dlouhých a úmorných jednáních konečně jest přikročeno k elektrifikaci vesnice. Věc tato jest přetřásána již od státního převratu. V roce 1926 byla dne 11.ledna za tím účelem svolána valná hromada občanů, ale vše ztroskotalo. Konečně v tomto roce přešlo se ke skutku. Ustavující valná hromada se koná dne 25.prosince 1928. Zahájena je starostou Ant.Urbánkem, jenž je zvolen předsedou. Přítomno je 36 občanů. Zvoleno je následující představenstvo: Kulhánek Václav, Urbánek Ant., Ludvík Josef, Kraus Karel, Portych Josef, Fetr Josef. Náhradníci : Mach Frant., Kozel Jan ml.. Předsedou byl zvolen Karel Kraus, místopředsedou J.Portych, pokladníkem Josef Ludvík, kontrolorem V.Kulhánek. Zápisné je 3 Kč z jednoho podílu. Nově přistoupilí členové do 1.1.1929 na 5 Kč a po 1.lednu 10 Kč navíc. Družstvo dosud čítá 44 zapsaných členů s upsanými 814 podíly. Na jeden podíl je určeno 50Kč. Horní Lány mají 90 podílů. Obec Lány 100 podílů. Celkový náklad na stavbu se bude platit na 3x. 1.splátka 1.4.1929, druhá 1.6.1929 a třetí při zapnutí proudu. Místo pro transformátor prodal J.Čeřovský za 300 Kč a za stromy požadoval 100 Kč. Pan Antonín Kozel požaduje ze služebnosti pozemku 60 Kč. Dohromady 460 Kč.
Dne 15.května je započato se stavbou elektrického vedení a dne 5.srpna tohoto roku je poprvé svíceno. Je zde 26 motorů, 239 světel. Vesnici osvětlují 4 veřejné lampy (jedna u školy, druhá u hasičského skladiště, třetí u pana Bekra na pravé straně a čtvrtá u hostince V.Petřivého.

Rok 1930:

Sčítání závodů zemědělských spolu se soupisem ploch kultur, ploch osevu a hospodářského zvířectva, jakož i sčítání závodů živnostenských bylo provedeno na základě vyhlášky předsedy vlády ze dne 23.1.1930. Pro obec Lány byl jmenován sčítacím komisařem správce školy Antonín Kozák. Jemu k ruce jsou přiděleni Frant.Ludvík a Josef Brádle. Nápomocným při sčítání byl též starosta Ant.Urbánek. (Pozn.: podrobné údaje jsou uvedeny v Kronice č.I r.1927-1950).

Tohoto roku se koná druhé sčítání lidu a to 1.prosince 1930. Rozhodujícím okamžikem je půlnoc z 1. na 2. prosince. V Lánech je napočítáno 371 obyvatelů trvale přítomných, 8 dočasně nepřítomných v 84 domech.

Rok 1931:

Dosavadní komisař Antonín Kozák odchází na pomocnou školu v Hořicích a vedení obecné kroniky se ujal Josef Gabriel, ačkoliv zvolen nebyl. Narodil jsem se 7.října 1907 ve Starých Smrkovicích, pol.okres Nový Bydžov. Navštěvoval 2třídní obec.školu a 4 třídy měšť. školy v N.Bydžově. Odtud jsem nastoupil do II.třídy stát.vyšší reálky v Jičíně, kdež jsem r.1928 maturoval. Byl jsem rozhodnut věnovat se učitelství a proto jsem odešel jako výpomocný učitel do Dovkoje na Podkarpatské Rusi. Poměry mezi tamním obyvatelstvem nebyly nikterak utěšené. Od 1.ledna 1930 jsem byl ustanoven v Červené Třemešné u Hořic, od 1.září v Radkyni a od 1.září 1931 odcházím do Lánů za Antonína Kozáka.

V tomto roce se koná volba do obecního zastupitelstva 27.září 1931 v hostinci V.Petřivého v Lánech č.4. 12 členů a 6 náhradníků bylo zvoleno ze čtyřech kandidátních listin. Tentokráte i v naší malé vesnici byla před volbou čilá agitace a volby měly velmi dobrý ráz. Strana zemědělského a malorolnického lidu se rozštěpila na dvě strany“ Strana republikánská zeměď.a a malorol.lidu a Domoviny domkářů a malorolníků, kterou založil pan Ant.Urbánek – obdržela 32 hlasů a tedy 2 mandáty. Československá strana soc.demokratická obdržela 104 hlasy a 5 mandátů. Republikánská strana zeměď.lidu obdržela 96 hlasů a 4 mandáty, Československá strana lidová obdržela 27 hlasů a 1 mandát.
Členové obecního zastupitelstva jsou:
Brádle Josef, který byl zvolen starostou ze strany republikánů, Čeřovský Josef (agr.II), Kozel Jan (agr.I), Kozel Jan (agr.II), Urbánek Ant (agr.I), Vojík Frant.(agr I), Ludvík Frant.(soc), Poner Václav (soc), Kulhánek V.(soc), Střihavka Fr.(soc) a Zezulka Fr.(lidová)

Rok 1932:

Na pozemcích, patřících Horní Nové Vsi a Lánům vystavěl si domek pan František Vaňura, nádražní zřízenec ve výslužbě. Metr čtvereční pozemku mu byl prodán za 3,50Kč. Na pozemcích H.N.Vsi a katastru obce Lány téhož roku stavěl Jindřich Brož, zedník v Lánech č.86. V očekávání bohatší úrody rozšířili stodoly: František Šturma (č.30), Jan Ludvík (č.31), Jirůtka J. (č.58).

V tomto roce rozšířily se nemoce, které nejvíce škodily dětem.

Rok 1933:
Nová letopisecká komise je ve složení J.Čeřovský a Josef Gabriel.

Následkem tuhých mrazů v roce 1929 pomrzla část ovocných stromů. Stromy, které pozůstaly, byly napadeny puklicí švestkovou, která dokončuje započaté dílo zimy. Okresním úřadem v Nové Pace bylo nařízeno povinné stříkání ovocných stromů karbolincem. Občané se na společné schůzi dohodli na koupi několika stříkaček ke stříkání.

V obci je 8 nezaměstnaných, kterým bylo uloženo odpracovat v obecním šutrovníku na každý stravovací lístek (10 Kč) 4 hodiny. Takto získaný písek a štěrk se použil z části na opravy obecních cest a část se prodala.

Místní školní rada byla zvolena 27.června: Josef Čeřovský-předseda, Josef Ulrych-místopředseda a přísedícími členy Josef Pavel a František Zezulka. Škola je navštěvována 46 žáky a náklad na školu činil 4.930,40 Kč.

Hostinec č.4, patřící panu Petřivému byl letos prodán Antonínu Svatému z Roprachtic. Domek č.26 koupila od Antonína Urbánka Růžena Vojkůvková ze Hřídelce.

Výročí smrti našeho národního mučedníka Mistra Jana Husa dne 6.července bylo uctěno za spoluúčasti sokolské jednoty a Sboru dobrovolných hasičů průvodem na „Pusté“, zažehnutím ohně a proslovem pana učitele Josefa Gabriela. Sehrána 2 představení divadla tělocvičnou jednotou Sokol.

Zástupci hasičského sboru přičiinili se o to, že byly zřízeny 2 vodní nádrže a to u mostu za školou a u mostu Františka Vagenknechta č.65. Rovněž bylo jednáno s obecním zastupitelstvem o koupi motorové stříkačky, kterážto snaha narazila na veliké finanční obtíže.

Dne 14.září v 5 hodin odpolední byla vesnička naše vzrušena požárem nově postavené chalupy Jana Hrnčíře č.40. Požár způsobil šestiletý chlapec, vnuk majitele za nepřítomnosti domácích lidí, zapálením slámy, ležící na prkenné straně stodoly. Oheň zničil střechu, veškerou úrodu, stroje a drobný inventář. Škodu z velké části krylo pojištění a sbírky. K požáru se dostavili hasiči z Bělohradu, Valdova a Sv.Újezdu s motorkami.

V obci byla provedena stavba stodoly Karla Krause č.7, dobudována novostavba Jindřicha Jirůtky.

Rok 1934:

Obecní alej „Na drahách“ byla letos doplněna mladými švestkami, které sázeli nezaměstnaní.

Škola byla opravena i dílna. V kuchyni byla opravena omítka a tato byla vymalována. Správcem školy je pan Vojtěch Rachota z Bílska u Hořic od začátku školního roku 1933-34. Školu navštěvuje 42 žáků.

Po provedení meliorací 1931-32 následuje regulace potoka Heřmanky, aby tak byl umožněn odpad vody z hlavních svodů drenážních, ústících do potoka.

V chalupě č.54 byla provedena majitelem Frant.Bryknarem rekonstrukce tím způsobem, že byla dána nová vazba, stavení zvýšeno a nově pokryto. Karel Jirůtka č.36 přistavěl stodolu, Michal Romaniuk č.37 nový chlév a Josef Fejfar č.47 přistavěl stodolu.

Rok 1935:

Do naší školy byly pořízeny nové lavice pro starší žáky a to 6 dvousedadlových, dále katedra a křeslo. Také patentní tabule byla pořízena. Zatímním správcem školy je sl. M.Medlíková z Vrchoviny, které vypomáhá praktikantka sl. Pechová z Lázní Bělohradu. Vyučuje se 45 žáků, měšťanskou školu v Bělohradě navštěvuje 21 žáků, 2 žáci jsou zapsáni na reálné gymnázium v Nové Pace a 2 absolvují obchodní akademii v Hořicích.

Starosta obce Josef Brádle č.10 pro své stáří a z důvodů rodinných zřekl se svého úřadu a v obecním zastupitelstvu byla provedena volba nového starosty obce dne 22.9.1935. Při volbě obdržel Jan Kozel (č.6) republ. 6 hlasů a Josef Čeřovský (č.15) republ. rovněž 6 hlasů. V další volbě bylo sedmi hlasy rozhodnuto pro Jana Kozla, který se ujal úřadu.

Regulace Heřmanky byla ukončena a v obci přestavěl svoji usedlost Antonín Kozel (č.11). František Ludvík obnovil kryt své chalupy č.59, kterou přiměřeně zvětšil.

Dne 30.října byla předána obecní knihovna novému knihovníkovi, který tuto funkci již před časy vykonával a to Františku Havlíkovi č.12 a odstěhována k němu do domu. Knihovna obsahuje 295 svazků. Čtenářů je 27 a výpůjček je letos 151 knih.

Ve Sboru dobrovolných hasičů rovněž nastaly změny činovníků následkem rezignace starosty, náčelníka a místonáčelníka. Nově zvoleni byli: starostou opět František Ludvík, náčelníkem Josef Čeřovský, jeho náměstkem Karel Dědic, jednatelem Frant.Bekr (č.66), pokladníkem Frant.Vojík, vzdělavatelem Josef Mach a zbrojmistrem Antonín Petřivý. Sbor čítá 28 členů činných a 17 přispívajících. Sehrán 2x historický kus „Kryštof Harant z Polžic“, který uspořádal a vedl vzdělavatel místního sboru Josef Mach č.79. Hra byla s uznáním přijata.

Dne 9.února byla zvolena nová letopisecká komise a kronikář Josef Čeřovský č.15, který je narozen r.1890 a do Lánů se přiženil v roce 1922. Letopisecká komise sestává se ze starosty obce Jana Kozla č.6 a Antonína Kozla č.11.


Rok 1936:

26.květen byl v naší vesničce dnem hrůzy. Mezi 2-3 hodinou odpolední spustil se po náhlém setmění déšť nebývalé síly, načež přikvapila prudká bouře s průtrží mračen a krupobitím. Na tom však se nezastavilo a od Valdova přivalila se s děsným hukotem povodeň, která ve chvilce nabyla úžasných rozměrů! Voda brala sebou vše, co bylo v cestě, zásoby paliva, různých trámků, prken, pařezů i vymletých stromů. Rozšířila se od domku Františka Vagenknechta č.65 až k silnici k zahradě Josefa Grohy č.62. Voda nadělala škody – mimo poplavených luk, táhnoucích se až ku „Hrázi“ v Bělohradě a škody způsobené krupobitím na úrodě ještě další škody – stržený most u Josefa Zezulky (č.13), Františka Zezulky (č.70), prorvána okresní silnice nad H.Lány v délce asi 40 m. Ovocné stromy vyvráceny na zahradě Antonína Imlaufa, prorvaná hráz Frant.Zezulky a štěrkem zaplavená luka Františka Havlíka a Antonína Kozla (č.11), ve škole, u chalupy č.17 a u č.22 byly strhány ploty. Něco podobného nezakusila naše obec- jen právě před 40ti lety (29.5.1896). Před tím však není ani nejmenší zmínka v zápisech, ani v ústním podání, že by v obci zuřila taková povodeň. Alespoň ne v takovém rozsahu.

Zdejší občan František Vojík (č.39), člen obecního zastupitelstva, činovník Sokola i Sboru dobrovolných hasičů a člověk velmi činný ve veřejném životě zemřel dne 24.6. po smrtelném pádu z jízdního kola. Úraz se stal cestou z práce v Heřmanickém kopci. Koncem roku zemřela sešlostí tělesnou Marie Suchardová č.22 ve stáří 89 let. Počet obyvatel rozmnožily dvě narozená dítka a to Poner František a Kozlová Jana .



Toto jsou poslední slova, psaná roku 1936.Pokračovalo se až po 2.světové válce

Úvod k pokračování
Poslední zápisy v této kronice jsou z roku 1936. Další doba překotných zvratů, Mnichovská okupace a konečně i okolnost, že kronika tato byla v okupaci z příkazu německých úřadů v úřední úschově, odůvodňují, že nebylo v kronice postupně pokračováno. V okupaci byla kniha uložena ve skladištích v Praze-Dejvicích, odkud ji v roce 1945 přivezl František Poner č.48. Nevhodné uskladnění mělo za následek, že některé listy nasákly vlhkou plísní a i když byly vysušeny, inkoust se rozlézá. Byly proto některé listy přelepeny, aby nebylo narušeno číslování knihy.

Uvolil jsem se v dalším vedení knihy pokračovati. Jsem rodák z obce Vrchovina, okres Nová Paka, zaměstnanec finanční správy ve výslužbě. Sloužil jsem 5 roků na vojně a 30 let ve finanční službě. Býval jsem v Lánech již v dětství. V roce 1927 jsem se zde oženil s Annou Bryknarovou (č.61) a bydlel jsem zde po nějakou dobu za okupace. Vynasnažím se podati události tak, jak jsem je viděl, slyšel o nich, četl a neb jak mi byly sděleny. Je možné, že se něco zapomnělo, jest však dána možnost zapsati případ dodatečně, případně provésti opravu. Přeji občanům lánským, aby žili mezi sebou ve svornosti, dobré užívali a druhým dobro přáli. Dej Bůh, aby zápisy jež do knihy této dlužno psáti, vždy jen ku prospěchu obce směřovaly, potomkům pak čest a dobré jméno zachovaly.
V Lánech, v prosinci roku 1951. Josef Medlík

Dokončení:
Škola – po škodách, způsobených povodní, bylo nutno opravit ploty, vyzdít terasu. Upraven byl pokoj bytu a připraven pro nového správce školy. Do prázdnin bydlela ve škole učitelská praktikantka Anežka Valešová, která zde byla na výpomoc a později zastupovala nemocného učitele v Hřídelci a ve Valdově. O prázdninách se nastěhoval nový správce školy Václav Grof. Školní rok zahájil s počtem 48 dítek. Dne 18.října sešli se ve škole rodiče dítek, založili rodičovské sdružení, jehož předsedou byl zvolen Václav Grof, řídící učitel.

Domek č.55 koupil ve dražbě za obnos 90000 Kč Josef Vaníček ze Hřídelce. Jan Vojík převzal po smrti svého otce v držení chalupu č.39.

Část pěšího pluku 22 z Jičína byla dne 18.-19. srpna ubytovaná po staveních v naší obci. Velitelem byl podplukovník Chleboun.

Koncem roku 1936 čítala naše obec 385 obyvatel.


 Rok 1937:

Ceny obilovin jsou pevně stanoveny a platí se dle hektolitrové váhy a jakosti“ pšenice q=140-165 Kčs, žito=125-135 Kčs, brambory 20-30 Kčs, řepa 10-12 Kčs, jetelové semeno 500-700 Kčs za 100 kg. Ceny skotu se pohybují od 2-3 Kčs, vepřů 5-7 Kčs za 1 kg živé váhy. Jiné druhy zboží: pánské pracovní boty šněrovací 39-45 Kčs, pánská pracovní košile 12-25 Kčs, pracovní kalhoty 39-45 Kčs. Ceny ostatních druhů zboží se pohybují již po několik let ve stejné výši, rovněž tak mzdy námezdně pracujících. Průměrná mzda dělníka obnáší 100 Kčs týdně.

Za účelem širší účasti občanů na sjednávání smluv s chovatelem plemenných býků v naší obci, byla ustanovena obecním zastupitelstvem místní chovatelská komise, do které byli zvoleni: Josef Portych jako předseda, Václav Zahradník, Jan Hrnčíř a Antonín Petřivý, jako členové komise.

Za zemřelého předsedu honebního společenstva byl zvolen Václav Zahradník, rolník z č.8 jako předseda.

Na školní budově byla provedena oprava střechy a ve snaze vysušiti zdi objednala místní školní rada provedení obehnání celé školy těsně kolem zdí krycím odvodňovacím zařízením, ústícím do potoka. Zvolena byla nová školní rada, sestávající se vesměs z dosavadních funkcionářů. Dne 7.srpna uspořádala škola besídku a dne 19.prosince vánoční nadílku a to velmi zdařile.

Hasiči – dne 15.února byla dodána nová motorová stříkačka od firmy Bohumil Mára-Poděbrady a následujícího dne byla vyzkoušena s použitím všech nových i starých hadic. Hadice dosáhly od Fetrova můstku za Bekrovými č.43 směrem po zahradě Dutých až na pozemek Jos.Čeřovského na „Pustých“ parcela č.268 po cestě. Firma vzala na protiúčet starou stříkačku, oceněnou na 4200 Kčs. Zaplaceno bylo hotově 22600 Kčs. Celkový náklad byl 26800 Kčs. Sbor čítá 28 činných členů, mnozí jsou přiděleni službě požární S.P.O a místní. Sehrán byl za vedení Františka Vagenknechta divadelní kus „Láska nad pomstu“ – zdařile. SPO obdržel letos podporu z věc.fondu 5000 a 4000 Kčs. Obecní složky SPO zúčastnili se cvičení, pořádaných okresem a při cvičení nepřátelského náletu na Lázně Bělohrad se dostavili poprvé s novou stříkačkou hasiči. Byly objednány 4 voj.přilby pro SPO.

Lesy nad Lány v našem sousedství byly prodány od panství bělohradského Vojenské invalidovně v Hořicích.

František Dutý převzal chalupu po rodičích, oženiv se s Boženou Novotnou z Horní Nové Vsi. Rudolf Ludvík č.63 převzal chalupu po svém nevlastním otci Frant. Ulrychovi. Antonín Imlauf č.13 v Horních Lánech postavil si stodolu přes cestu za okresní silnicí u potoka, proti svému stavení.

Značným nákladem byla opravena obecní cesta počínaje od okresní silnice u Vojkůvkových č.26 k hostinci Václava Imlaufa a dále až na křižovatku u „Pustých“. Kámen dodal majitel lomu v Lánech p.Novotný z H.N.Vsi. Ladislavu Krausovi, bytem u Zezulků č.14, který koupil lom od Hartmana z H.N.Vsi povolila obec úpravu cesty k lomu a to od čísla 45 v Lánech až k lomu směrem k Uhlířům.

Během roku bylo 34 čtenářů, kteří přečetli 210 knih. Nových bylo koupeno 2 za finanční podpory obce.

Během roku zemřeli:
Antonie Ludvíková č.31, Anna Zahradníková č.8, Anna Hrnčířová č.40, Barbora Novotná č.46, Růžena Kozáková č.50 a František Ulrych č.63, občan velmi oblíbený a první velitel hasičského sboru v Lánech.
Narození :
Ludmila Vojíková, Kulhánková Miroslava, Jaroslav Materna


Rok 1938 - období zrady:

První schůze obecního zastupitelstva se uskutečnila 6.ledna, přičemž se usneslo, že obecním zvoníkem pro další období bude Michal Vojkůvka, který za tuto funkci žádá k užívání 1 dílec obecní louky a 25 Kčs ročně, což bylo schváleno.

Ze schůze zastupitelstva dne 27.března byla uzavřena smlouva s přítomným Vilémem Dreslerem z Valdova č.52 ohledně připouštění plemenic z obce Lánů, za což obdrží jmenovaný roční odměnu 4000 Kčs. Připouštěti se bude u Dreslerů ve Valdově.

Václav Ludvík z Lánů byl dle přípisu obecního zastupitelstva v L.Bělohradě vzat do svazku jejich obce, jelikož bydlí v Bělohradě déle deseti roků. Magistrát města Prahy vyrozumívá o převzetí do svazku obce Antonína Hrnčíře z Lánů, nar. roku 1887.

Jarní mobilizace :
Německá říše pod záminkou manévrů začala soustřeďovat kol hranic našeho státu velké množství vojska. Vláda republiky, mající zprávy o úmyslech Německa, obsadila hranice vojensky a dne 21.května nařídila formou vojenských cvičení částečnou mobilizaci. Opatření vlády byla provedena přesně, vzorně a dochvilně tak, že během noci byla hranice obsazena. Plány říše byly i v důsledku toho odloženy. Začala však kampaň rozkladu uvnitř republiky a to pomocí sudetských Němců, to je Němců, prolínajících pohraniční území státu, kde po hospodářské stránce byli ve značné převaze a odkud byly vynakládány miliony na propagandu za přivtělení jejich území k říši. Souběžně s těmito a za podpory říše rozvinuta byla propaganda Maďarů za připojení k Maďarsku. Kampaň na rozdělení republiky je v plném proudu. K jarní mobilizaci narukovali: Kraus Karel, Nosek Antonín, Zahradník Václav a Čeřovský Václav. Vojenská opatření byla koncem května odvolána.

Obecní volby:
Místní komise a zmocněnci politických stran se sešli dne 26.května na obecním úřadě, aby se dohodli na jednotné kandidátní listině. Za kandidáty byli navrženi:
Republikánská strana :
Zahradník Václav č.8, Kozel Antonín č.11, Merta Josef č.4, Urbánek Antonín č.45
Národně sociální strana:
Střihavka František č.24, Vaňura František č.85, Dědič Karel č.75
Sociálně demokratická strana:
Jirůtka Karel č.36, Poner Václav č.20, Kozel František č. 81
Lidová strana:
Zezulka František

Starostou obce byl zvolen Zahradník Václav
Do finanční komise: Jan Kozel č.6, Frant.Poner č.48, Ant.Kulhánek č.43, Frant.Tichý č.42.
Do knihovní rady: Merta Josef, Josef Mach, Frant.Vagenknecht, Ant.Imlauf, Frant.Havlík
Do stavební komise: Poner Václav, Čeřovský J., Vagenknecht Fr.
Do osvětové komise: Grof Václav, Mach Josef, Kozel Frant. a Kulhánek Oldřich
Do zdravotní komise:Ant.Nosek, Frant.Kozel a Oldřich Kulhánek
Pokladníkem byl zvolen jednohlasně Jan Hrnčíř č.40, knihovníkem Jan Mach č.79
Pro obecního posla podána jediný návrh Václav Kulhánek č.64 za 120 Kčs ročně – což bylo odhlasováno.

Mobilizace:
Jelikož nastalo přepadení čsl. Celnic německými ordnery, což byli převážně čsl.občané uprchnuvší za hranice, posílá vláda do pohraničí silné kordony státní policie a vojska. Výtržnosti neustávají a Heitin s Frankem jako vůdcové stupňují poměry na ostří nože. Z německého rozhlasu jsou slyšet štvavé řeči o útisku německého lidu v Československu. Nervy jsou napjaty, hrozí vyvrcholení. Za tohoto stavu vyhlašuje vláda mobilizaci armády dne 14.září. Události následují jedna za druhou. Rozhlasový projev Hitlerův požaduje již otevřeně určitá pohraniční území. Dochází k Mnichovské konferenci, kde zástupci vlád Anglie, Francie a Itálie uzavřeli s Hitlerem dohodu o odstoupení území, obývaných Němci, říši. Zbytek území garantují pak všichni včetně Německa. Hitler prohlašuje, že nechce do říše ani jednoho Čecha. Podle ujednání započne přebírání území pásmově – ihned po podpisu.
Mobilizace tedy začala. Jen z naší obce odešlo 18 mužů. Ženy plakaly, muži však šli pevně, bez bázně a strachu.

Ostatní:
V obci se roznemohla slintavka a kulhavka dobytka. V několika dnech se rozšířila na celou obec a trvalo to celý měsíc, než se podařilo díky svědomitému ošetřování zvířat nemoc zlikvidovat.

V obci byla provedena sbírka na obranu státu, která byla dobrovolná a vynesla 939 Kčs.

Na žádost obce Čisté u Horek převzat do svazu obce Antonín Máslo s rodinou, bydlící v č.44, jelikož týž již déle deseti roků bydlí ve zdejší obci.

Byla provedena sbírka na pohořelého J.Petra z Uhlířů, která vynesla 426 Kčs, kromě většího množství sena, slámy a jiných spotřebních statků.

Mnichov:
29.září byla dohoda tří velmocí podepsána a již příštího dne započalo se s obsazováním území. Tragedie věrných Čechů v pohraničí začala. Na všechno obyvatelstvo působilo toto vše strašlivě. Den ze dne hlásil rozhlas zprávy o postupu německých vojsk do nitra země., vzdor slavnostnímu prohlášení kancléře Hitlera, že nechce ani jednoho Čecha, zabrány byly ryze české obce a nikdo nevěděl, kde se vše zastaví. Obyvatelé zdejší obce sledovali vše s hrůzou, vždyť německá vojska stanula již na čáře Studenec, Vidochov, Stupná, což jsou obce v nedaleké vzdálenosti. Pohraniční strážní sbory ustoupily v tomto kraji Nová Paka-Pecka. I obec Vidonice, obec ryze česká, kde nikdy nebylo jednoho Němce, byla obsazena, i když později byla vypuštěna. Vidoničtí pekli při vypuštění ze záboru koláče jako o posvícení.
V obcích za demarkační čárou a dále do vnitrozemí usazovali se uprchlíci ze zabraného území, kteří museli dosavadní bydliště opustiti. Tak do naší obce přišla rodina Medlíkova a ubytovala se v č.61, rodina Vojtíškova č.62, rodina Ulvrova č.83 a konečně rodiny bratří Kalenských, z nichž jedna se ubytovala u Zezulků ve mlýně a druhá u Zezulků na pile.
V zápětí těchto událostí podala demisi vláda dr.Hodži a novým ministerským předsedou jmenován Jan Syrový. V důsledku nastalých změn a pod tlakem Berlína rezignoval dne 5.října dr. Eduard Beneš na úřad prezidentský a dne 12.října odletěl za hranice republiky. Před odletem rozloučil se s národem rozhlasovým projevem, osvětlil důvody a zklamání a popřál národu lepší budoucnost. Stál u kolébky vzniku státu po celá léta jako aktivní činitel a proto i ve zdejší obci zanechalo jeho rozhodnutí truchlivé dojmy a vzpomínky.
V důsledku rezignace dosavadního prezidenta dr.Beneše na prezidentský úřad, zvolilo Národní shromáždění prezidentem republiky dr.Emila Háchu, dosavadního prezidenta Nejvyššího soudu v Brně. Jeho prvním státním aktem bylo složení nové vlády v čele s Rudolfem Beranem. Za Háchovy vlády dostalo se Slovensku autonomie. Úřední název státu byl nyní Česko-Slovenská republika. Občané obce sledovali tyto změny s nedůvěrou a to tím spíše, že současně se rozešly a neb byly rozpuštěny politické strany jako takové a další politické dění a tisk byl usměrňován vládou. Tak byla také rozpuštěna 26.12. Komunistická strana, která však ve zdejší obci svoji oprganizaci neměla.

Ostatní:
V důsledku vyskytnuvších se spalniček byla zdejší škola uzavřena od 24.října do 2.listopadu.

Za Františka Vagenknechta byl zvolen knihovník Josef Mach č.79


Rok 1939:

Knihovní rada zvolila si předsedu Vagenknechta Františka č.69. Knihovník J.Mach převzal knihovnu, která má 313 svazků.

Obecní zastupitelstvo bere na vědomí, že se odhlašují František Kulhánek, nar.1904 který nabývá domovské právo v Nové Pace a Josef Jirůtka, nar.1891, který nabyl domovské právo v Prostřední Nové Vsi.

Starosta obce V.Zahradník navrhuje vysázeti švestkovou alej od Brožových č.86 až k Ohradům, s čímž zastupitelstvo souhlasí.

15.březen
sychravé ráno s plískanicí a sněhem. Již v časných hodinách ranních oznamuje rozhlas, že vůdce Velkoněmecké říše Adolf Hitler se rozhodl vyhovět přání prezidenta dr.Háchy, který mešká v Berlíně a vzíti národ český, zrazený západními plutokraty – v ochranu. Země české jsou vtěleny ve svazek říše německé, která se bude o ně starati. Současně v té době vstupují však již německá vojska na území Čech a Moravy, obsazují všechna důležitá střediska a tratě až konečně v podvečer dostihne proud Prahy. Rozhlas opakuje celý den, aby se nikdo neprotivil. Němci, že jsou naši ochránci. Současně se oznamuje odtržení Slovenska od českých zemí. Slovensko jest samostatným státem, jehož samostatnost garantuje říše. Výzva, aby obyvatelstvo vyvěsilo prapory, minula se úplně účinkem. V celé obci nebylo ani jednoho praporu. Podle platné ústavy mohl změnu v státoprávním postavení republiky odhlasovat parlament a to třípětinovou většinou hlasů, což se nestalo. Když se prezident Hácha vracel dne 16.března z Berlína, byl již na nádraží v Praze vítán čestnou rotou německé armády.
Události následovaly pak rychlým spádem. Na hrad pražský, tam kde prováděna byla kdysi korunovace českých králů, kde voleni byli prezidenti republiky, přijel Adolf Hitler a pak prohlásil, aby dokumentoval, že země české a Praha –„kdysi německé město“ –jsou pevně spjaty s říší. Vůdcův výnos, vydaný na hradě pražském, oznamuje zřízení „Protektorátu Böhmen a Mähren“, v místním styku mohou být tato slova vyslovována i česky. V úředním styku je pojmenování jen německé. Jelikož podle vůdcova výnosu nemá protektorát vlastní armádu, je čsl. Armáda rozpuštěna. Branci, kteří v roce 1938 byli odvedeni, nebudou již rukovat a odvody ročníku 1917 jsou zrušeny. Zákaz tanečních zábav, zákaz prodeje lihovin, zákaz nošení politických odznaků, rozpuštění politických spolků, nařízení o odevzdání zbraní. Toto všechno slyší obyvatelstvo po celé dny z rozhlasu, dočte se na velkých vyhláškách, které následují jedna za druhou.
Jelikož nutno se přizpůsobiti, zřízena dnem 18.března po způsobu říše jízda vpravo a tam, kde bylo nutno, byly dopravní stroje a prostředky ihned předělávány. Ve městech se odstraňovaly tramvaj.koleje tak, aby nepřekážely novým směrům. Aby úkoly, které říši ochranou nad českým národem nastaly,mohla tato plniti, jmenoval vůdce říše říšským protektorem v Čechách a na Moravě svobodného pána von Neuratha a politickým vedoucím známého K.H.Franka, příslušníka Čsl.republiky, knihkupce z Chebu, kterým byly nadále svěřeny zájmy a ochrana národa. Změny byly prováděny na všech důležitých místech. V důsledku samostatnosti Slovenska, byla zkratka naší koruny Kčs – změněna na Kč a v poměru k říšské marce byl stanoven kurs 1:10. Němci a zejména vojáci v Protektorátě nakupovali, kde se dalo a odesílali to do říše. Tak pomalu, ale jistě zboží ubývalo a proto i stoupaly ceny. 1 kg hovězího masa stál 15 Kč, vepřového 1 kg 24 Kč. Tak postupně stoupalo všechno zboží.

Mnoho příslušníků rozpuštěné armády opouštělo tajně území protektorátu a uchylovali se jednak do Polska, jednak na západ. Mezi těmito byl z Lánů četař letectva Bekr František č.48, který uprchnul do zahraničí – do Polska a později do Anglie.
Na příkaz okresního úřadu v Nové Pace byla v obci založena místní skupina Národního souručenství, kde měli být členy všichni, kdož jsou slovanské národnosti, nakloněni říšské myšlence. Jiným způsobem, tímto směrem šířena měla být říšská myšlenka. V Protektorátě byl hlavním vedoucím Jos.Nebeský, osoba lidu neznámá. Na okresu byli ustanoveni okresní tajemníci – v Nové Pace byl jmenován František Kubíček, který byl dosud tajemníkem Národní strany. Vedoucími v obcích byli starostové – v Lánech byl V.Zahradník a pokladníkem J.Fetter. V obci žádnou činnost vůbec, až snad na vybrání zápisného nevyvíjeli.

Ostatní:
Školní rok začal 1.září, zapsáno bylo 36 dítek, z toho 23 chlapců a 13 dívek. Řídícím učitelem zůstává Václav Grof. Při zahájení bylo povinně vzpomenuto života prez.Háchy.

Jelikož se množí případy, že vyhlášky, plakáty a různá oznámení protektorátních a německých úřadů jsou strhávány a neb jinak ničeny, nařizuje okresní úřad zajištění skříňky drátěnou mřížkou, což provedl František Kozel č.34. Současně úřad hrozí přísnými tresty při dalším poškození. Jelikož značení úřadů musí být německo-česká, přemaluje Rudolf Ludvík č.61 tabulku okres.úřadu na „Gemeindeamt- obecní úřad“. To samé zařídí škola a hasiči. Okresní úřad v Nové Pace nabízí a zasílá obci různé německé časopisy a noviny. Obecní rada se dne 1.září usnáší tyto nepříjmout a odůvodňuje tyto nepříjemnosti nedostatkem peněz. Na přípis okres.úřadu v Nové Pace byla provedena sbírka na německý červený kříž, na kterou obec přispěla částkou 5 Kč. Sbírku provedl Antonín Kozel č.11 a František Střihavka.

Dne 1.11. jsou zavedeny lístky na potraviny, mýdlo, šatenky a na uhlí. Vázáno je také cukroví. Jelikož se tímto opatřením mnoho zboží uzavírá volnému trhu, skupuje se vše o překot, vybírají se vklady, rozmáhá se černý obchod, ceny stoupají. Zavedeny jsou hospodářské kontroly, zboží v krámech musí být označeno cenami.

15.11. došlo k demonstraci studentstva v Praze a v Brně. Průvody byly německým Gestapem rozehnány, studenti pozatýkáni – vysoké školy uzavřeny. 10 funkcionářů bylo pro výstrahu zastřeleno. Posluchač vysoké školy Jan Opletal byl zraněn a zemřel. Události zanechaly v obci hluboký dojem.

Stavby – Jindřich Tichý č.29 provedl přestavbu domku, Josef Čeřovský č.15 přístavbu stodoly, Jindřich Kozel č.52 a Nosek Antonín č.9 postavili stodoly, V.Zahradník č.8 přistavěl stodolu, Josef Khun přestavěl stodolu, tento měl podmínku, že dříve, než započne se stavbou, upraví ku staveništi svým nákladem cestu z obecní cesty na místo stavby.


Rok 1940:

Jako novoročné byla od 1.ledna povinná dodávka mléka a vajec. Odevzdati se má všechno, kromě samozásobitelských dávek. Vajec – 60 ks z nosnice. Byla nařízena povinná dodávka obilí – samozásobitelské dávky 21 kg, mletí na poukazy a hromadný svoz do mlýnů.

„Sbor dobrovolných hasičů“ byl přejmenován na „Hasičský sbor“a majetek sboru přechází na obec. Obec bude vykazovat potřeby sboru ve svém rozpočtu.

Obecní zastupitelstvo se dne 3.března usneslo zakoupiti pro stavbu nové školy pozemek od bělohradské fary, tak zvanou „Cihelnu“ a starosta obce byl určen, aby zahájil potřebné kroky s farním úřadem a školní radou.

4.března byly nařízeny odvody na pracovní povinnost pro říši ve věku od 18-25ti let. I zdejší mládež byla postižena. Registrace byla prováděna na pracovních úřadech.

Odvody koní - začátkem května byly nařízeny odvody koní. Z obce byli u odvodu koně Františka Merty č.3 a Karla Krause č.7. Nebyli odvedeni.

Hlídky v obci – zavedeny byly noční hlídky o dvou členech z důvodu požárů. Hlídkování se provádělo ledabyle.

Zrušení svátků – protektorátní vláda zrušila z příkazu říše svátky Petra a Pavla (29.6.), Mistra J.Husa (6.7.) a Cyrila a Metoděje (5.7.) a určila tyto dny jako pracovní. Náboženské city občanů byly po této stránce narušeny.

Revize knihoven – bylo nařízeno, aby z knihoven byly odstraněny knihy s tendencí demokratickou, knihy francouzských, anglických či amerických autorů. Čtenáři četli hodně spisy Raisovy, Němcové a jiné s tendencí vlasteneckou.

Škola – rok začal 1.září. Zapsáno bylo 29 dítek a to 19 chlapců a 10 dívek. Řídícím učitelem zůstává p.J.Grof. Ruční práce učí učitelka Marie Kopecká, náboženství kaplan Jiří Spilka z Lázní Bělohradu, českomoravské náboženství učí farář Jiří Šilhán z Nové Paky.

Lístky na brambory – od 1.září jsou zavedeny lístky na brambory a to pro spotřebitele 79 kg. Od 1.10. do 31.5. za cenu 35 Kč za 100 kg. Tabačenky – od 1. Října byly zavedeny tabačenky, příděl dělá 60 kusů cigaret. 5 ks cigaret se rovná 1 doutníku. Cigareta stojí 1 Kč, viržinka 10 Kč, tabák 8-20 Kč Začíná šmelina s kuřivem. Na černém trhu stojí cigareta až 5 Kč.

Požární hlídka - kominický mistra Kašpar z Lázní Bělohradu provedl se starostou obce V.Zahradníkem a vel. Hasičského sboru J.Čeřovským prohlídku komínů a nařízeny byly určité opravy u Jindřicha Brože, Fr.Ulvra, Fr.Tichého, J.Kozla č.32, Ant.Kulhánka a Ant.Urbánka.

Stavby – Anna Pilařová z Horní Nové Vsi obdržela povolení na stavbu domku na parcele 256/II za zahradou Frant.Dutého s podmínkou, že domek bude postaven 3 m od obecní a soukromé vedlejší cesty. Bude-li stavebník chovati drůbež, je povinen opatřiti svůj pozemek řádným plotem.

Obec Brtev předala do svazku obce „Josefa Špůru č.44, Františka Kozla č.34 a Petra Noska č.67. Optovací právo domovské dostalo se Frant. Maternovi č.77.


Rok 1941:

V březnu obdržely obecní úřady plakáty s velkým písmem „Viktoria – vítězství“ s příkazem, aby tyto byly rozdány obyvatelstvu a to aby je umístilo v oknech tak, aby byly dobře viditelné. V naší obci však nebyly plakáty k vidění.
Ve všech úřadech a továrnách se zakládají spolky pro spolupráci s Němci. V obci se nepřihlásil nikdo.
V březnu byla nařízena sbírka barevných kovů, kterou provedly školní děti. Říše vede válku, Protektorát je ušetřen, proto musí přispět sbírkami.

Rozpuštění Sokola – dne 1.května byl úředně rozpuštěn Sokol. Ve dvě hodiny v noci přijeli autem 2 četníci z Nové Paky, probudili starostu Sokola Jana Kozla č.6 a pokladníka Františka Bryknara. Prohlíželi knihy, zajistili majetek a nařídili peníze odeslati složenkou na Kreditní banku. Majetek Sokola propadl. Správcem majetku byl ustanoven Fr.Bryknar. Sokolská stráň byla pronajata (tráva a ořechy) panu Sedláčkovi za 60 Kč ročně. Peníze se odváděly Kreditní bance. Z nářadí podařilo se ukrýti žíněnku.

Zatemnění - 2.května bylo nařízeno přísné zatemnění. Kontrolu provádělo četnictvo a nedodržení bylo pokutováno. I v Lánech byly postihy.

Od 1.října zavádějí se závodní dotazníky. Do těchto jsou povinni zemědělci a každý, kdo vlastní půdu zapisovati výměru, plochy, které zaseli a sázeli a to vždy na jaře a na podzim, aby byla kontrola pro určování dávek. Vláda zaváděla přísné dodržování předpisů v dodávkách, kontingentech a cenách. Každé provinění bude přísně trestáno.

Místní úřad v Horní Bečvě předává do svazku naší obce Pavla Matuše č.41, který zde bydlí déle deseti roků.

František Pilař s manželkou Annou dostavěli rodinný domek, který má popisné číslo 87 a v měsíci listopadu se z Horní Nové Vsi přestěhovali.

Škola začala 1.září. Řídícím učitelem zůstává V.Grof. Žáků jest zapsáno 29.

Počasí – rok 1941 byl studený a mokrý. Již 2.ledna napadlo tolik sněhu, že nebylo pamětníka. Větry způsobily závěje, železniční doprava byla úplně zastavena. Silnice byly zaváty. V Lánech byly největší závěje na silnici proti Hnízdovým (č.18), u Vaňurů (č.85), kde závěje byly do výše koruny stromů a u Františka Ulvra /č.86), kde závěj dosahovala až k oknům v podkroví. Byla nařízena bezplatná pracovní povinnost mužů od 18 –60 ti let.

Vánoce – o vánočních svátcích již mnohé na stolech chybělo. Všechno zboží je již těžko dosažitelné Do pekařství pana Kozla a Petřivého dochází stále více lidí z okolí a prosí o prodej chleba bez lístků. Vyhověno je dle možnosti. Z pražského rozhlasu slyšíme stále jen o vítězství říše na frontách, o sestřelených letadlech a o sankcích proti těm, kdož by pracovali proti pořádku zavedeném v Protektorátu.


Rok 1942:

Již koncem minulého roku oznámil rozhlas, že říšský protektor sv.pán von Neurath se vzudal pro stáří a nemoc svého úřadu. Úřad říšského protektora převzal nyní z rozkazu vůdce generál-oberst policie Heydrich, který se s rodinou ubytoval v bývalém arcibiskupském zámku Břežany. Jeho prvním aktem bylo, že pozval na hrad pražský zástupce rolníků a dělníků, žádal od nich více dodávek a více práce pro vítězství říše a varoval před činy říši nepřátelskými.

Vánoční prázdniny na školách byly z nedostatku uhlí prodlouženy do 29.ledna. Od 27.ledna byly zavedeny lístky na dřevo po 150 kg na domácnost. Omezena byla také na polovinu spotřeba plynu.

SPO- starosta obce s velitelem hasičů vykonali 10.února prohlídku požárně policejní. U každého komína musí být zásoba písku a lopata pro účely hasící.

Rezignace obecního pokladníka – obecní pokladník Jan Hrnčíř rezignuje na funkci. Obecní zastupitelstvo se usnáší přidati mu 50 Kč ročně a rezignaci odmítnout, jelikož pro toto není důvod.

Začátkem dubna obdržel obecní úřad nařízení, aby obecní zvonek byl odevzdán pro potřeby války. Starosta obce V.Zahradník se zvoníkem Vojkůvkou zvonek sejmuli, Rudolf Ludvík označil barvou nápis „Lány- okres Nová Paka“ a obecní posel Václav Kulhánek odvezl zvonek na trakaři do Lázní Bělohradu, kde jej odevzdal do sběrny na nádraží. Obyvatelé byli pobouřeni – zvonek si opatřili sami. Nedalo se ale nic dělat, válka byla přednější, zničilo se více a proto byl tento případ jedním pouze z tisíců.

Atentát na Heydricha - píše se den 27.květen 1942. V 10.31 hod byl spáchán atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, který jel v autě od Kobylis do Prahy. Atentát byl proveden na křižovatce na Trojském mostu. Heydrich byl smrtelně zraněn a odvezen do nemocnice na Bulovku, kde 4.června zemřel. Jeho nástupce K.H.Frank nařizuje stanné právo. Nařizuje se vyvěšení praporů na znamení smutku. Na pachatele se vypisuje za dopadení odměna 10 milionů Kč. Vláda, úřady vybízejí k pátrání, zakazuje se vycházeti z domů od 21. hod do šesti hodin ráno. Na tuto dobu se uzavírají všechny hostince, biografy, divadla. Každý kdo o pachatelích něco ví a neoznámí to, bude zastřelen i se svou rodinou. Nařízení stíhá nařízení, poprava jde za popravou. Dne 29.května je odměna za dopadení pachatelů zvýšena na 20 milionů Kč. Plakáty, vyvěšené na tabulích, oznamují denně nové a nové popravy.

Hasiči – majetek hasičského sboru převzala dne 12.7. obec. Jednalo se o motorovou stříkačku, osobní výzbroj a výstroj, hadice, žebříky, různé nářadí v celkové hodnotě
8 887 Kč. Jelikož má sbor dluh u občanů a u obce 4.172,50 Kč, zaplatí se rozdíl a dluhy a částka 514,50 Kč se odešle obcí Svazu českého hasičstva v Praze. Příště bude potřeby sboru hradit obec.

Škola - školní rok byl zahájen 2.září. Zapsáno je 25 žáků: 17 chlapců a 8 děvčat. Dosavadní řídící učitel Grof je přeložen do Bělohradu a do Lánů byl dosazen učitel Josef Špringer z Bělohradu. Jelikož na školách byla zavedena němčina, byl pro tento jazyk německý určen do Lánů Jiří Kozák z Bělohradu, který učil němčinu také v Hřídelci a ve Valdově.

Do svazku obce přijalo zastupitelstvo Josefa Novotného (č.73), který bydlí v obci déle deseti roků.

Černý obchod – vzdor říšským kontrolám se obchoduje načerno. Dávky na lístky nestačí, kupuje se pod rukou za mnohem vyšší ceny. Pšenice se prodává načerno za 500 Kč, žito 400 Kč, vejce 5 Kč za kus, mléko 10 Kč za 1 litr. Úřední cena je za žito 196 Kč, pšenice 240 Kč, vejce 1,20 Kč, brambory 35 Kč za 100 kg. „Pod rukou“ brambory za 100 Kč.


Rok 1943:

Od 1.ledna byly sníženy dávky vajec na lístky ze 4 ks na 2 kusy na osobu a na jeden měsíc. Dávky kuřiva sníženy na 45 ks měsíčně. Poměr cigaret k doutníku a tabáku zůstal nezměněn.

Pracovní povinnost – začátkem března byla provedena registrace pro pracovní povinnost a to mužů od 18 do 60 let, ženy od 17 do 45 roků. Každý byl povinen mít pracovní knížku. 15.března bylo provedeno zavírání podniků pro válku nedůležitých. Ve zdejší obci byl uzavřen mlýn Josefa Zezulky v Horních Lánech, který nesměl dále mletí prováděti.

Pan Josef Novotný (č.73) žádá náhradu škody na smrčkách, kterou způsobily kozy Josefa Zezulky a Jindřicha Macha. Usneseno bylo, aby dotyční vysadili sami 200 smrčků a zaplatili pokutu do obecní pokladny 300 Kč, s čímž souhlasili.

Kuratorium mládeže – z příkazu ministra Moravce bylo založeno ve všech obcích Kuratorium mládeže, které mělo za účel nahradit jednak zrušeného Sokola po stránce tělovýchovné a dále vštěpování říšské myšlenky. Podléhala mu mládež školní a starší do 18ti let. Vedoucím v naší obci byl Antonín Urbánek a učitel Špringer. K dispozici měli nářadí Sokola. Sešli se však asi 2x a žádnou činnost nevyvíjeli.

Učitel němčiny na zdejší škole Jiří Kozák byl 15.dubna nasazen do podniku Deimler-Benz v Nové Pace. Od té doby vyučoval němčinu učitel Špringer.

V dubnu bylo nařízeno odstranění krátkých vln z radiopříjmačů, aby byl znemožněn poslech cizího rozhlasu. Radioaparát bylo nutno donésti do radnice v L.Bělohradu, kde zaměstnanci firmy k tomu určené, zařízení odmontovali, vydali o tom potvrzení a radio zpět vrátili. Poslouchalo se však dále a zprávy sděloval jeden druhému.

Byl zrušen okres v Nové Pace a jeho obvod byl rozdělen mezi okresy Jičín a Semily. Naše obec byla přidělena k okresnímu úřadu v Jičíně. Pro obec je toto spojení nevýhodné pro vzdálenost.

Škola- školní rok byl zahájen 2.září. Zapsáno bylo 21 dítek Učitelem zůstává učitel Josef Špringer.

Neštěstí – Antonín Imlauf, rolník (č.13) svážel v měsíci září povozem z pole brambory. Vůz se při cestě ze svahu převrhl, přirazil jej k zemi tak, že si zlomil nohu. Byl převezen do nemocnice.

Prohlídky – dne 11.listopadu byli občané překvapeni příchodem vojska, které obsadilo okolí vesnice, zatím co četníci a hospodářská kontrola prováděli domovní prohlídky. Měřilo se obilí, vážilo, hledalo. Vzdor tomu, že v obci byli celý den, pozastaven byl pouze Špůr Josef (č.23), který měl být pokutován. Ale i to se upravilo, takže postižen nebyl nakonec nikdo.


Rok 1944:

Z nařízení Okresního úřadu v Jičíně, rozhoduje se příště o vydání poukazů na obuv, textilie a pláště na kola.Zásobovací komise, do které byl zvolen Vojík Jan, Jindřich Kozel, František Kozel (č.34), mají měsíční kontingent poukazů spravedlivě rozvrhnout.

Dávky – rada schválila vybírání dávek z obývaných místností, ze psů a elektrické energie. Bude se vybírat 50 Kč na jednu obývanou místnost, ze psa 40 Kč a 10 haléřů za 1 kw dle vzorových pravidel.

Obecní úřad nařídil, aby obec zakoupila plemenného kozla z obce Vrchoviny za 4.000,-Kč. V případě neuposlechnutí 10.000,-Kč pokuty. Odměna za držení plem.kozla stanovena byla na 1.500,-Kč ročně.

Nařízeny byly nová určení pro práci v říši. Postihlo to i zdejší občany, z nichž Merta Oldřich, který byl nasazen na práci v dolech v Mostě utrpěl vážné zranění na noze, z čehož má trvalou pokázu.

V květnu byl proveden soupis ovocných stromů a dle toho budou stanoveny dodávky ovoce.

Na schůzi zastupitelstva byla sepsána smlouva s chovatelem plemen.kozla Josefem Novotným (č.73) a dohodnuta odměna 1.600,-Kč ročně, dílec obecní louky za 100 Kč a 100 kg ovsa, který obec rozvrhne na všechny chovatele koz. Držiteli býka J.Fetrovi stanoví paušál 6.000,. Kč ročně. Koupí nového býka byl pověřen Jan Hrnčíř a Jan Vojík. Na schůzi schválena koupě býka za 18.500,-Kč, který obnos ochotně zapůjčil Antonín Urbánek (č.45).

Dluhy obce – Zemský úřad v Praze prozkoumav neutěšenou finanční situaci obce, převzal dluh obce u Okresní záložny hospodářské v Nové Pace v obnosu 71.060,-Kč, poskytl úhradu rozpočtu pro rok 1944 v částce 35.302,-Kč a na úpravu obecních cest částku 40.000,-Kč. Jelikož na tomto má hlavní zásluhu starosta obce V.Zahradník, usneslo se obecní zastupitelstvo vysloviti jmenovanému dík.

Škola – školní rok započal 2.září. Zapsáno je 23 dítek. Učitelem zůstává Jos.Špriner z Bělohradu.

Do blízkého Bělohradu se nastěhovala „Hitlerjugend“. Podnikala výlety do okolí – i do Lánů a kazila vše, na co přišla, zejména ovoce. Chovali se zpupně a vyzývavě.

Události na frontách, zejména po provedené invazi do Francie dávají tušiti změnu. Německá armáda přešla téměř všude od útoku k ústupu. Za tohoto stavu povoláni jsou nové a nové síly na kopání zákopů a to na Moravu. K 1.listopadu povolány jsou 3 ročníky zemědělců . Z naší vesnice Antonín Purma a Jiří Čeřovský (č.15), který onemocněl a tak odjel pouze Antonín Purma.

Byl vydán zákaz zhotovování věnců a kytic na Dušičky z důvodů šetření drátu a papíru.

Vánoce byly nejhorší ze špatných. Bylo však mnoho dobrých lidí, kteří nezištně pomáhali. Mnoho potřebných věcí se stalo nedostatkovými – peněz bylo sice dosti, zboží však na trhu nebylo a „pod rukou“ stálo závratné sumy. Penězům se přestalo věřit, požadovala se výměna. Pravým dobrodincem pro Lány a okolí byl mlynář Kotyk v L.Bělohradě. Od nikoho nevzal víc, než obvyklou cenu a pomáhal, jak mohl. V Lánech není nikdo, kdo by jeho pomoci, ať již při mletí a neb jinak nepotřeboval. Nemělo by se na to zapomínat.

Zajatci – ke konci roku objevovali se po lesích v okolí zajatci, uprchlí z transportů a skrývali se. Hlad a zima je doháněla k obydlím a když poznali, že jim zde nehrozí nebezpečí, chodili i do domů a v několika místech byli zde i ukryti. A pokud byli po lesích, nosili občané jídlo, oblékali je a starali se, aby jim pobyt zpříjemnili. Byli to Rusové, Angličané a Belgičané. Bylo s nimi i dost starostí, leč nebylo udavače a proto ani soudce. Z vybombardovaných krajů Německa přicházeli již uprchlíci. V naší obci nebyl ubytován nikdo, jejich příchod však nasvědčoval, že se fronta pohybuje.


Rok 1945:

V důsledku velké zimní ruské ofenzívy, při které se celá fronta dala do pohybu, stěhují se různá komanda dále do zázemí, kterým jsou již země české. Tvoří se zábrany na cestách, minují se mosty. V „Hůře“ se kácí dřevo a odváží kameny. Vláda Protektorátu nařídila povinný odvod lopat, rýčů a pokrývek pro nasazené dělnictvo na zákopových pracích.

Transporty – po státní silnici přes Novou Paku k Jičínu proudí denně transporty zajatců, odvážených dále od fronty. Jsou hladoví, otrhaní. Obyvatelé nejen z Paky, ale i z okolí jim nosí jídlo, oděv a co se dá. Dělají se sbírky po vesnicích, jezdí se do Paky s povozy. I z naší obce.

Havárie letadla – dne 14.února vezl Jindřich Kozel a František Dutý 17 bochníčků chleba na sáňkách zajatcům do Nové Paky. Byli právě v „řekách“, když silnici přelétlo v malé výšce letadlo. Nad Brádlovými něco z letadla vypadlo. Letadlo padalo níž, až dopadlo k zemi nedaleko „Hůry“ u Hřídelce. Bylo to anglické letadlo, vracející se z náletu na Kolín. Pilot po přistání vystoupil, spálil mapy a odešel do Lánů, kde byl později zadržen četnickým strážmistrem Krejčím a odveden do Bělohradu. Byl stár 24 roků – kapitán Sanders. Na trosky chodili se dívat lidé z okolí, z nichž mnozí si vzali ledacos na památku, takže z letadla zůstaly opravdu jen trosky.

2.března na schůzi obecního zastupitelstva byl čten přípis Zemského úřadu, dle kterého plat starosty se stanoví na3.600,-Kč ročně, za písemné práce 1.800,-Kč, za úřední místnost, otop a světlo 1.200,-Kč ročně.

Školy – do 20.února bylo nařízeno uzavřít všechny školy pro nebezpečí nákazy skvrnitým tyfem. Zákaz byl odvolán 8.března.
Jelikož škola v Lázních Bělohradě byla obsazena vojenskými formacemi říšské pracovní služby a všechny jiné vhodné objekty byly již obsazeny Němci, chodily dítky z měšťanské školy v Bělohradě od měsíce března do Lánů, kde se střídavě vyučovalo ve škole, v hostinci u Svatých a rovněž v hostinci u Imlaufů. Tento stav trval až do května.

Drahota – v důsledku nejistoty stoupla výše všech cen do pohádkové výše. Zejména masa, tuků a cukru. Projevil se naprostý nedostatek soli. Jelikož příděly cukru a tuku byly citelně sníženy (místo 100 dkg jen 30 dkg), platí se za 1 kg cukru 400-500 Kč, 1 litr mléka 20-30 Kč1 kůzle se v Lánech prodalo za 900 Kč, cigareta 10-15 Kč a tak tomu bylo u všech druhů zboží.

Jelikož se fronta přiblížila a v dubnu se již bojovalo u Ostravy, ze západu pak kolem Plzně, pospíchá se s polními pracemi tak, že v polovině dubna je již zaseto a převážně již zasázeny brambory.

Posel svobody – dne 3.května ve směru od Nové Paky do Bělohradu jela lokomotiva, ověnčená praporky. Personál jako poslové oznamoval, že Železný Brod, Paka atd. provedly povstání, aby se podobné připravilo i v Bělohradu. Již dříve připravované čety dostaly příkaz k pohotovosti. Z naší obce dostavilo se 12 mužů již dříve vybraných, aby v případě vystoupení pomohli. Německé vojsko v Jičíně bylo však vyrozuměno (telefonoval František Blažek, autodopravce) a dostavilo se do Bělohradu. Davy se rozešly. Hlídky procházely ulicemi a nikdo nesměl na ulici. 4.května bylo oznámeno, že Hitler nežije a že funkci převzal admirál Dönitz. V té době již je v Čechách vyhlášen vyjímečný stav. Praha volá o pomoc. V těchto dnech nejde práce od ruky. Každý dělá jen to, co je nutné. Celé dny se poslouchá rozhlas. Armády z východu ustupovaly na západ. V Bělohradu a Nové Pace a všude tam, kam až dorazily byly odzbrojovány místními občany, kteří se zatím vyzbrojili jejich zbraněmi a po skupinkách je transportovali do tábora v Jičíně. V lesích v prostoru kopce „Babák“ na silnici k Jičínu od Nové Paky zasahovali partyzáni. Dne 9.května přijel do Bělohradu ruský generál Kubitov. Před radnicí mu bylo připraveno slavnostní uvítání. Děvčata podala mu chléb se solí, promluvil k zástupům a odjel. Projev ze strany Čechů měl řídící učitel Sehnal. Projev přednesl rusky. A již se valí ve směru od Horní Nové Vsi první jednotky ruské armády, které se rozmístily v Bělohradu a kolem Bělohradu. Dlouho do noci zůstali pak vojáci v družné zábavě s místními občany. Současně byli do Bělohradu koncentrováni angličtí a belgičtí zajatci, kteří byli ubytováni v rodině vždy po skupinkách a po několika dnech odvezeni vlakem do Prahy. I ruská armáda odpochodovala dále.

Jest konec poroby, jsme opět svobodní. Vláda věcí českých se vrátila do českých rukou. Važme si toho a nikdy nezapomeňme! Stálo to mnoho obětí a krve, sebezapření, sebeovládání a v bohu národ český jako celek se choval statečně. Byli však jednotlivci, kteří se tak nechovali, z pohnutek majetkových a neb jiných udávali a neb jinak zradili. Národu jako celku patří proto náš obdiv a těm druhým naše opovržení. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. To uvidíme v další kapitole.

Narození - během okupace se narodili :
1938 : Drašarová Alena, Jirůtka Vladimír, Hrnčíř Vlastimil, Dutá Drahoslava, Fetrová Marie
1939 : Nosková Ludmila, Vojíková Eva, Materna Jan, Čeřovský Drahoš, Fetrová Věra
1940 : Zahradník Václav, Jirůtková Jiřina, Vojík Jan
1941 : Nosková Helena, Kozlová Olga, Čeřovská Iva
1942 : Vagenknechtová Dagmar, Dutá Božena
1943 : Vojíková Květa, Hrnčířová Jana, Vaníček Josef
1944 : Fetr Jaromír, Ulvr Antonín a Jiří – dvojčata, Pilařová Stanislava
1945 : v Lánech se nenarodil nikdo

Během okupace zemřeli :
Šimková Anna (č.67), Trnková Blažena (č.63), Maternová Barbora (č.56), Trnka Antonín (č.27), Šorf Antonín (č.57 )- stár 91 roků, Ludvík František (č.59), Groha Josef (č.62), Čeřovská Ludmila (č.19), Šimek Antonín (č.67), Bekrová Aloisie (č.66), Kulhánková Růžena (č.64), Kulhánek Jan (č.35), Kozel František (č.37), Čížek Josef (č.21), Ulvrová Božena (č.84), Fetr František (č.9), Brádle Jindřich (č.69), Čeřovská Anna (č.42), Grofová Františka (č.28), Plecháčová Františka (u Zezulků v mlýně), Petr Josef (č.74), Jirůtková Božena č.58).


Roky 1945-1950:

Doba po osvobození – likvidace okupace – budování
Začínáme nový život. K zajištění klidu jsou utvořeny z místních občanů hlídky, které prochází okolí, zda se někde nepotulují zběhlí Němci. Dvojjazyčné nápisy německo-české na veřejných budovách mizí a jsou nahrazeny nápisy českými. Tvoří se a zasedají národní výbory, aby pro první dobu a než budou dány pokyny celostátní, učinili potřebná opatření ve svých obvodech. Správa věcí okresu, za okupace přenesená do Jičína, vrací se jako Okresní národní výbor do Nové Paky, kam je příslušná i naše obec.

V polovině května vrací se z koncentračních táborů političtí vězni, mezi nimi i rodák lánský Kulhánek Josef (č.35) a mnozí z okolí.

Na den 14.května bylo svoláno k prvnímu zasedání po revoluci bývalé obecní zastupitelstvo jako revoluční národní výbor ve stejném složení. Předseda V.Zahradník přivítal přítomné a povstáním byla uctěna památka padlých a zahynulých v koncentračních táborech.. Projednány byly pouze běžné věci. Zásobovací agenda, kterou obstarával Antonín Urbánek přebírá Poner František (č.48).

Škola – jelikož učitel Špringer odešel na vojnu a náhrada za něho nedošla, ve škole se nevyučuje. Tento stav trval do 4.června nepřetržitě.


Kronika II
(koupená byla v prosinci roku 1951 za 322,-Kč. V zápisech pokračuje
Josef Medlík č. 61).

Pokračování rok 1945:

Jsou zahájeny přípravy k volbám Místního národního výboru. Volí se hlasovacími lístky a jsou zvoleni :
Zahradník Václav –74 hlasů, Poner František – 60 hlasů, Střihavka František – 54 hlasů, Vojkůvka Michal – 54 hlasů, Kozel František – 49 hlasů, Čeřovský Josef – 49 hlasů,Špůr Josef – 37 hlasů, Kulhánek Antonín – 37 hlasů, Vojík Jan – 38 hlasů, Bryknar František, Kozel Jindra, Zezulka František, Tichý František, Petřivý Antonín, Hrnčíř Jan, Ludvík Rudolf, Kozel Antonín.

Do rady jsou zvoleni : Zahradník V., Poner František, Střihavka František, Čeřovský Josef. Předsedou je Zahradník Václav a Fr.Poner jeho náměstkem.

Finanční komise : referent Poner Fr., členové: Kozel Antonín, Hrnčíř Jan a Zezulka Fr.
Školní komise : referent Střohavka Fr., členové: Kolez Jindra, Kulhánek Antonín,
Jirůtka Karel
Hospodářská : referent Čeřovský Josef, Vojkůvka Michal, Kozel Jan, Tichý Frant.
a Špůr Josef jako členové.

Škola – dne 4.června nastoupila na zdejší školu nová učitelka. Jest jí Vlasta Pilařová, narozená roku 1920 ve Staré Pace, která zahájila ihned vyučování.

Rezignace pokladníka – jelikož obecní pokladník Jan Hrnčíř složil funkci pokladníka, usnesl se MNV a funkci nabídl Fr.Ponerovi, který přijal. Do finanční komise, kde J.Hrnčíř rovněž rezignoval, byl zvolen Antonín Petřivý.

Nedostatky v zásobování – v letních měsících projevoval se nedostatek ovsa a ostatních obilovin. Byly proto kupovány různé konzervované pokrmy., které byly uvedeny do obchodů společností „UNRA“. Byla to akce připravovaná na západě již v době války, aby mohlo býti po válce pomoženo tam, kde bude nedostatek.

Politické strany:
Jsou povoleny politické strany : Komunistická, Národně sociální, Sociálně demokratická a lidová.
Ve zdejší obci byla založena místní organizace Komunistické strany, jejímiž funkcionáři jsou : Pilař František – předseda, Vagenknecht Jaroslav – jednatel, Dutý František –pokladník
Strana národně sociální , která si zvolila Kulhánka Antonína jako předsedu, Dědice Karla jako jednatele a Kozla Jindřicha pokladníkem.
Strana sociálně demokratická a lidová měly v obci rovněž členy, neměly však založenou místní organizaci.

MNV na schůzi 16.srpna přijal do svazku obce Josefa Vaníčka (č.55) a Michala Vojkůvku (č.26), kteří již déle deseti let bydlí v obci. Domovská jejich příslušnost byla obec Horní Bečva na Moravě.

Škola- školní rok byl zahájen 2.září. Učitelkou je opět Vlasta Pilařová. Školních dítek je zapsáno 22.

28.říjen – první svobodný říjen byl oslaven okázale a důstojně. Zase vlály prapory, zdobila se škola. Ve zdejší škole, kde se občanstvo sešlo, bylo nabito.


1.listopadu byla provedena výměna starých dosud platných peněz za nové. Bylo vydáno na vkladní list 500 Kč na osobu a ostatní peníze ponechány na vkladních knížkách jako vázané vklady, jejichž výplata bude dle vládního prohlášení provedena po zavedení stabilizace naší měny. Po odchodu Němců zůstalo nám zde 200 miliard bezcenných platidel. Vybírání vázaných vkladů jest jen na povolení v případech mimořádných – jako např.pohřby, živelné pohromy atd. V době od 30.listopadu je nutno přihlásit k soupisu všechny vklady a životní pojistky.

Na schůzi MNV byl přečten přípis ONV o ustavení živelní komise, do které byli zvoleni: Čeřovský Josef, Kozel Jan, Špůr Josef, Vojkůvka Michal a Tichý František. Za prohlížitele dobytka byl zvolen Portych Josef.

Škola – jelikož již v létě byla výzva okresního školního výboru, aby se školy staraly o uhlí na zimu, sjednala učitelka Pilařová za součinnosti MNV uhlí z dolu v Žacléři. A tak přivezl František Pilař ,autodopravce v Lánech, s předsedou MNV V.Zahradníkem ze Žacléře 3,8 q uhlí na autě, čímž byla škola zachráněna před zimou.


Rok 1946:

Vánoční prázdniny končily na zdejší škole 7.ledna, kdy naše škola zahájila vyučování jako jediná v okrese. Ostatní školy pro nedostatek uhlí vyučování nezačaly.

7.ledna se přistěhoval do obce Materna Jan s rodinou a ubytoval se v č.77.

MNV na schůzi dne 24.ledna zvolil volební komisi a to: Zahradník V., Poner František a Vagenknecht Jar. za stranu KSČ, Kulhánka Antonína za Nár.soc. a Kozla Antonína za Stranu lidovou. Jelikož důvěrník České soc.strany Zezulka František rezignoval, zvolen byl za něho Kozel František (č.81). Do nové školní rady byli zvoleni : Pilař František jako předseda, Kulhánek Antonín místopředseda, Hrnčíř Jan pokladník, Ulvr Antonín jednatel. Do újezdní školní rady zvolen byl za naší obec Kozel Jindřich (č.52).

Ve zdejší obci bylo provedeno větší množství porážek vepřů s odvodem sádla za nejnižší váhu. Orgánové ONV provedli kontrolu a nařídili dodatečný odvod sádla za paušální váhy, t.j. 4,5 kg, takže bylo nutno dodatečně odevzdati více než 60 kg sádla. Rozdíl vznikl tím, že odvod sádla nebyl proveden dle nových předpisů v domácích porážkách.

Neštěstí – Špůr Josef, synek Josefa Špůra (č.44) – stár 12 roků, hrál si neopatrně s rozbuškou tak, že roztrhnutím byl poraněn na levé ruce, což zanechalo trvalou památku.

Parlamentní volby – vláda vypsala volby do ústavodárného národního shromáždění. Volební horečka projevila se ihned po vypsání voleb. Plakát jeden za druhým vyvěšoval se všude, kde se dal přilepit. Pořádaly se volební schůze a všechny strany vyhlašovaly volební programy. Volby byly provedeny ve školní budově. Volilo 231 voličů a z toho 118 žen a 113 mužů nad 18 let.
Jednotlivé strany získaly :
Komunistická strana 123 hlasů t.j. 53%
Nár.socialistická 62 hlasů 26%
Strana lidová 32 hlasů 14%
Sociálně demokratická 13 hlasů 7%
Neplatný – bílý lístek 1
Celkem 231 hlas§
V celostátním měřítku se umístila :
1. Komunistická strana – 2 205 658 hlasů
2. Národ.socialistická - 1 298 917 hlasů
3. Strana lidová - 1 110 920 hlasů
4. Soc.demokraté - 855 771 hlas

Zástupci stran byli zvoleni aklamací :

Zahradník Václav, Poner František, Špůr Josef (č.44), Kraus Karel, Vagenknecht Jar., Pilař František a Kozel František (č.82) – za stranu Komunistickou

Kozel Jan (č.6), Bryknar František a Střihavka František za nár.socialisty

Kozel Antonín a Nosek Antonín za stranu lidovou.
Do rady byli zvoleni : Zahradník Václav, Střihavka František, Kozel Antonín, Vagenknecht Jar.

Předsedou MNV je Zahradník Václav, náměstek Střihavka František

Finanční komise : Vagenknecht Jar. –předseda, Ludvík Rudolf (č.63), Vojkůvek Michal, Hrnčíř Jan, Jirůtka Václav (č.88), Kulhánek Oldřich

Zemědělská komise : Kraus Karel –předseda, Fetr J., Portych J., Vojík Jan, Ulvr Antonín(č.25), Dutý Fr.

Osvětová komise: Černý Josef-předseda, Kozel Jan(č.6), Pilařová Vlasta

Náhradníci MNV : Ulrych Ladislav, Jirůtka Karel, Lulhánek Oldřich, Dutý František, Kulhánek Antonín (č.35), Dědic Karel, Zezulka František, Tichý František

Knih.rada: Nach Josef, Merta J.-¨, Čeřovský J.

V téže schůzi rezignoval František Střihavka na funkci zásobovacích referenta a zvolen byl Poner Frant.

Dne 21.srpna byla provedena volba honebního výboru. Zvoleni František Pilař a členové Kraus Karel, Zahradník Václav a Urbánek Antonín

Budování obcí – ONV v Nové Pace vyzval všechny obce k budování a zvelebování obcí, jak předpokládá volební plán. MNV se proto usnesl na postavení nové školy, zhotovení koupaliště, úpravu obecních cest, stavbu vodovodu, znovuzřízení veřejného osvětlení a opravu kapličky. K těmto účelů žádána subvence v částce 133 500 Kčs.

Stavby – Josef Portych provedl přístavbu kůlny ke stodole.

Ceny – úroda byla dobrá. 1q pšenice vykupoval za 380 Kčs, žito za 350 Kčs, ječmen 340 Kčs,ječmen sladovnický 410 Kčs, oves 270 Kčs. Brambory na lístky byly 100 Kčs za 100 kg. Prodejní cena hovězího dobytka 12-14 Kč, vepři do 100 kg živé váhy 29,50 Kčs, nad 110 kg 32 Kčs na kg. Selata 28-32 Kčs/1 kg. Mléko dle tučnosti 4,20-4,50 Kčs, vejce na dodávku průměr 2,60 Kčs/1 ks.

Hasiči - během roku se zúčastnili všech veřejných oslav a kulturních akcí, zúčastnili se korporativně i jednotlivě a obveselili se na hasičském plesu, který uspořádali v hostinci u Svatých a který se vydařil.

Sokol – (samostatná část)


Rok 1947:

Sbírka – na pohořelého Karla Knapa z Valdova vynesla sbírka v naší obci 1850 Kčs na hotovosti, 630 kg obilí, 30 kg mouk a 1650 kg slámy, za což došlo od pohořelého poděkování.

Neštěstí – koncem července vezl obchodník Kozel Jindřich svoji manželku Františku na tandemu motoru do Nové Paky. V kopci k Heřmanicím při trhnutí motoru se přední část nadzvedla, motor se naklonil, přičemž si Františka Kozlová zlomila nohu. Byla odvezena do nemocnice v Nové Pace.

III.strana – žádost občanů Třetí strany o prodloužení cesty přes pozemek Purmy Bohumila na okresní silnici. Za tím účelem dal Purma Bohumil celý pozemek o výměře 14 arů výměnou za pozemek u „Jasanu“ o výměře 28 arů. Pro příští rok mu byl ponechán k užívání obecní pozemek v D.N.Vsi o výměře 28 arů.

Škola – škola provedla besídky k narozeninám T.G.Masaryka, dr.Eduarda Beneše a recitační pásmo v podvečer 28.října, kterých se zúčastnilo i širší obecenstvo. Školní rok 1947/1948 byl zahájen 1.září a zapsáno je 19 žáků a žákyň. Správkyní školy je Vlasta Pilařová, která se o prázdninách zúčastnila brigády česání chmele.

Hasiči – hasičský sbor pokračoval ve zdokonalování a výcviku, zúčastnil se hašení požárů u Knapů ve Valdově. Vyslal deputaci na hasičský sjezd a uspořádal v hostinci u Svatých zdařilý hasičský ples.

Sokol - (samostatný oddíl)

Odsun Němců – v tomto roce byl dokončen odsun Němců z území republiky do jednotlivých okupačních pásem Německa až na 54000 osob, které patrně zde zůstaly, převážně jako smíšená manželství. Mezi odsunutými dlužno jmenovati dva zdejší rodáky a to Fetr Bohumil, který se narodil v č.9 a Haňák Eduard, který pochází z č.72.
Oba pocházeli z českých rodičů a v okupaci se přihlásili za Němce. Fetr v Prachaticích a Haňák v Liberci. Haňák se však před transportem oběsil v Jabloném v Podještědí.


Rok 1948:

MNV stanovil a rozepsal obecní dávky a to : dávka na m2 obývaných místností 55 Kčs na jednu místnost, dávku ze psů 80 Kč na psa za jeden rok.

Veřejnosti bylo již delší dobu známo z tisku, že poměry ve vládě a Národní frontě jsou neuspokojivé. V Praze byl ustaven akční výbor a dle jeho pokynů byly utvořeny akční výbory ve všech městech a obcích. Jsou to vrcholné složky Národní fronty, které rozhodují o všech důležitých otázkách v místě. Akční výbor v Lánech byl utvořen takto :
Špůr Josef (č.44) jako předseda, Jirůtka Karel, Brož Jondřich, Pilař František, Čeřovský J., Kozel František, Zezulka František, Kulhánek Václav, Bryknar František, Nosek Petr, Vojík Jan, Vagenknecht Jar., Petr Josef.

Zrušení svátků – na dobu přechodnou jsou nadále jako dny všední : Svaých tří králů (6.ledna), 7.březen – den narozenin prez.Masaryka, Petra a Pavla (29.červen), Nanebevstoupení Páně (6.-květen), Sv.Václava (28.září), Nep.početí P.Marie (8.prosinec)

V důsledku změn, nastalých únorových událostí byli vzati do slibu členové národních výborů. Předsedové složili slib do rukou předsedů ONV. Předseda MNV Václav Zahradník vzal dne 10.března do slibu členy zdejšího MNV.

Zvolena byla nová letopisná komise „ Kozel Jan (č.6), Kozel Antonín a kronikářem Josef Čeřovský (č.15).

Sokol – všesokolského sletu v Praze se zúčastnilo mnoho občanů naší obce a mezi nimi i 16 cvičenců bratří a sester velké sokolské rodiny.

Úraz – Jindřich Kozel jel dne 18.července na motocyklu do Bělohradu. V zatáčce u rybníka se srazil s motocyklistou Šulcem ze Svatojánského Újezdu, padl na zem, při čemž si pohmoždil levou ruku a zlomil malíček na ruce.

Návrh na výměnu učitele - dne 21.srpna oznámila Okresní školní rada, že správkyně zdejší školy Vlasta Pilařová bude přemístěna na jinou školu. MNV a místní školní rada s opatřením tímto nesouhlasí a proto byla vypracována žádost, kterou podepsali rodiče dítek, aby učitelka byla zde ponechána. Přemístění bylo diktováno různými zájmy.

Díky svépomocné akci místních občanů a neúnavnému úsilí předsedy MNV Zahradníka, instalován byl v měsíci březnu místní rozhlas a sice při kapličce u školy s vysílacím zařízením ve škole. A již slyšíme místní zpravodajství, zpěv a hudbu z rozhlasu. Prvním hlasatelem je Vagenknecht Jaroslav.

Na slavnostní schůzi MNV 22.listopadu odhlasován na návrh Františka Pilaře, uděliti čestné občanství obce prezidentu republiky Klementu Gottwaldovi. Text zní :
„MNV uděluje ve slavnostní schůzi dne 22.XI.1948 čestné občanství presidentu republiky Klementu Gottwaldovi za jeho dílo pro lid a stát“.

Neštěstí – dne 29.listopadu zahynul nešťastnou náhodou výstřelem z vlastní lovecké pušky starosta obce Václav Zahradník. Byl osobou všestranně oblíbenou. Starostou obce byl od roku 1938, staral se všemožně o povznesení obce a zejména v době okupace prokázal jak obci, tak i občanům mnoho cenných služeb. Zanechal zde vdovu se dvěmi nezletilými dítky. Ještě téhož dne je svolána mimořádná schůze MNV a ostatních složek. Předseda akčního výboru Josef Špůr (č.44) sděluje tuto tragedii, všichni přítomní uctili památku postavením a jednominutovým tichem Jeho pohřbu, vypraveného dne 2.prosince se zúčastnila celá obec s okolím.

Škola – školní mládež se zúčastnila všech kulturních akcí, provedla povinné sběry odpadového materiálu, školní besídku k 28.říjnu a 7.listopadu. Učitelkou byla po celý školní rok Vlasta Pilařová, která zahájila i školní rok 1948/1949 a to se 16ti žáky. Návrh, aby byla učitelka vyměněna byl podáním rodičů oddálen, nikoliv však definitivně.

MNV svolává schůzi na 13.prosince, aby zvolil nového předsedu a provedl pak i potřebné změny nastalé volbou. Schůzi zahájil místopředseda Střihavka František, který uvedl, že KSČ navrhuje za předsedu Ulrycha Ladislava, zedníka čp.71, který byl pak jednomyslně zvolen. Jako náhradník byl zvolen Brož Jindřich za KSČ. Náměstkem předsedy zůstává Střihavka František. Do zemědělské komise místo Ulrycha zvolen Ludvík Rudolf čp.63.

Vláda vyhlásila pětiletý plán hospodářské obnovy na léta 1949-1953, který má znamenati vzestup na poli hospodářském, sociálním a kulturním ve všech směrech.

Rok 1948 vykazoval hojnost srážek po celý rok. Po Novém roce bylo až do poloviny února téměř beze sněhu,po 20.únoru napadlo však sněhu tolik, že bylo místy nutno prohazovati cesty. Sníh se udržel až do jara. Léto, i když vykazovalo srážky, bylo teplé, podzim mírný téměř do Vánoc. Příroda jako by chtěla nahraditi ztráty neúrodného roku 1947, poskytla úrodu jak na polích, tak i na stromech. 1q pšenice stál 419 Kčs, žito 393 Kčs, oves 270 Kčs, ječmen 490 Kčs, brambory 105 Kčs za 100 kg, seno 150 Klčs za 1q, hovězí maso 24 Kčs, vepřové 33 Kčs za 1 kg, mléko průměr 5,70 Kčs za litr, vejce 2,50 Kčs za kus. Za sádlo odváděné z domácích porážek 97 Kčs za 1kg.


Rok 1949

Začíná první rok „pětiletky“. Prvním dnem v roce vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení. Zemské národní vábory byly zrušeny a nastoupily Krajské národní výbory. V souvislosti s tímto byla provedena reorganizace okresů a některých obcí, zejména jejich zařazení do krajů, neb okresů. Jednotlivé okresy a kraje jsou organizovány jako samostatné celky, spojující moc politickou, finanční, sociální atd., čímž zanikly mnohé samostatné úřady jako berní správy,berní úřady atd., které tvoří nyní jednotlivé referáty krajských neb okresních výborů. Po této úpravě má naše republika 19 krajů, 279 okresů a 14 973 obcí. Zkratky těchto jsou: KNV, ONV, MNV. Naše obec patří k okresu Nová Paka, kraj Hradec Králové.

Výnosem ministerstva vnitra bylo stanoveno, že funkci surovinového hospodáře v obci obstarává náměstek předsedy MNV. Je jím proto od 21.ledna v naší obci Střihavka František. MNV na schůzi dne 9.března zvolil podle pokynů ONV zmocněnce pro urychlení jarních prací. Jest jím Antonín Ulvr čp.25. Jelikož Jan Vojík čp.39 rezignoval na funkci předsedy Jednotného svazu českých zemědělců, byl zvolen předsedou tohoto Uvlr Antonín a jeho náměstek Bryknar František. Dosavadní náměstek předsedy MNV Střihavka rezignoval a byl proto za něho zvolen dne 10.dubna Vagenknecht Jaroslav.

Investice :
Zdejší obci bylo přiděleno na rok 1949 20 tisíc K4s na opravu cest a 10 tisíc K4s na úpravu vodních nádrží. Investice byly během roku využity, obecní cesty opraveny, takže obec má cesty v pořádku jako málokterá obec. Obecní cesta po druhé straně od Vojkůvkových kolem hostince Imlaufa byla opravena až ku železniční trati.
V květnu zakoupila obec psací stroj za 7500 Kčs, který po menší opravě koná dobré služby.

Výmlatový referent:
v zájmu stejnoměrného používání elektrického proudu ve žních, kdy spotřeba proudu při výmlatu značně stoupá, byl zvolen výmlatový referent Karel Kraus a jeho zástupce Bryknar František, kteří mají dohlížeti, aby proudu používáno bylo účelně. Za tím účelem byl vypracován plán výmlatu, kde je navrženo který zemědělec ve které době může proud používat. Funkcí žňového referenta byl dne 18.července pověřen Čeřovský Josef čp.15, který má dbáti, aby žňové práce probíhaly bez poruch a aby byly skončeny co nejdříve.

Honební výbor:
Dne 25.7. ustanoven byl honební výbor a zvoleni: předseda Rudolf Ludvík (čp.63), zástupce Karel Kraus, pokladník Dutý František, zapisovatel Ulrych Ladislav. Náhradníci: Vagenknecht Jaroslav a Purma Antonín.

Místní tkalcovna:
Dosavadní nájemce tkalcovny u Františka Zezulky čp.70 Kozel Antonín z Lázní Bělohradu, který zde zaměstnával v poslední době jenom rodinu Zezulkovu a paní Miladu Tichou (čp.29) likvidoval a tkalcovnu převzal František Zezulka sám, který pracuje pro firmy pouze se synem Ladislavem a manželkou.

Výmlat:
Výmlat pšenice z obecního pozemku byl proveden svépomocí u Krausů a Ulvrů, pšenici svážel pan Pilař autem. Výmlat činí 61,75 q pšenice, všem potřebným se pšenice vymění za žito, všechno obilí bude dodáno na kontingent zemědělců. Sláma 80 q se prodá za úřední cenu s příplatkem 5 Kčs za 1q za dovoz. Místní elektro-strojní družstvo dostane z výtěžku 6000 Kčs. Současně rozhodl MNV. Aby úroda švestek ze stromů na obecním pozemku (bývalý pozemek Ant. Purmy) byla prodána za přijatelnou cenu.

Telefon:
V obci byla zřízena telefonní stanice, která jest umístěna u Kozla Jindřicha čp.52. Náklad činil 9980,-Kčs. Každý má možnost telefonovati po zaplacení příslušného poplatku. Za telefonní vzkaz, kterým přijímající osoba u telefonu zařídí vyrozumění volaného mimo objekt, kde jest telefon umístěn, jest doručitel oprávněn požadovati 2 Kčs pochůzného.

Odpadové hmoty:
Jako sběrači odpadových hmot a provádění sběru odpadových surovin jsou určeni: Podlipný Václav, Hnízdo Ladislav, Bekr ladislav, Kozel Václav, Černý Josef.

Škola:
Školní rok 1948/49 končil dne 28.června, kdy se děti rozešly na prízdniny. Poslední den školního roku bylo zapsáno 20 žáků. Učitelkou byla ještě Vlasta Pilařová. Školní rok 1949/1950 byl zahájen 1.září. Týmž dnem byla dosavadní učitelka Vlasta Pilařová přeložena do Mostku, okres Dvůr Králové a jako správkyně školy do Lánů přemístěna jest Jaroslava Zachová, odborná učitelka z Lázní Bělohradu, která zahájila vyučování s 18 ti žáky.

Veletrh:
V měsíci září zahájen byl v Praze vzorkový veletrh, který navštívilo také několik našich občanů. Z jejich vyprávění jsme se dozvěděli o expozici sovětské, která ukazovala hlavně těžké stroje – traktory, kombajny a jiné zařízení polnohospodářské.

Smiřiský Gigant :
Aby zlepšeno bylo zásobování masem, zřizují se ve všech krajích velkovýkrmny vepřů a v našem kraji ve Smiřicích. Při této výkrmě bude konzervárna, výkrmna drůbeže, farma na kožešiny.

Sběr láhví:
Vláda vyhlásila sběr upotřebených lahví, který je plánován množstvím 30 milionů kusů. V naší obci byl sběr proveden, provedla jej školní mládež s velmi dobrým výsledek.

Volný prodej:
Se zřetelem k dobré sklizni a dostatečným státním zásobám obilí, uvolnila vláda dnem 1.října chléb, pečivo, těstoviny a mouku z vázaného hospodářství a stanovila volný prodej těchto potravin. Cena chleba jest 5 Kčs, mouka hrubá 12 Kčs, mouka hladká 7,50 Kčs za 1 kg. U samozásobitelů zůstává dosavadní postup nezměněn.

Církevní zákon:
Nový zákon řeší také církevní majetek. V katastru naší obce jest 1,89 ha církevní půdy, pronajaté místním občanům v různé výměře. Pozemky bylo nutno hlásiti držiteli, jelikož další nájemní poměr a odvádění pachovného bude upraven dle tohoto zákona.
Vlepen novinový článek :
Nové zákony o poměru sátu a církve – Bohuslav Koutník
Dne 14.října přijalo Národní shromáždění dva zákony, které řeší nejen některé nejnaléhavější otázky církevního života, ale staví poměr státu a církve u nás na zcela nový základ. Je třeba je důkladně promysliti a domysliti.
Prvním zákonem se zřizuje Státní úřad pro věci církevní. Má za úkol soustředit agendu, kterou dosud vykonávaly různé ústřední úřady a která byla následkem toho roztříštěna. Jeho hlavní směrnicí bude dbát toho, aby se církevní a náboženský život u nás vyvíjel v souhlase s ústavou, s její zásadou o svobodě vyznání a ve shodě se zásadami našeho lidově demokratického řádu, tedy zejména na základě rovnosti všech vyznání  a náboženské snášenlivosti.
V čelo Státního úřadu pro věci církevní byl rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 25.října 1949 jmenován ministr spravedlnosti dr. A.Čepička. Úřad zahájil činnost dnem vyhlášení zákona, totiž dne 17.října 1949 a sídlo je v Praze XII v Máchově ulici.

Hasiči:
Hasiči prováděli během roku obvyklé cičení, účastnili se všech kulturních akcí v místě, měli zastoupení na hasičském sjezdu. Hasičský kurz v měsíci červenci v Nové Pace absolvoval zástupce velitele Dědic Karel. Hasičský ples byl velmi zdařilý.

Sokol:
Dne 24.února uspořádal Sokol v hostinci u Imlaufů maškarní ples, který se velmi vydařil a rozjařená společnost zdržela se až do ranních hodin. Dne 14.června provedena byla v přírodě divadelní hra „Ta naše písnička česká“. Hrálo se na upraveném dvoře u školy. Hra byla provedena bezvadně. Sjelo se obecenstvo ze širokého okolí a na žádost přítomných občanů z obce Chomutic, byla opakována za 14 dní v Chomuticích.

Promítací přístroj:
MNV rozhodl zakoupiti pro místní obec promítací přístroj, který jest umístěn ve škole. Přístroj dodala firma Kubín z Nové Paky za obnos 30 tisíc Kčs.

Rozpočet:
Podle plánu měla obec na rok 1949 proponován obnos 442 631, 80 Kčs, za který měla plánované práce a jiné výlohy obstarati. Obec provedla vše, co bylo předpokládáno za částku 442 124,10 Kčs. Ušetřila tudíž 507,70 Kčs.

Silvestr:
Tradičně již Silvestrovské pásmo provedl Sokol v hostinci u Imlaufů ku spokojenosti všech přítomných.

Počasí, ceny, úroda :
Po celý rok nedošlo k žádné živelní pohromě, zima byla normální, léto mělo i přiměřené srážky a tak i úroda ve všech směrech byla dobrá. Pšenice platila úřední cenou 406 Kčs, žito 360 Kčs, ječmen 374 Kčs, oves 276 Kčs, brambory 89 Kčs za 100 kg, švestky 6 Kčs, hrušky 5-7 Kčs, jablka 8 Kčs za 1 kg průměrem seno platilo 150 Kčs, sláma 100-110 Kčs za 100 kg. Vepřové maso 32 Kčs, hovězí 22 Kčs za 1 kg, mléko 5 Kčs za litr, vejce průměr 2,30 Kčs za 1 kus.

Zemědělské družstvo:
A nebudiž zapomenuto, že v sousední obci Horní Nové Ves, se kterou sousedíme, založeno bylo „Jednotné zemědělské družstvo“ a to v měsíci prosinci, jako první družstvo v okolí.

Prameny: Lány - Kronika I, OA Jičín

                       Kronika II, OA Jičín