1.světová válka - legionáři

Ruští legionáři  
(čs.legie v Rusku : 60 109 mužů, padlo 4.112 mužů)
Československá střelecká armáda se skládala ze tří pluků „Mistra Jana Husa“, „Jiřího z Poděbrad“ a „Jana Žižky z Trocnova“. Byli v ní nejen čeští a slovenští zajatci, kteří se rozhodli bojovat proti Rakousko-Uhersku, ale rovněž krajané, kteří žili v Rusku již před 1.světovou válkou. Armádě velel ruský plukovník V.P.Trojanov. Výzbroj a výstroj v armádě byla velice slabá a byla odkázaná na ruské dělostřelectvo. Vše tedy spočívalo na velké bojové morálce, kterou představovali především Sokolové.

Jan Mach  (*23.4.1895 Lány, + 2.7.1917 Zborov)

Narodil se v čísle 79 jako třetí syn truhláře Jana Macha a Anny rozené Lánské. Vzdělával se na obecné, měšťanské škole a ve dvou ročnících tkalcovské školy. Byl továrním úředníkem a horlivým Sokolem. V Rakousku konal vojenskou službu u 74.pěšího pluku od října 1913. V roce 1916 přešel v Rusku do zajetí.

Do čs.vojska v Rusku vstoupil hned v Kyjevě. Po osminedělním výcviku byl přidělen k 1.rotě nově vznikajícího 3.pluku „Jana Žižky z Trocnova“. Po denní práci do noci připravoval články do časopisu „Táborita“.

V den bitvy zborovské 2.7.1917 jako zkušený kulometčík sám vedl oddíl. Po několika minutách byly dobyty první zákopy. Ztrácí ve svém oddíle 3 bratry Sokoly. Vrhají se na třetí zákopy, ale zasažen rakouskou kulí do prsou, klesá a umírá se slovy: “Sbohem bratři, vytrvejte, pozdravujte rodiče“. Je pochován na hřbitově v Cecové.

Václav Kozel  (*19.11.1894 Lány, + nezvěstný Rusko)

Václav se narodil v Horních Lánech čp.ll jako 5.dítě rolníka a domácího tkalce Františka Kozla a jeho manželky Pavlíny, rozené Štefanové. Vyučil se řezníkem. Během 1.světové války se dostal do zajetí v Rusku a vstoupil do čs.legií. Po válce se šťastně vrátil domů spolu se spolubojovníky z legií Antonínem Petřivým (čp.78) a Ladislavem Zezulkou (čp.14).

Během svého válečného pobytu v Rusku se nadchl myšlenkou budovat první socialistickou zemi. Doma se dlouho nezdržel a ve dvacátých letech 20.století odešel v rámci akce Interhelpo do Sovětského svazu. Od té doby o něm nikdy nikdo neslyšel.

Interhelpo

Toto družstvo vzniklo v rámci pomoci Rusku, kde po revoluci vládl hladomor. Češi doma prodávali svůj majetek, nakupovali stroje, osivo a odjížděli do Ruska, aby tu obdělávali pole. Stalo se tam na výzvu Leninovu. Ze známých osobností se na cestu vydali i Petr Jilemnický a otec Alexandra Dubčeka - Štefan.
Realita ale byla krutá. Na místech vyprahlé pustiny v Povolží atd. vybudovali obydlí a začali s zakládáním sadů, obděláváním půdy. Roku 1930 však vypukla kolektivizace a naši přistěhovalci, spolu s dalšími (Italové, Řekové atd.), byli obviňováni z kulactví. Mnozí byli zbaveni majetků a dopraveni do Gulagů.



Italští legionáři
(čs.legie v Itálii celkem 19.476 mužů, padlo 725 mužů)

Na území Itálie operoval 31.,32.,33.,34. a 39. střelecký pluk. Pluky se účastnily bitev v Doss Alto, Santa Dona di Piave, Doss Cassino, Martello. Dále tu byl 6. a 7. dělostřelecký pluk.

Antonín Kozel (*3.8.1885, Lány čp.15)

Narodil se jako první dítě Josefa Kozla, rolníka a pozdějšího starosty obce a jeho ženy Marie, rozené Hovorkové. Z první světové války se vrátil domů roku 1918 jako italský legionář. Dalším italským legionářem byl občan Lánů - hostinský Václav Imlauf.

Antonín se oženil s Annou Zezulkovou z Lánů čp.14. Stal se tkalcovským mistrem v továrně v Horní Nové Vsi. Rodina krátce bydlela v Lánech v čp.80 a roku 1923 se přestěhoval do čp.27, kde si v domku svého dědečka Antonína Hovorky přistavěl byt. S E. Hákem založil firmu „Antonín Kozel a E.Hák“ a když roku 1925 vyhořel Mikulův válcový mlýn v Horní Nové Vsi, koupili jej a založili malou tkalcovnu. Dnes je tam provoz Tiby. Do Horní Nové Vsi se roku 1927 přestěhovali.