19.století

Panství Bělohrad

       Jan Betrold Šafgoč zemřel roku 1806. Zůstalo po něm pět nezletilých dětí - čtyři dcery a syn, který však následujícího roku rovněž zemřel. Panství až do roku 1824 spravovala matka Antonie. Poté ho předala dceři Antonii, která byla provdána za Antonína ze Štilfridu (Stillfried). V roce 1843 (již jako vdova) prodala panství za 520 tisíc zlatých svému švagrovi jménem Maria Alfons z Aichelburgu. Za jeho držení došlo roku 1848 ke zrušení roboty. V roce 1834 bylo na celém panství 5163 obyvatel převážně české národnosti, v některých obcích bylo také obyvatelstvo národnosti německé (přestěhování z panství Maršov).

Lány

       Počátkem roku 1800 bylo vystavěno při obecní cestě z Horní Nové Vsi na Hřídelec dnešní čp.22. Větší rozvoj nastává teprve roku 1820, kdy došlo k rozdělení panských pozemků. Dělení bylo provedeno na rovnoběžné pruhy od cesty směrem k Uhlířům. Noví majitelé si postavili domky v řadě, takže má tato část obce městský ráz. Bylo to 16 nových domků, od dnešního čp.25 do čp.41. Na obecním pozemku, patřícím obci Horní Nová Ves byly postaveny tři domky. Z čp.17 byly odděleny pozemky pro čp.50-52, která vznikla v roce 1830. Po roce 1840 prodal městys Bělohrad pozemky pro čp.54-58. Tím vznikla ulice druhá s osmi a ulice třetí se sedmi domky.

       K roku 1833 byla v Horních Lánech pila, v samotných Lánech mlýn, hostinec a panská cihelna. Cihly se vypalovaly dřívím. Pece stály za čp.8. Cihláři měli početné rodiny, takže obec r.1900 měla 452 obyvatel. Postavili si domky čp.62, 63 a 72. Pole od čp.18 bylo rozprodáno a na něm byly postaveny domky čp.44 a 49 v roce 1831. Později na tomtéž místě byla vystavena chalupa čp.53. Někdy mezi roky 1833-1842 mlýn vyhořel. V roce 1843 byla postavena kaplička a roku 1899 vedle ní kamenný kříž.

       Úsilím místního učitelstva byl zřízen roku 1850 divadelní soubor a roku 1882 byl zřízen Sbor dobrovolných hasičů, který byl definitivně úředně potvrzen až roku 1906.V roce 1863 postavila obec jednotřídní školu na místě po vyhořelém mlýně a ta dostala i jeho číslo popisné - 1. Přístavba ke škole byla ukončena v roce 1897.V sedmdesátých letech 19.století byla projektovaná severozápadní dráha z Velkého Oseka do Trutnova. Při přípravných pracích se naskytly různé těžkosti - hlavně s převedením cest k Lánům. Byly však rozřešeny ve prospěch občanů. Nejbližší železniční stanice byla postavena nad Horní Novou Vsí směrem k Lánům a od vesnice tak vzdálená asi 15 minut chůze. Hlavní dopravní cesta ze severovýchodních Čech do Prahy vedla směrem od Vidonic, Kalu, Bukoviny u Pecky, Brtve, Horní Nové Vsi do Lánů, do Hřídelce a potom dále na Lužany a Jičín. Poštu úřední a vrchnostenskou obstarávali kurýři a dostavníky. V těchto místech byla určena zastávka pro cestující a koně s určitými výsadami jako : v dřívějších dobách zmenšení roboty, odběr panského piva a jiné. Od toho název "Výsadní hospoda". V Lánech to byla Petřivého hospoda čp.4.

       V druhé polovině 19. století se obyvatelstvo zaměstnávalo polním hospodářstvím a částečně docházelo do továren v Bělohradě, Horní a Prostřední Nové Vsi, bylo tu několik zedníků, tesař, bednář, pekař, hostinský , švadleny, punčochář, dřevaři, kamnář a téměř v každém stavení byl tkalcovský stav, na kterém se podomácku tkalcovalo.






                 Lány r. 1842                        

Vysvětlivky: červené domky - zděné, žluté domky - dřevěné


Hospodáři v Lánech v rozmezí 15-ti let devatenáctého století

1819-1834

český panovník
František I. (1792 - 1835)
bělohradská vrchnost
Antonie Schäffgotsch 1806-124
Antonie Stillfried 1824-1843
bělohradská farnost
Jan Pacák, 5. farář v letech 1806-1836
č. domu
rok 1819
rok 1823
rok 1834
1
mlynář
František Richter
František Jakoubě
Antonín Kopal
2
chalupník
Josef Fetr
Josef Fetr
syn předešlého
Josef Fetr
3
chalupník
František Merta
František Merta
František Merta
4
šenkýř
Josef Ulvr
Josef Ulvr
Josef Ulvr
5
chalupník
František Mach
František Mach
František Mach
syn předešlého
6
chalupník
Josef Fiedler
Josef Fiedler
František Hančil
7
chalupník
Josef Dlab
Josef Dlab
Josef Dlab
8
chalupník
Josef Haňák
Josef Haňák
Josef Haňák
9
půlstátník
František Fetr
Václav Fetr
syn předešlého
Václav Fetr
10
půlstátník
František Freudenberk
František Freudenberk
Antonín Freudenberk
syn předešlého
11
chalupa
není zápis
není zápis
není zápis
pozn.
12
chalupník
Josef Kutnar
Josef Kutnar
Josef Kozel
13
chalupník
Matěj Imlauf
Matěj Imlauf
Matěj Imlauf
14
mlynář
Václav Burchart
František Ulvr
Josef Fiedler
15
familiant
František Ulvr
František Štefan
František Štefan
16
Familiant
Jan Ulvr
Jan Ulvr
František Hrnčíř
17
familiant
František Hrnčíř
Marie Hrnčířka
vdova
Josef Hrnčíř
syn předešlé
18
familiant
František Materna
František Materna
František Materna
19
familiant
Josef Čeřovský
Josef Čeřovský Josef Čeřovský
20
familiant
Andres Baudyš Václav Baudyš
syn předešlého
Václav Baudyš
syn předešlého
21
familiant
Josef Hřebec
Josef Hřebec Anna Hřebcová
vdova
22
baráčník
Jan Kolář
Josef Baudyš
Jan Stuchlík
23
baráčník
František Haňák
František Haňák
Václav Mór
24
baráčník
Josef Fajks
Josef Fajks
František Betek
25
baráčník
František Šorf
Josef Šorf
syn předešlého
Josef Šorf
26
baráčník
není postaveno
není postaveno
František Haňák
27
baráčník
není postaveno není postaveno Josef Hovorka
28
baráčník
není postaveno není postaveno Antonín Ulvr
29
baráčník
není postaveno není postaveno Jan Bekr
30
baráčník
není postaveno není postaveno Antonín Fetr
31
baráčník
není postaveno není postaveno František Antoš
32
baráčník
není postaveno není postaveno František Kolář
33
baráčník
není postaveno není postaveno Jan Šorf
34
baráčník
není postaveno není postaveno Josef Haňák
35
baráčník
není postaveno není postaveno Josef Bekr
36
baráčník
není postaveno není postaveno Josef Kutnar
37
baráčník
není postaveno není postaveno Jan Merta
38
baráčník
není postaveno není postaveno Jan Freudenberk




Seznam je zpracován na základě „Status animarum“ – farních seznamů z let 1819, 1823 a 1834 fary Bělohrad. Rok 1834 končí číslem 38. Je možné, že v té době bylo čísel  více. Seznam je na volných listech a číslo popisné 38 je na konci stránky. Zdá se, že některé listy chybí.

Pozn.: ve farních seznamech u popisného čísla 11 v Horních Lánech chybí zápisy, ale z  pozemkové knihy je známo, že tento objekt koupil 14.3.1834 František Kozel od předchozího majitele Františka Ulvra  za 980 zlatých.


Vysvětlivky:

Rozdělení pozemků podle usedlostí:
V terminologii, označující jednotlivé typy hospodářů, panovalo až do roku 1654 značné kolísání. Teprve první celkový soupis hospodářství Berní rula z roku 1654 stanovila rozdělení : sedlák – chalupník – zahradník. Úplné ustálení přinesl robotní patent z roku 1717.
 
Sedlák  -  (někdy láník) je poddaný, schopný potažní roboty. Jsou tu velké rozdíly od rozsáhlých usedlostí o několika lánech, přes střední statky až k malým.

Půlstátník – (někdy půlláník). Poddaný, usedlost měla zpravidla 1/2 lánu (zhruba 9 ha).

Chalupník -  chalupa byla malá zemědělská usedlost s 8 – 12 korci půdy, přibližně čtvrtlán. Poddaný, byl povinen ruční robotou.

Baráčník  -  (někdy psáno i domkář,  v dřívějších dobách zahradník). Patří mu malá výměra půdy, zpravidla jen zahrada. Byl povinen ruční robotou, ale v menším rozsahu, než předešlí.

Familiant  -  nová soustava rozdělení pozemků byla navržena dvorním radou Františkem Antonínem ryt. Raabem (*1722, +1783), národohospodářem, který se snažil povznést rakouské hospodářství. Měla vzniknout malá hospodářství, která by selský stav sám stačil obdělávat a robota by odpadla. Nabyté pozemky měli hospodáři splácet roční činží a úroky.  Raab uskutečnil svůj plán v Čechách na Hradecku na jesuitském panství žírečském a žacléřském. Roku 1777 bylo doporučeno vrchnostem, klášterům a městům, aby následovaly Raabův příklad. Protože to nebylo nařízeno, vrchnosti mnoho ze svých pozemků sedlákům nepostoupily.  Půda byla zpravidla přidělována v takovém rozsahu, aby uživila jednu rodinu – famílii – a tak byli tito hospodáři nazýváni familianty. Půda se měla splácet vrchnosti ročními splátkami v penězích prvních deset let. Po deseti letech mohli familianti podle dohody splácet buď peněžně nebo v naturálních dávkách. Jestliže hospodáři byli povinni robotou (měli již nějaké jiné pozemky), mohli se z ní vykoupit. Robota byla zrušena roku 1848.

Základní typy poddanské nemovitosti bývají ještě modifikovány speciálními funkcemi jako rychta, mlýny, krčmy atd .



Prameny: dějiny panství: Hrady, zámky a tvrze v Čechách,, na Moravě a ve Slezku, Díl VI. - Východní Čechy. Svoboda, 1989.
                                   publikace "Karel Václav Rais", MNV L. Bělohrad, 1959.
              dějiny obce: Lány - kronika I, OA Jičín
                               Farní seznamy r. 1819,1823,1834 - fara Bělohrad, OA Jičín
                               Sborník k základům genealogie
              mapa: Stabilní katastr, Státní ústřední archiv - Praha