18.století





Panství Bělohrad


       Na přelomu 17. a 18. století držel panství rod Valdštejnů. Roku 1669 ho koupila Kateřina Alžběta z Valdštejna s příslušnými vesnicemi Nové Vsi, Dolení Javoř, Uhlíře, Okrouhlý, Hřídelec , Přibyslav a Svatojánský Újezd. Po její smrti, roku 1684, zdědil panství její manžel Bertold Vilém z Valdštejna, který byl rovněž hejtmanem hradeckého kraje. Za dobu jeho působení došlo k zvelebení panství. Připojil k němu ves Lukavec, dvůr v Šárovcově Lhotě a Nový Dvůr na Byšičkách. Roku 1689 dal postavit podle návrhu stavitele Santiniho bělohradský zámek a kostel Všech Svatých.

       Protože na panství bylo po třicetileté válce a následkem emigrace pro víru málo robotníků, přikoupil Bertold Vilém roku 1706 k bělohradskému panství ještě panství Maršov v Krkonoších a povolal odsud osadníky převážně německé národnosti. Usadil je zejména v severní části panství a v části Horní Nové Vsi na kopci od těch dob zvaném Německém. Někdy kolem roku 1710 přicházejí z Maršova i dva bratři Reysové. Jeden se usadil na Přibyslavi a druhý - Jan Jiří - na Bukovině. Měl 4 syny. Dva hospodařili na Bukovině, jeden na Javoří a další na Přibyslavi. Když roku 1730 byla založena ves Arnoštov, převzal tam od vrchnosti nově vystavený grunt. Jeho potomci pak žili v Arnoštově, Hřídelci a Lánech. Jan Jiří byl praprapraděd Karla Václava Raise.

       Bertold Vilém z Valdštejna zemřel roku 1724. Dočkal se ještě povýšení střední části Nové Vsi - Bělohrad na městečko dne 2.5.1722. Protože neměl potomky, stala se jeho dědičkou dcera jeho bratra Marie Alžběta z Valdštejna, provdaná za Jana Arnošta Šáfgoče (Schaffgotsch), svobodného pána z Kynastu. Po její smrti r.1748 zdědil panství její syn Josef Vilibald Šafgoč .Držel ho až do roku 1772,kdy zemřel. Panství zdědil syn Jan Bertold Šafgoč. Tyto tři generace rodu Šáfgoč prosluly tyranstvím a podporou germanizace. Poslední z nich Jan Bertold byl velmi špatným hospodářem. Panství silně zadlužil. Zastihly ho selské bouře a vzpoury, za nichž byl zámek od vzbouřených sedláků vytlučen. Jan Bertold se roku 1784 oženil s Antonií Studničkovou. Antonie byla dobrou hospodyní , splácela dluhy, až panství z dluhů vyprostila.

Církevní správa :

       za třicetileté války vojska cizí i domácí mnohokrát táhla krajem, odváděla dobytek, sebrala obilí i píci. Několikrát sem zavlekla nakažlivé choroby, kterým udřený a vyhladovělý lid snadno podléhal. Od roku 1624 přicházelo nařízení za nařízením, že ti, kteří nepřijmou katolickou víru, musí se vystěhovati, přicházeli misionáři a jičínští jezuité. Lid dlouho vzdoroval . Roku 1651 bylo na panství jen 491 obyvatel straších dvanácti let a z nich pouze dvanáct katolíků . Mnozí opustili rodný kraj. Nekatolíci se tajně scházeli k náboženským obřadům v okolních lesích. Největší útisk nastal za Viléma, svobodného pána Lamboye z Desseneuru (v období 1643-1660), který byl tvrdý pronásledovatel nekatolíků.

       Prvním duchovním správcem, dosazeným do farnosti byl P.Bartholomeus Maximilianus Aelius, který byl spoluduchovním správcem v Nové Pace až do roku 1657. Až do začátku 18 století se vystřídalo ve zdejší farnosti dalších šest duchovních. Lány rovněž patřily pod správu farnosti Bělohradské (dříve Novoveské). Od dob jejich vzniku až po druhou polovinu 18.století se vystřídali na bělohradské faře následující správci : P.Augustinus Procházka 4.administrátor od 27.11.1672 do 31.12.1713, František Graunid 5.administrátor od 31.12.1713 do 26.4.1717, Tobiáš Jan Voříšek 6.administrátor od1.5.1717 do 1.3.1721 ,  tentýž jako 1.farář od 1.3.1721 do 5.4.1731, Jan Brož administrátor fary od 5.4.1731 do 8.6.1731, Antonín Traeger de Koniginberg 2. farář od 8.6.1731 do 9.5.1739, Václav Konig 3.farář od 9.5.1739 do 10.10.1787.

Lány :

       Za Bertolda Viléma z Valdštejna byla kolem roku 1700 rovněž založena ves Lány. Patřila ke statku na Německém kopci v Horní Nové Vsi. Ve vsi byl mlýn na říčce Heřmance a čtyři chalupy. Další tři chalupy směrem severovýchodním byly vzdáleny asi 800 m. Osada se dodnes jmenuje Ohrady, podle ohrad pro dobytek, které zde stávaly a leží při vojenské cestě, které se říkalo "Maršovka". Jiná část Lánů směrem severozápadním se jmenuje Horní Lány a byl zde mlýn a tři chalupy. Půda byla co do úrodnosti prostřední. Pěstovala se pšenice, žito, ječmen, oves, hrách, čočka, vikev a len. Chov se u poddaných omezoval především na dobytek hovězí a včely.

       Mezi první osadníky patřila rodina mlynáře Jana Škutiny a rodiny Kristiana a Josefa Freudenbergerových. Chalupy měly po osmi korcích pozemků a cena, za kterou byly postoupeny bělohradskou vrchností činila 70-85 zlatých. Chalupníci spláceli 2 zlaté ročně. Kromě toho vykonávali panskou robotu, odváděli desátek bělohradské faře a platili císařskou kontribuci. Roku 1733 bylo postaveno další stavení s výměrou 7 korců, které od vrchnosti dostal Václav Haňák za 72 zlatých a 42 krejcarů. Téhož roku byl zřízen statek se 43.korci . Cena byla neobyčejně nízká, pouze 82 zlatých a 32 krejcarů. K tomu ještě byli přidány 2 koně za 28 zlatých a 28 krejcarů. Majitelem se stal Pavel Lasík z Horní Nové Vsi.

       První oficiální zmínka o vsi se nachází až v Tereziánském katastru z r.1748. V té době v ohledu správním patřily Lány k obci Hřídelec až do roku 1766. Zde byl rychtář. V Lánech jen konšelé.

Katastry   -  panství Bělohrad

Berní rula
Třicetiletá válka přinesla nepředstavitelné útrapy českému národu. Mnohé statky byly vypálené a na hlavních směrech pochodů vojenské soldatesky byly pusté celé vesnice. V posledních letech války byly se svolením stavů vypsány vysoké císařské berně ve formě daní spotřebních (daň z piva, vína, obilí a masa) a jejich vybírání bylo svěřeno zeměpanským úředníkům. Za účelem spravedlivějšího rozpisu berně byl učiněn pokus o vypracování katastru poddanské půdy, která byla předmětem zdanění. Vrchnosti totiž udávaly ve svých přiznáních stále menší a menší počet osedlých. Cílem tedy bylo zjistit skutečný počet osedlých. Pojem „osedlý“ byl berní jednotkou (sedlák se počítal za jednoho osedlého, chalupníci 4 a zahradníků 8 na jednoho osedlého).
Byly určeny tři komise, které počátkem druhé poloviny roku 1653 vyjely do terénu. Zapisovaly kolik rolí je při gruntě, kolik sejí ozimů a kolik jařin, jaká řemesla provozují, kolik mají potahů (koní nebo volského), kolik krav a jiného dobytka a kolik vzrostlého lesa. Většina krajů byla zpracována do konce roku 1654.

Na Bělohradském panství byla evidována:

Nová Ves – (Bělohrad) 20 sedláků, 19 chalupníků, 26 zahradníků, 5 chalup pustých a rozbořených.  Byli zde tesaři – 3x, forman -1x, krejčí – 3x, švec – 2x, tkadlec –2x, kovář –1x, řešetář –1x.

Plyř  -  (Uhlíře) 3 sedláci, 6 chalupníků, 1x zahradník. Uveden 1 tesař

Řídelec  -  (Hřídelec) 5 sedláků, 8 chalupníků, 1 zahradník

Vřesník  - 4 sedláci,  3 chalupníci , 8 stavení rozbořených a pustých

Brtvy  -  (Brtev) 2 sedláci, 4 chalupníci, 3 zahradníci, 4 stavení rozbořené a pusté

Horní a Dolní Javoř – (Horní a Dolní Javoří) 7 sedláků, 1 chalupník, 5 zahradníků, 2 stavení pustá a rozbořená   tkadlec-4x, 1x zedník

Bukovina  -  11 sedláků, l chalupník, 1 zahradník, 4 stavení pustá a rozbořená

Oujezd Svatojánský -  (Svatojánský Újezd) 5 sedláků, 2 chalupníci, 2 zahradníci, 1 stavení pusté a rozbořené

Přibyslavsko  -  (Přibyslav) 3 chalupníci, 1 zahradník, 2 stavení pustá a rozbořená

Vokrouhlice  -  (Okrouhlé) 3 chalupníci , 2 stavení pustá a rozbořená

Dále jsou na panství evidováni mistr ovčák –1x, pacholek ovčácký – 2x, mlýny –2x (místo nespecifikováno), kostelů farních –1x, filiálních - 2x
Pojmy sedlák, chalupník, zahradník jsou vysvětleni v oddíle 19.století „Hospodáři.....“

Ves Lány v té době nebyla ještě založena. 1 zmínka o ní je až v Tereziánském katastru.


Tereziánský katastr
Postupem doby údaje Berní ruly zastaraly a proto bylo roku 1713 započato s prací na novém, dokonalejším podchycení veškeré poddanské půdy. Nové soupisové práce byly nazývány revizitační fasse, ale protože výsledný elaborát byl do definitivní podoby zpracován a použit pro daňové účely až v roce 1748 za vlády Marie Terezie, ujal se souhrnný název Tereziánský katastr.

Sedláci udávali výměru i kvalitu svých polí sami. Přiznání (fasse) bylo ještě značně nedokonalé, každý chtěl pokud možno nejvíce zatajit. Proto museli poddaní na správnost svých údajů přísahat a zvláštní komise měly přiznání zrevidovat. Tyto okulární (očité) vizitace se započaly roku 1715 a poslední revize byly ukončeny v roce 1727.

V Lánech tato okulární komise byla v roce 1717. Sepsala hospodáře – ve dvou případech se hospodáři měnili (č.4 a 8 - patrně převod z otce na syna). Pořadové číslo stavení je pouze informativní – není číslem chalupy. K prvému očíslování domů totiž došlo až  v roce 1770.

P.č.     rok 1713                                                                                     vizitace rok 1717

1         Jan Škutina, role 5, 1 1/2 pustý, louka                                       Johann Škutina
2         Christoph Müller, role 5 1/2, 1/2 pustý, louka                           Kristoph Müller
3         Christoph Fiedler, role 3 a 2 špatný, 2 1/2 pustý, louka             Johann Kristoph Fiedl.
4         Jan Dlab, role 3, louka                                                             Mates Dlab
5         Jan Tocz, role 4 a 2 špatný, louky 1/2sena, 1/2otavy                 Johann Tocz
6         Jiřík Ježek, role 3, louky                                                           Georg Ježek
7         Jan Dlab, role 3 , louky                                                             Johann Dlab
8         Dobiáš Freydenberg, role 3, louky                                           Mates Freytenberg
9         Franz Burhartz, role 3, louky                                                    Franz Burglan
10       Rosina Swatonka, role 2 špatný, louka                                     Rosina Swatonin         



Josefský katastr

Do beznadějného těžkého života poddaných přišla krátká osvícená vláda císaře Josefa II. Byla to doba velkých hospodářských, sociálních, náboženských i duchovních změn. Roku 1781 prohlásil Josef II zrušení nevolnictví a vrátil lidu osobní svobodu ke stěhování, ženitbě, řemeslům a studiím s odůvodněním, že lidská osoba nemůže být předmětem vlastnictví. Ještě téhož roku přinesl Tolerančním patentem i svobodu náboženskou.

Josef II došel k přesvědčení, že půda, kterou dala k obživě lidem příroda, bude jediným předmětem zdanění a že přestanou všechny rozdíly. Napříště pozemky selské, panské i duchovní budou zdaněny rovnou měrou a podle stejných zásad. Katastrem byly konečně i panské lány zbaveny své výsady a spočítány.  K tomu cíli bylo třeba vyměření veškeré půdy a stanovení jejího výnosu. A tak patentem z 20.4.1785 byla nahrazena dosavadní jednotka pro odhad výtěžku  - usedlost, jednotkou menší a daleko početnější – pozemkem. S pracemi na prvém skutečném katastru pozemkovém – josefském, bylo započato v roce 1786.

Veškeré hospodářsky obdělávané pozemky byly zaměřeny a rozděleny podle kultur (role, louky, pastviny, vinice, lesy) a zařazeny podle výnosu. Vrchnost si vyměřovala půdu panskou a sedláci pod dohledem vrchnosti a kontrolou zeměměřičů půdu selskou. Po čtyřleté práci byl josefský katastr ukončen.

Při sepisování josefského katastru došlo též k prvému praktickému použití nové číselné evidence obytných budov, která s výjimkou obcí,  kde došlo v roce 1805 k přečíslování, jsou dnešními čísly popisnými. Toto prvé očíslování provedli vojáci v říjnu roku 1770 a systém číslování v malých obcích byl ten, že se začalo na pravé straně při hlavním vchodu do obce a pokračovalo se vždy u bezprostředního souseda, až byla celá obec očíslována. Ta čísla, která se vymykají, vznikla v pozdější době.

V roce 1789 mohlo být přikročeno k reformě poddanských povinností, a to vůči státu (kontribuce), tak vůči vrchnostem (robota, úrok, naturální dávky). Bylo stanoveno, že poddanému na vlastní hospodářskou režii a výživu musí zbýt 70% z hrubého výnosu. Počínaje 1.listopadem 1789 vstoupil  josefský katastr v platnost.

Nový způsob placení však netrval dlouho, neboť budil značný odpor u šlechty a tak záhy po smrti císaře Josefa II, vydal jeho nástupce Leopold II pod nátlakem stavů dne 9.5.1790 patent, jímž byly všechny tyto převratné změny v placení kontribuce , náhrady za robotu a desátky opět vráceny do starých kolejí.


V Lánech je v té době zapsáno 14 čísel popisných. Zdá se, že chybí osada Ohrady, kde měla být tři čísla popisná. Může být uvedena u Horní Nové Vsi, nebo u Hřídelce.


Č.p.     jméno, popis pozemku       sáhy     plocha       výnos v centýřích

1 Dawid Hrach                                 
            zahrada u stavení                             34x3
            zahrada                                           21x10
            louka                                     224                                seno 85                 otava 21 c.
            pole                                        -

   2       Josef Fetter               
            zahrada u stavení                              18,5x10
            zahrada                                              5x2,2   6x2,1   10x4,1
            louka                                     456                                 seno 169 c.           otava 42 c.
            pole                                        -

   3       Josef Merta     
            zahrada u stavení                             18,5x10
            zahrada                                                4x3   16,4x10,4
            louka                                     422                                  seno 159 c.           otava 39 c.
            pole                            3 jitra 135 s.    235x21              žito 19,5 c.             oves 19,5 c.

4 Jiří Ullwer
            zahrada                                                   38x22
            louka                                     836                                    seno 321               otava 78
            pole                                      1407         126x11              žito 5,7                  oves 5,7
            pole                            1 jitro 558 s.         55x39               žito 8,6                  oves 8,6

5 Josef Kozel
            zahrada                                             28x9,4
            louka                                    270                                 seno 94                  otava 78
            pole                                     1536      128x12              žito 5,6                   oves 5,6
            pole                            1 jitro939 s.    56x13,60x24      žito 8,15                 oves 8,15
            pole                                       219       42x5                 žito 1,1                   oves 1,1
                  
6 Francz Fiedler
            zahrada                                            22,5x18
            louka                                    399                                 seno 15                 otava 37
            pole                                     1241      15x62, 70x162  žito 4,15                oves 4,15
            pole                           1 jitro726s.     54x37,14x4,2 ,
                                                          15x12,2  11x3,1 žito  9,5                 oves 9,5
            pastvina                               933                                  seno 77


7 Francz Dlab
            zahrada                                            24x3
            louka                                    314                                  seno 116              otava 29
            pole                                       -

8 Jan Haniak
            zahrada                                           30x24
             louka                                  720                                 seno   269             otava 67
             pole                                     -

9 Francz Fetter
            zahrada                                          34x24
            louka                                    824                               seno 37                 otava 76
            pole                             1 jitro786s. 16x14  81x26    žito 8,8                  oves 8,8

10 Jan Knap
            zahrada                                         19x9,3
            louka                                    175                              seno 70                  otava 17
            pole                                       -


11 Jan Kozel
            zahrada u stavení                          9x6
            zahrada                                           3,2x3,2  9x3,2
            louka                                     192                             seno 45                  otava 19


12 Francz Fišar
            zahrada u stavení                          9x5,4
            zahrada                                         13x5,5  9x3,2
            louka                                     105                            seno 38                  otava 10
            pole                                        -

13 Jan Freindenberg  
            zahrada u stavení                         9x5,4
            zahrada                                          7,3x7  14x13  9x5
            louka                                     304                            seno 113               otava 37
            pole                                        -
     
14 Jan Freindenberg
            zahrada                                         44x14
            louka                                      625                           seno 235               otava 56
            pastvina                                 398
            pastvina                                 969
            černý les                               1534
            černý les                               1534



 panské pole                17 940 sáhů, 4 jitra 1540 sáhů      žito 27,15             oves 27,15
 panský les Dubnička   26 058 sáhů
 panský les Czihlarž       3 209 sáhů


Prameny: dějiny panství: Hrady, zámky a tvrze v Čechách,, na Moravě a ve Slezku, Díl VI. - Východní Čechy. Svoboda, 1989.
                                     publikace "Karel Václav Rais", MNV L. Bělohrad, 1959.
               dějiny obce: Lány - kronika I, OA Jičín
               církevní správa: fara Bělohrad: matrika 85-5 SOA Zámrsk
                                        publikace "Karel Václav Rais", MNV L. Bělohrad, 1959.
            R.Melichar a kol. :Sborník k základům genealogie (Praha 1988)
                SÚA Praha, Tereziánský katastr, kraj Bydžovský, panství Bělohrad, inv.č.746, rustikální fasse
                Berní rula, Hradecko II, svazek 13